Zvláštnosti a výjimky při oceňování z hlediska účetnictví

3.3.1.2

Zvláštnosti a výjimky při oceňování z hlediska účetnictví

Ing. Blanka Jindrová

 NahoruOcenění souboru majetku

Souborem majetku, který se podle § 24 odst. 5 ZoÚ ocení jednou cenou, pokud při pořízení tohoto souboru nejsou známy ceny jeho jednotlivých složek, se rozumí:

1. soubor movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, který slouží jednotnému účelu, popřípadě stroj nebo zařízení včetně prvního vybavení náhradními díly s výjimkou náhradních dílů určených k výměně komponenty,
2. soubor jiného dlouhodobého hmotného majetku vykázaný v položce "B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" s výjimkou ložisek nevyhrazeného nerostu.

Ocenění souboru movitých věcí se zvýší o pořizovací cenu, reprodukční pořizovací cenu nebo vlastní náklady věci do souboru dodatečně zařazené. Při vyřazení části souboru movitých věcí se ocenění souboru sníží o ocenění vyřazené části, přičemž míra odepsanosti vyřazené části je shodná s mírou odepsanosti souboru.

 NahoruOcenění majetku v případě jeho převodu nebo přechodu

Při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem podle § 25 ZoÚ (historické ceny), ocení účetní jednotka jednotlivé složky majetku:

1. při nabytí podniku či jeho části tvořící samostatnou organizační složku, a to i při přeměně společnosti s výjimkou změny právní formy
   1. oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky, ze které bylo právo k podniku převedeno nebo přešlo, nebo
   2. oceněním jednotlivých složek majetku podle zvláštního právního předpisu,
2. v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny (§ 61a PVZÚ).

V případě jedné kupní ceny se musí:

1. individuálně přecenit jednotlivý nabytý majetek,
2. od celkového součtu individuálně přeceněného majetku odečíst případné převzaté závazky,
3. vypočítá se rozdíl mezi kupní cenou a celkovým součtem individuálně přeceněného majetku = základ pro poměrné rozúčtování (goodwill).

Základ pro poměrné rozúčtování může být:

1. roven nule – jednotlivý majetek zaúčtujeme podle individuálního ocenění,
2. kladný – je nutno poměrně zvýšit individuální ocenění majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou (peněžní prostředky, ceniny),
3. záporný – je nutno poměrně snížit individuální ocenění majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou (peněžní prostředky, ceniny).

Nejsou-li součástí nabytého majetku též závazky a jsou-li zároveň náklady na ocenění majetku znalcem neúměrné významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny použít ocenění kvalifikovaným odhadem, jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.

 NahoruKulturní památky, sbírky

Soubor majetku v případě kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty se oceňuje:

1. ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
2. součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku nebo sbírek muzejní povahy oceněných 1 Kč, ocenění celého souboru majetku nebo sbírky se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku nebo sbírky, u kterých je známa pořizovací cena, ocenění se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

 NahoruLesní porost

Cena lesního porostu se stanovuje pro potřeby účetní jednotky tak, že se vynásobí celková výměra lesních pozemků s lesním porostem v m² a průměrná hodnota zásoby surového dřeva na m², která činí 57 Kč.

 NahoruSměnná smlouva

Směna dlouhodobého majetku pořízeného směnnou smlouvou (§ 2184 – 2188 NOZ) se považuje za úplatný převod, tedy pořízení jednoho majetku a prodej druhého. Ve smlouvě by měly být stanoveny smluvní ceny, aby nedocházelo k nedorozumění při stanovování reprodukčních pořizovacích cen pro potřeby zdaňování.

Do 31. 10. 2016 byl poplatníkem převodce, pokud si ve smlouvě účastníci nedohodli, že poplatníkem je nabyvatel. S účinností od 1. 11. 2016 je poplatníkem výhradně nabyvatel nemovité věci. Směna je analogickým smluvním typem ke kupní smlouvě, přičemž za nabývanou nemovitou věc je poskytováno nepeněžité protiplnění formou jiné nemovité věci.

K tomu může být poskytováno i peněžní (či jiné nepeněžní) vyrovnání (doplatek).

Podle § 13 odst. 2 ZDNV poplatník již nemusí určovat hodnotu pozbývané nemovité věci (tj. nemovité věci poskytované jako protiplnění), protože při určení sjednané ceny je rozhodující pouze existence a výše doplatku. Není-li poskytován žádný doplatek, je sjednaná cena ve výši 0 Kč, je-li poskytován doplatek, je sjednaná cena ve výši tohoto doplatku. Na to pak navazuje změna v ustanovení § 14 ZDNV, která pro tyto případy stanoví srovnávací daňovou hodnotu ve výši 100 % směrné hodnoty nebo 100% zjištěné ceny. Ve většině případů bude sjednaná cena tvořená jen doplatkem výrazně nižší, než je hodnota nabývané nemovité věci, nebo bude nulová, bude-li transakce bez doplatku.

Budou-li směňovány nemovité věci, které jsou ve spoluvlastnictví (nejsou součástí SJM), je poplatníkem každý spoluvlastník samostatně z nabytí příslušného podílu na nemovité věci, i kdyby se jednalo o manžele. Poplatníci, u kterých nelze určit velikost jejich podílů na nemovité věci, jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně (§ 30 odst. 1 ZDNV). Budou-li směňovány nemovité věci, které jsou součástí společného jmění manželů (SJM), jsou manželé solidárními poplatníky (ať jsou poplatníky jako převodci, nebo jako nabyvatelé).

 NahoruZajištění závazku

V případě, že je půjčka nebo úvěr zajištěn movitou či nemovitou věcí a věřitel ji do svého obchodního majetku získal převodem vlastnického práva od svého dlužníka na dobu zajištění závazku smlouvou o zajišťovacím převodu práva (§ 2040 NOZ) ocení věřitel majetek ve výši hodnoty pohledávky.

Dlužník není ze zákona oprávněn odpisovat nemovitost převedenou na věřitele v době od uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva do realizace rozvazovací podmínky. Pouze pokud by byla na dobu zajištění závazku uzavřena smlouva o zápůjčce, pak by mohl účetní i daňové odpisy uplatňovat dlužník.

Pokud je věřitel oprávněn odpisovat, pak je základem vstupní cena ve výši reprodukční pořizovací ceny [§ 25 ZoÚ a § 29 odst. 1 písm. d) ZDP] určená podle posudku nezávislého znalce. Do okamžiku nesplnění rozvazovací podmínky dlužníkem nelze považovat převod vlastnického práva za úplatný, a nelze tedy použít jako vstupní cenu pro odpisování pořizovací cenu. Pořizovací cenu ve výši kupní ceny sjednané stranami ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva bude možno použít až v okamžiku nesplacení zajištěného dluhu dlužníkem, a tedy i nesplněním vnitřní rozvazovací podmínky.

Rozdíl mezi daňovou zůstatkovou hodnotou vedenou v účetnictví dlužníka a jeho kupní cenou sjednanou ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva zvýší na konci účetního období, v němž došlo k nesplnění rozvazovací podmínky, daňový základ dlužníka pro účely výpočtu daně z příjmů.

 NahoruPrávo stavby

V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.

Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu.

V případě, že v rámci pořízeného práva stavby oceněného jednou částkou již stavba…