2025.1.2
Může si dohodář požádat o RZD za rok 2024?
Monika Doleželová
Po skončení zdaňovacího období mohou poplatníci za splnění zákonných podmínek požádat svého posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále jen "RZD"). V tomto článku si shrneme pravidla pro tzv. dohodáře, tedy pracovníky konající práci na základě dohody o provedení práce (dále jen "DPP") a dohody o pracovní činnosti (dále jen "DPČ").
Nahoru1. Legislativní rámec
Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů (dále jen ZDP), zakotvuje v § 38ch povinnost posledního zaměstnavatele v kalendářním roce na základě včas podané žádosti poplatníka (zaměstnance) provést "Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění", tedy tzv. RZD.
Nahoru2. Jaká je lhůta pro podání žádosti o RZD za rok 2024?
V případě, že nemá poplatník povinnost ze zákona podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo tak nechce učinit dobrovolně, může požádat svého posledního plátce (zaměstnavatele) o provedení RZD za předchozí kalendářní rok, v našem případě za rok 2024. Pokud tak poplatník učiní do 17. 2. 2025 (termín se posunuje na první pracovní den místo 15. 2.) a ve stejné lhůtě doloží do mzdové účtárny patřičné doklady a podklady, zaměstnavatel zúčtování daně za rok 2024 provede.
Při nedodržení této zákonné lhůty RZD provést nelze!
Pro tyto účely může sloužit nepovinný tiskopis "Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění" (MFin 25 5457/B vzor č. 4). V tiskopisu došlo k rozsáhlým úpravám, které měly dopad do grafické úpravy tohoto tiskopisu. Jedná se o úpravu nezdanitelných částí základu daně včetně rozšíření těchto částí o daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče, úpravu slevy na manžela a odstranění slevy za umístění dítěte. Používat starší vzory tiskopisu Generální finanční ředitelství nedoporučuje.
Mzdová účetní pak má ze zákona druhou lhůtu, a to nejpozději do 31. 3. 2025, kdy musí provést RZD, tedy nejpozději v březnových výplatách. Případný přeplatek, který by byl vyšší než 50 Kč (více než 51 Kč), musí zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit nejpozději do 30. 4. 2025. Případné nedoplatky na dani, které nevznikly výpočtem chybné daně (chybným výpočtem mzdy, platu nebo odměny), se zaměstnancům nestrhávají.
Pan Novák pracoval do 14. 6. 2024 u zaměstnavatele Alfa, s.r.o., a při ukončení pracovního poměru mu byl zúčtován za červen hrubý příjem 130 000 Kč a daň ve výši 15 %. Od 17. 6. 2024 nastoupil do firmy Beta, s.r.o., a zde měl zúčtován také příjem 130 000 Kč, což opět odpovídá 15% dani. Ale dohromady měl za červen příjmy ve výši 260 000 Kč, což už překročilo hranici pro zdanění sazbou 23 %.
V rámci RZD se případný nedoplatek na dani vzniklý právě z tohoto titulu nestrhává. Pokud by si ale pan Novák podal daňové přiznání na FÚ, musel by případný nedoplatek na dani státu doplatit.
Dále se již v tomto článku budeme věnovat situacím, za jakých podmínek mohou o provedení RZD požádat "dohodáři".
Nahoru3. Dohodář s podepsaným Prohlášením k dani
Zákon o daních z příjmů nerozeznává zaměstnance a dohodáře. Pouze poplatníky, kteří mají příjmy ze závislé činnosti. Pouze v § 6 odst. 4 ZDP je zakotvena speciální úprava pro příjmy na základě DPP bez podepsaného Prohlášení k dani do limitu 10 000 Kč (pro rok 2024) a pro ostatní příjmy ze závislé činnosti bez podepsaného Prohlášení k dani do limitu 4 000 Kč (pro rok 2024). Takovým poplatníkům se pak do těchto zákonných limitů sráží daň srážková v souladu s § 36 ZDP, po překročení těchto limitů se sráží vždy daň zálohová. Pokud byla v průběhu roku 2024 dohodářům srážena pouze daň zálohová, budeme se na ně dívat z pohledu RZD stejně jako na jiné zaměstnance v klasickém pracovním poměru.
Prohlášení k dani se podepisuje pro plátce (zaměstnavatele) jako celek, nikoliv pro konkrétní druh pracovní činnosti!
Pan Novák podepsal v lednu 2024 u svého zaměstnavatele ABC, s.r.o., kde pracuje na plný úvazek jako dělník, pro rok 2024 Prohlášení k dani. V prosinci 2024 bylo potřeba odklidit sníh, a tak s ním stejný zaměstnavatel uzavřel na tyto práce DPP s odměnou 5 000 Kč.
