dnes je 23.10.2024

Input:

č. 2923/2013 Sb. NSS, Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem; vyjádření správního orgánu

č. 2923/2013 Sb. NSS
Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem; vyjádření správního orgánu
k § 82 a § 84 odst. 1 soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
k § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
I. Byla-li informace o aktu, o němž má žalobce za to, že je nezákonným zásahem, publikována ve Sbírce zákonů, platí, že se o něm žalobce dozvěděl nejpozději v den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů (§ 84 odst. 1 s. ř. s.).
II. Zásahem podle § 82 s. ř. s. není vyjádření správního orgánu podané Ústavnímu soudu podle § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, čj. 1 Aps 4/2013-53)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 220/2012 Sb.
Věc: a) Společnost s ručením omezeným GS4, b) akciová společnost FVE Petrovice, c) společnost s ručením omezeným EIKA ENERGO a d) společnost s ručením omezeným FLD Hi-Systém proti Energetickému regulačnímu úřadu o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobkyň a), c) a d).

Dne 13. 4. 2012 poskytl žalovaný Ústavnímu soudu vyjádření, a to pro řízení vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 17/11. Šlo o řízení o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákonů v souvislosti se zavedením odvodů a zdanění elektřiny z fotovoltaických (solárních) elektráren.
Žalobkyně podaly žalobu u Krajského soudu v Brně, v níž se dožadovaly vyslovení nezákonnosti „zásahu“ (vyjádření žalovaného pro řízení před Ústavním soudem). Zároveň měl soud postupovat podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a navrhnout Ústavnímu soudu zrušení ustanovení hlavy IV. (§ 14 až § 22) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Žalovaný by byl povinen poskytnout Ústavnímu soudu nové a zákonné vyjádření.
Žalobkyně tvrdily, že se o vyjádření žalovaného dozvěděly až dne 17. 1. 2013, a to ze znaleckého posudku, který nechala vyhotovit pro své potřeby Česká fotovoltaická průmyslová asociace, ve které jsou žalobkyně sdruženy. V důsledku vyjádření žalovaného bylo proti nim zasaženo, neboť jako licencované výrobkyně elektřiny z obnovitelného zdroje uzavřely smlouvu s distributorem - společností E.ON Distribuce, a. s. Za dodávku elektrické energie vyrobené ze slunečního záření do distribuční sítě jim E.ON Distribuce zaplatila o 26 % méně. Distributor totiž odečetl z fakturovaných částek povinný odvod do státního rozpočtu. Žalobkyně byly přesvědčeny, že zákony zakládající tento povinný odvod jsou protiústavní. Žalobkyně a) a b) se proto obrátily na Městský soud v Praze se žalobou na distributora o zaplacení dlužné částky a zároveň navrhovaly, aby se soud obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení předmětných ustanovení. V mezidobí však shodný návrh podala skupina senátorů. Dne 15. 5. 2012 Ústavní soud návrh zamítl (nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11, č. 220/2012 Sb.). Žalobkyně poukazovaly na to, že dle odůvodnění nálezu bylo podstatným podkladem pro zamítnutí návrhu právě vyjádření žalovaného. To bylo dle žalobkyň nezákonné. Ústavní soud tedy byl vyjádřením uveden v omyl. Žalobkyně měly za to, že vyjádření
Nahrávám...
Nahrávám...