Zpráva o udržitelnosti v souladu se směrnicí CSRD a souvisejícími standardy ESRS

4.28.6

Zpráva o udržitelnosti v souladu se směrnicí CSRD a souvisejícími standardy ESRS

Ing. Václav Tittelbach

Struktura vnitřního předpisu je zaměřena na:

1. Úvod

2. Stanovení povinnosti

3. Standardy ESRS

4. Struktura jednotlivých ESRS tematických standardů

5. Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti

6. Princip dvojí významnosti (Double materiality)

7. Seznam postupně zaváděných požadavků (tzv. phase-in provisions)

8. Struktura zprávy o udržitelnosti (Dodatek D + F)

8.1 Zpráva o udržitelnosti (umístění ve výroční zprávě/zprávě vedení)

9. Právní úprava

Jedna z možných variant:

1. Úvod

Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále také jako "ESRS") je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU¹, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464² (dále jen "směrnice CSRD").

2. Stanovení povinnosti

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (č. 349/2023 Sb.), novelizoval zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen "zákon o účetnictví") a zavedl povinnost sestavit zprávu o udržitelnosti subjektům, které se dle směrnice CSRD řadí do 1. fáze účinnosti. Požadavky na sestavení zprávy o udržitelnosti za účetní období začínající 1. ledna 2024 a později se týká:

• velkých obchodních korporací, které jsou subjektem veřejného zájmu, jejichž počet zaměstnanců ke konci rozvahového dne je vyšší než 500. Jedná se tedy o totožnou skupinu podniků, která v současnosti podléhá povinnosti sestavit přehled nefinančních informací.

Ačkoli je prozatím implementována do české účetní legislativy pouze 1. fáze, lze předpokládat, že se zákonodárce nebude výrazně odchylovat od znění směrnice CSRD a další fáze budou následující:

• ostatní velké obchodní korporace. Těmto subjektům vznikne povinnost sestavit zprávu o udržitelnosti poprvé za účetní období 2025,

• malé a střední obchodní společnosti, které jsou emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. V případě těchto subjektů vzniká povinnost za účetní období 2026, přičemž mají možnost využít dvouletého přechodného ustanovení, pokud tuto skutečnost ve zprávě vedení uvedou a řádně odůvodní,

• Podniky ze třetích zemí – informace o udržitelnosti zveřejní za účetní období 2028.

Kategorizační kritéria vycházejí z kategorizace stanovené dle zákona o účetnictví uvedené podle § 1b zákona o účetnictví. Do budoucna je však nutno brát v potaz návrh novely směrnice 2013/34/EU³, který navyšuje kategorizační (velikostní) kritéria o 25 procent.

Z důvodu možné právní nejistoty ohledně právní úpravy dalších fází se tato směrnice zaměří pouze na 1. fázi, tak jak je definována výše.

3. Standardy ESRS

Standardy ESRS se skládají z celkem dvanácti ESRS standardů, které jsou rozděleny do kategorií:

• Obecné zásady reportingu (ESRS 1),

• Průřezové požadavky na zveřejňování informací (ESRS 2),

• Tematické standardy na zveřejňování informací o 10 tématech ESG

• 5 o environmentálních tématech (ESRS E),

• 4 o sociálních tématech (ESRS S) a

• 1 o správě a řízení (ESRS G).

4. Struktura jednotlivých ESRS tematických standardů

Jednotlivé tematické ESRS standardy jsou strukturovány stejným způsobem.

1. Cíl standardu

2. Vzájemný vztah s jinými ESRS

Některé standardy je potřeba vykládat ve spojení s jinými ESRS standardy (např. standard ESRS S4 je třeba vykládat nejen ve spojení s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2, ale i s ESRS S1 Vlastní pracovní síla, ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci a ESRS S3 Dotčené komunity.

3. Požadavky na zveřejňování informací

Obsahuje specifické požadavky na zveřejnění informací specifické pro daný subjekt a tím umožní uživatelům pochopit dopady, rizika a příležitosti podniku v souvislosti s environmentálními, sociálními nebo správními otázkami.

4. Dodatek A: Požadavky na uplatňování

Tuto část lze vnímat jako aplikační příručku, která blíže specifikuje jednotlivé reportovací požadavky. Aplikační příručka obsahuje mnoho možných situací a návodů, jak řešit v rámci ESRS požadavky na zveřejnění informací o udržitelnosti.

5. Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti

Při provádění posouzení významnosti zváží podnik otázky udržitelnosti, které jsou zahrnuty v tematických ESRS (vymezená témata jsou uvedena v ESRS 1 AR 16). Pokud je na základě posouzení významnosti provedeného podnikem daná otázka udržitelnosti vyhodnocena jako významná, sestaví podnik zprávu o udržitelnosti podle odpovídajících požadavků na zveřejňování v rámci příslušných tematických ESRS.

Podnik dále v případě nutnosti vypracuje rovněž informace specifické pro daný subjekt, které se týkají významných dopadů, rizik a příležitostí, jež nejsou zahrnuty v ESRS, jak je popsáno v bodě 11 standardu ESRS 1.

6. Princip dvojí významnosti (Double materiality)

Vymezení principu

Provedení posouzení významnosti je nezbytné k tomu, aby dotčený subjekt určil významné dopady, rizika a příležitosti, o nichž má být zpráva o udržitelnosti vypracována. Pro výše uvedené účely se použije tzv. "Princip dvojí významnosti", který stanoví posouzení významnosti dopadů a finanční významnosti.

Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují vztahy v předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku a neomezují se na přímé smluvní vztahy.

Posouzení významnosti negativního dopadu vychází z postupu náležité péče definovaného v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. U skutečných negativních dopadů je významnost založena na závažnosti dopadu, zatímco u potenciálních negativních dopadů je založena na závažnosti a pravděpodobnosti dopadu. Závažnost je založena na následujících faktorech:

(a) míře,

(b) rozsahu a

(c) nenapravitelnosti dopadu.

V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností. U pozitivních dopadů je významnost založena na:

(a) míře a rozsahu dopadu u skutečných dopadů a

(b) míře, rozsahu a pravděpodobnosti dopadu u potenciálních dopadů.

Rozsah finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti je rozšířením rozsahu významnosti, který se používá při určování informací, jež by měly být zahrnuty do účetní závěrky podniku. Posouzení finanční významnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. Informace se považují za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že vynechání, zkreslení nebo zamlžení těchto informací by mohlo ovlivnit rozhodnutí, která přijmou na základě prohlášení o udržitelnosti podniku.

Oba tyto faktory jsou vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika a příležitosti, které s dopady podniku nesouvisejí. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od počátku nebo se může stát finančně významným, pokud lze důvodně očekávat, že ovlivní finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, jeho přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady jsou zachyceny z hlediska významnosti dopadů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou finančně významné.

Provedení posouzení dvojí významnosti

Posouzení dvojí významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. Dodatek E ESRS 1 nezávazně ilustruje postup, který je vhodný pro posouzení dopadů a finanční významnosti uvedené v kapitole 3 standardu ESRS 1.

Bez ohledu na výsledek posouzení významnosti podnik vždy zveřejní informace požadované: ESRS 2 Obecné informace (tj. všechny požadavky na zveřejnění a datové body uvedené v ESRS 2) a požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) v aktuálním ESRS v souvislosti s požadavkem na zveřejnění IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí, jak jsou uvedeny v dodatku C ESRS 2 – Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2.