4.100.60
Zvláštní režim jednoho správního místa
Ing. Martin Sádovský
Novelou zákona o DPH dochází k velkému rozšíření zvláštního režimu jednoho správního místa (Mini One Stop Shop), které bylo možné používat do 30. 6. 2021 pouze pro odvod daně u telekomunikačních, rozhlasových a televizních služeb a elektronicky poskytovaných služeb (TBE služby) osobám nepovinným k dani (koncovým spotřebitelům). Zvláštní režim zejména přinášel tu výhodu, že se poskytovatel služby zaregistroval pouze v jednom členském státě identifikace, přes který mohl odvádět z uvedených služeb DPH, ačkoliv tyto služby poskytoval zákazníkům ve všech členských státech EU.
Původní úprava se skládala z režimu mimo EU a režimu EU, kdy režim mimo EU byl určen pro poskytovatele služeb ze zahraniční, tj. osoby povinné k dani usazené mimo EU. Naopak režim EU byl určen pro osoby, které mají sídlo nebo provozovnu v některém z členských států EU.
Původní režim mimo EU a režim EU se rozšiřuje o nové možnosti použití v podobě rozšíření osob, které jej mohu využít a v podobě rozšíření plnění, na které lze příslušné režimy použít. Dále se zavádí další režim související se zrušením osvobození od DPH u dovozu zboží do 22 EUR, a to dovozní režim.
Pro zvláštní režim platí ve vybraných případech specifická pravidla, např. ve lhůtě pro podání daňové přiznání, splatnosti daně, vedení evidence. Použití zvláštního režimu není povinné a je stále zaměřeno zejména na přeshraniční plnění. V případech, kdy se daňový subjekt nerozhodne používat zvláštní režim u plnění, na které je jej možné použít, obvykle mu vznikne povinnost registrace k DPH ve více členských státech a povinnost v každém členském státě podávat příslušné daňové přiznání.
Správcem daně zvláštního režimu stále zůstává Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.
Zvláštní režim jednoho správního místa (One Stop Shop) po novele zákona o DPH obsahuje tyto tři režimy:
- režim mimo EU,
- režim EU a
- dovozní režim.
Nahoru1. Režim mimo EU
Režim mimo EU je opět určený pouze pro osoby se sídlem nebo provozovnou mimo EU. Nově je přes něj možné odvádět DPH z poskytnutí jakéhokoliv druhu služby osobě nepovinné k dani (koncovému spotřebiteli) s místem plnění v některém členském státě EU. Typicky se může jednat o ubytovací služby, služby související v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, přepravní služby, služby související s nemovitostmi, nájem dopravních prostředků a další. Poskytovatel služby, který nemá sídlo ani provozovnu na území EU, si může zvolit jeden členský stát, ve kterém se registruje do zvláštního režimu.
Daňové přiznání se podává čtvrtletně, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářní čtvrtletí. V této lhůtě je zároveň i splatná daň. V daňovém přiznání se uvádí daň v eurech. Pro přepočet se použije směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný pro poslední den zdaňovacího období, nebo nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn. Podává se rovněž také nulové daňové přiznání, pokud poskytovatel neuskutečnil v daném období žádné plnění.
Nově se opravy zjištěné po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné kalendářní čtvrtletí uvádějí vždy až v daňovém přiznání za následující kalendářní čtvrtletí. Nepodává se zde tzv. dodatečné daňové přiznání.
V případě použití zvláštního režimu vzniká povinnost vést evidenci, jejíž obsah je určen čl. 63c odst. 1 prováděcího nařízení č. 282/2011.
Nahoru2. Režim EU
V režimu EU dochází k rozšíření nejen okruhu osob, které ho mohou využít, ale také okruhu plnění, ze kterých je možné odvádět DPH přes tento režim. Režim EU může využít osoba, která má v tuzemsku sídlo nebo provozovnu, pokud nemá na území EU sídlo. Dále zahraniční osoba, která nemá na území EU sídlo ani provozovnu, pokud je však zahájeno odeslání nebo přeprava zboží v tuzemsku. Poslední kategorií, kdo může využít zvláštní režim, jsou provozovatelé…
