č. 2239/2011 Sb. NSS, Veřejné zdravotní pojištění: zjištění výše pojistného; promlčení pojistného
č. 2239/2011 Sb. NSS
Veřejné zdravotní pojištění: zjištění výše pojistného; promlčení pojistného
k § 16 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
Úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření (§ 16 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) musí mít za cíl zjištění dosud chybějících skutkových informací či jejich shromáždění; jinak nemůže založit běh nové pětileté lhůty pro předepsání dlužného pojistného. Takovým úkonem není oznámení o zahájení správního řízení ve věci porušení povinnosti odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění, v němž se dlužník pouze informuje o výši dlužné částky a vybízí se, aby případně vznesl své námitky; to platí tím spíše, pokud jediným dalším úkonem v tomto správním řízení v I. stupni je bezprostředně navazující vydání platebních výměrů na pojistné a na penále.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2010, čj. 5 Ca 202/2007-39)
Prejudikatura: č. 1240/2007 Sb. NSS.
Věc: Mgr. Stanislav R. proti Rozhodčímu orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky o pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Dvěma platebními výměry ze dne 24. 8. 2004 uložila Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, okresní pojišťovna Rakovník, žalobci povinnost zaplatit dlužné pojistné ve výši 2 474 Kč a penále ve výši 5 830 Kč. K žalobcovu odvolání žalovaný změnil platební výměry v údajích o dlužných částkách rozhodnutím ze dne 4. 4. 2007: dlužné pojistné podle něj činilo 307 Kč, penále pak 224 Kč; tyto částky se vztahovaly k měsícům září a říjnu roku 2001, kdy byl žalobce osobou bez zdanitelných příjmů. Prvním prokazatelným krokem ke zjištění dluhu bylo podle žalovaného převzetí oznámení o zahájeném správním řízení dne 3. 8. 2004; proto bylo k 3. 8. 1999 „provedeno promlčení“ a pojistné i penále byly nově vypočteny.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Městského soudu v Praze, v níž upozornil na to, že již v odvolání proti platebním výměrům uvedl data, kdy došlo k promlčení u požadovaných částek - 8. 5. 2002, 8. 6. 2002, 7. 7. 2002, 7. 9. 2002, 7. 10. 2002 a 9. 11. 2002. Námitku promlčení žalobce uplatnil již dříve, a to jednak v reakci na zahájení správního řízení, jednak již předtím dne 2. 1. 2004 - tj. poté, co obdržel vyúčtování. Žalovaný sice k promlčení částečně přihlédl, přesto však pochybil tím, že stanovil plynutí promlčecí doby zcela opačně - od prvního úkonu ve správním řízení směrem zpět ke splatnosti, ke které však při započítání pěti let nemůže dospět. Nesprávný je tak jeho závěr, podle nějž mu k předepsání pojistného zbyly ještě dva roky (přitom od roku 1997 do roku 2004 uplynulo sedm let od splatnosti dílčích částek, tedy další dva roky po uplynutí promlčecí doby). Právo vymáhat předepsané částky bylo tedy promlčeno.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě podotkl, že v žalobě zmiňované prodloužení promlčecí doby na sedm let nemá oporu ani v napadeném rozhodnutí, ani ve vyúčtování. Vyúčtování bylo provedeno za sledované období, tj. od 1. 5. 1997 do 16. 7. 2004. Dluh vzniklý do 3. 8. 1999 činil 2 167 Kč; tato částka byla promlčena.…
