č. 3585/2017 Sb. NSS, Střet zájmů: Kancelář prezidenta republiky jako evidenční orgán
č. 3585/2017 Sb. NSS
Střet zájmů: Kancelář prezidenta republiky jako evidenční orgán
k § 2 odst. 2 písm. d), § 2 odst. 3 písm. c) a § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. 12. 2015
I. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je podle § 2 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 2 odst. 3 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. 12. 2015, veřejným funkcionářem.
II. Kancelář prezidenta republiky je podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, per analogiam, ve vztahu k svému vedoucímu evidenčním orgánem.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2017, čj. 3 A 102/2015-53*))
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 30/1998 Sb. a č. 221/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 318/06).
Věc: Michal K. proti Kanceláři prezidenta republiky o poskytnutí informace.
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky zamítl rozhodnutím ze dne 5. 8. 2015 odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí žalované ze dne 31. 7. 2015, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobce nahlédnout do registru oznámení podle zákona o střetu zájmů z toho důvodu, že žalovaná nemá registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech zřízen (dále jen „registr oznámení“). Žalovaná v rozhodnutí I. stupně uvedla, že předmětný registr vede dle § 13 uvedeného zákona příslušný evidenční orgán, kterým však žalovaná není. Především poukázala na skutečnost, že výčet evidenčních orgánů v § 14 odst. 1 zákona o střetu zájmů je taxativní a žalovaná v něm uvedena není.
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky v napadeném rozhodnutí k odvolání uvedl, že nelze využít analogicky § 14 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů tak, aby byla žalované založena povinnost zřídit registr oznámení a povinnost umožnit nahlížet veřejnosti do tohoto registru. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky v daném kontextu odkázal i na čl. 2 odst. 3 Ústavy. Uvedl, že žalovaná je státním orgánem, ale žádný předpis nestanoví, že by byla orgánem státní správy. S ohledem na předmět činnosti žalované ji nelze považovat za orgán státní správy ani za použití kritéria materiálního právního státu.
Jestliže žalobce odkazoval na úmysl zákonodárce, lze o něm pouze spekulovat. Ačkoli zákon o střetu zájmů byl již sedmkrát novelizován, žádná z těchto novel evidenční orgán pro vedoucího Kanceláře prezidenta republiky nestanovila. Ten je sice veřejným funkcionářem podle zákona o střetu zájmů, tento zákon se však na něj nevztahuje dle § 2 odst. 3 písm. a), b) a c), ale pouze na základě § 2 odst. 3 písm. c), a to z toho důvodu, že rozhoduje o odvoláních podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Pokud vedoucí Kanceláře prezidenta republiky vyplnil oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích za roky 2013 a 2014 a odevzdal je řediteli Odboru legislativy a práva, jednalo se o úkon nad rámec zákona o střetu zájmů a žalovaná se tím samozřejmě evidenčním orgánem nestala.
Žalobou podanou dne 21. 8. 2015 u Městského soudu v Praze napadl žalobce nadepsané rozhodnutí. Žalobce tvrdil, že správní rozhodnutí vychází z chybného právního názoru, že Kancelář prezidenta…
