Vzor s výkladem - Stížnost na postup správce daně při místním šetření podle § 261 DŘ

11.1.30

Vzor s výkladem – Stížnost na postup správce daně při místním šetření podle § 261 DŘ

Ing. Zdeněk Morávek

V Chomutově dne 20. 5. 2018

Stížnost na postup správce daně při místním šetření (§ 261 DŘ - daňový řád)

Dne 5. 4. 2018 provedl správce daně místní šetření v mé provozovně na adrese Jabloňová 16, Chomutov. Předmětem místního šetření byla kontrola skladových zásob, skladové evidence a také ústní jednání s mým zaměstnancem Janem Lískem.

Při předběžném projednání výsledků daňové kontroly, v jejímž rámci bylo místní šetření prováděno, jsme však zjistili, že pracovník správce daně Pavel Charvát o průběhu místního šetření pořizoval zvukový záznam, aniž o tom zúčastněné osoby informoval. Takovýto postup je v rozporu s úpravou § 80 odst. 4 daňového řádu, podle kterého správce daně může pořizovat obrazový nebo zvukový záznam o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu, o čemž předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní. Protokol o ústním jednání se na některých místech liší od pořízeného zvukového záznamu, ovšem správce daně při doměření daně vychází z obsahu takto tajně pořízeného zvukového záznamu.

Na základě výše uvedených skutečností podávám stížnost na postup správce daně při místním šetření a odmítám, aby byl takto pořízený zvukový záznam, resp. údaje na něm uvedené, použity jako důkazní prostředek.

Žádám proto tímto o zjednání nápravy a přijetí odpovídajících opatření k nápravě tohoto nezákonného stavu.

S pozdravem

........................................

Karel Novák

Výklad:

Místní šetření je jedním ze tří základních postupů při správě daní, které mají správci daně k dispozici. Dalšími dvěma jsou daňová kontrola a postup k odstranění pochybností. Místní šetření je možné charakterizovat jako nejmírnější z těchto postupů, představuje nejmenší zásah do práv a soukromé sféry daňového subjektu.

Právní úprava místního šetření je obsažena v § 80 až § 84 daňového řádu. Místní šetření představuje velmi pružný prostředek pro získání nezbytných údajů a informací potřebných při správě daní. V rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, a to na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější. Místní šetření zpravidla představuje obhlídku, kterou správce daně vykonává u daňového subjektu nebo u třetích osob v místě jejich podnikatelské činnosti nebo obhlídku konkrétních věcí v rozsahu předmětu zjišťování.

K provedení místního šetření může správce daně přizvat osobu, jejíž přítomnost je podle povahy věci potřebná. Typickým případem může být zámečník k otevření uzamčených prostor (nikoliv ovšem proti vůli daňového subjektu), či přepravce k přemístění zajištěných věcí, jak vyplývá z úpravy § 83 daňového řádu.

O průběhu místního šetření sepíše správce daně podle povahy šetření protokol nebo úřední záznam, ten je tedy vlastně výsledkem místního šetření a představuje důležitý důkazní prostředek. Údaje tam obsažené budou porovnávány s údaji vykazovanými daňovým subjektem a tím bude zjišťována věrohodnost a soulad takto uváděných údajů a případně bude následovat další postup ze strany správce daně.

Jestliže bude místní šetření spojeno s ústním jednáním, musí být v souladu s § 60 daňového řádu sepsán protokol. Pokud tomu tak nebude, potom úřední osoba příslušného správce daně sepíše úřední záznam ve smyslu § 63 daňového řádu.

Důležitá je úprava § 80 odst. 4 daňového řádu, podle které může správce daně pořizovat obrazový nebo zvukový záznam o skutečnostech dokumentujících průběh místního šetření. O tomto postupu však předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní. Skutečnost, že byl pořízen zvukový nebo obrazový záznam, musí být proto zaznamenána v protokolu, popřípadě v úředním záznamu o průběhu místního šetření. Zvukový či obrazový záznam je tak ve smyslu § 64 odst. 3 daňového řádu součástí spisu a daňový subjekt si na základě § 67 odst. 3 daňového řádu může vyžádat kopii tohoto záznamu.

V rámci místního šetření jako postupu při správě daní má správce daně poměrně široká oprávnění, která jsou definována zejména v § 81 daňového řádu. Úřední osoba, která provádí místní šetření, má v době přiměřené místnímu šetření, zejména v době provozu, tato práva:

• právo na přístup na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů; z úpravy místního šetření vyplývá, že podstatou je provádění úkonů u daňového subjektu nebo třetích osob a vyhledávání důkazních prostředků v místě, kde se mohou nacházet, správce daně tak musí disponovat oprávněním vstupu do míst, kde je třeba místní šetření realizovat,

• právo přístupu k účetním záznamům nebo jiným informacím, a to i na technických nosičích dat,

• právo přístupu do obydlí, pokud se jedná o obydlí, které daňový subjekt užívá současně pro podnikání, a pokud je to nezbytné a nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným způsobem,

• právo na provedení nebo vyžádání výpisů nebo kopií z účetních záznamů nebo jiných informací, toto může požadovat i na technických nosičích dat; toto pořízení bude bezúplatné i za situace, že jej bude na své náklady provádět osoba,…