Vzhledem ke skutečnosti, že pan Novák má u stejného zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, bude se na všechny příjmy dosažené u téhož plátce aplikovat daň zálohová.
Pokud by pan Novák Prohlášení u firmy ABC, s.r.o., nepodepsal, protože nemusí (není to jeho povinnost, ale volba), pak by při zúčtování mzdy a odměny za prosinec 2024 vznikly dva samostatné základy daně. Ze mzdy by zaměstnavatel odvedl daň zálohovou a z odměny z DPP do limitu daň srážkovou.
U zaměstnanců pracujících na DPP a DPČ by však mzdové účetní měly být obezřetnější, neboť by mohly nastat následující situace:
- Dohodář má podepsané Prohlášení k dani "pouze" u vás.
- Dohodář pracuje brigádně u vás, ale Prohlášení k dani podepsal u jiného zaměstnavatele.
- Dohodář podepsal Prohlášení k dani u vás a zároveň na stejné období (měsíc, rok) také u jiného zaměstnavatele.
- Dohodář nemá podepsané Prohlášení k dani u žádného zaměstnavatele (tomuto se budeme podrobněji věnovat v dalším odstavci).
Níže si rozebere situace, kdyby dohodář požádal vás, jako posledního zaměstnavatele, o provedení RZD.
- Dohodář má podepsané Prohlášení k dani "pouze" u vás
-
V tomto případě je jedná o skvělou situaci.
-
Všechny příjmy dohodáře byly zdaněny pouze daní zálohovou.
-
Účetní při RZD postupuje jako u jakéhokoliv jiného zaměstnance v pracovním poměru.
- Dohodář pracuje brigádně u vás, ale Prohlášení k dani podepsal u jiného zaměstnavatele
-
V tomto případě nelze dohodáři provést RZD.
- Dohodář podepsal Prohlášení k dani u vás a zároveň na stejné období (měsíc, rok) také u jiného zaměstnavatele
-
V tomto případě poplatník (dohodář) porušil zákonné podmínky, jelikož Prohlášení k dani lze za stejné zdaňovací období (klidně i jeden měsíc) podepsat pouze pro jednoho plátce daně (zaměstnavatele).
-
V tomto případě nelze za žádných podmínek dohodáři provést RZD, naopak, zaměstnavatel, resp. jeho mzdová účtárna, musí postupovat v souladu s § 38i ZDP a nahlásit tohoto zaměstnance na finanční úřad. K těmto účelům vydalo Ministerstvo financí nepovinný tiskopis č. 25 5554 MFin 5554 – vzor č. 3 (Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu za zdaňovací období ...).
-
Nebo může mzdová účetní ještě tuto situaci zachránit tak, že provede opravu mezd (odměn) za měsíce, kdy byla daň vypočtena a odvedena v nesprávné výši (obvykle se bude jednat o 2x uplatněnou slevu na poplatníka, případně jiné daňové úlevy či daňová zvýhodnění na dítě). Pokud by se jednalo o již uzavřené roky, pak by musela také podat dodatečná Vyúčtování za tato předchozí zdaňovací období.
Nahoru4. Dohodář bez Prohlášení k dani
§ 38h odst. 5 ZDP:
U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
§ 38h odst. 6 ZDP:
K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
§ 38h odst. 9 ZDP:
Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat daňové přiznání podle § 38g.
Kdy tedy musí zaměstnavatel aplikovat daň srážkovou?
Pro účely daně z příjmů myslí na tuto situaci speciálně § 6 odst. 4 ZDP, ale pouze za situace, že poplatník u zaměstnavatele nepodepsal Prohlášení k dani, tzv. "růžový papír".
Jakmile dohodář či jakýkoliv jiný zaměstnanec podepíše Prohlášení k dani, pak se bude vždy aplikovat daň zálohová, a to bez ohledu na výši jeho zúčtovaných měsíčních příjmů!
Pro srovnání uvedeme varianty jak pro rok 2024, tak pro rok 2025.
Limity pro aplikaci srážkové daně do konce roku 2024:
Od kalendářního roku 2025 se mění limity pro povinnou aplikaci srážkové daně. Nově se zákon o daních z příjmů odkazuje na zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.), který pak pracuje s určitými procenty průměrné mzdy. Nově tak bude limit pro povinnou účast na nemocenském pojištění u DPP od limitu 11 500 Kč (včetně) a pro DPČ, která bude zároveň zaměstnáním malého rozsahu, bude limit 4 500 Kč (včetně).
Zákon o daních z příjmů bude tyto dva limity kopírovat. U DPP od limitu 11 500 Kč bude aplikována zálohová daň a u ostatních příjmů (nejen u DPČ, zaměstnání malého rozsahu) bez Podepsaného prohlášení bude limit pro zálohovou daň od částky 4 500 Kč.
Nové limity pro aplikaci srážkové daně od 1. 1. 2025:
