STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZAMĚSTNANCE
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Příjmům, které podléhají dani z příjmů, se kladou naroveň též příjmy, které by této dani podléhaly, pokud by byl příjem zdaňován v ČR. Toto pravidlo se uplatní především v případech, kdy se příjem podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění nezdaňuje podle právních předpisů platných v ČR, ale příslušný zaměstnanec je účasten zdravotního pojištění v ČR a zaměstnavatel proto podle koordinačních pravidel EU odvádí pojistné na zdravotní pojištění podle českých právních předpisů. Touto formulací je rovněž vypuštěno osvobození náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které bylo účinné v letech 2013 a 2014.
PŘÍJMY NEZAHRNOVANÉ DO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZAMĚSTNANCE
Podle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "ZPZP"), se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o:
a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
c) věrnostní přídavek horníků,
d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
Ve srovnání s právní úpravou platnou do konce roku 2014:
-
se v písmenu a) doplňuje, že do vyměřovacího základu zaměstnance se – mimo náhrady škody podle zákoníku práce – nezahrnuje ani náhrada škody podle právních předpisů upravujících služební poměry;
-
je zcela vypuštěno dosavadní písmeno d), takže do vyměřovacího základu zaměstnance se započte i každá odměna vyplacená podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, bez ohledu na to, zda vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu mělo či nemělo souvislost s výkonem zaměstnání.
NEPLACENÉ VOLNO A NEOMLUVENÁ ABSENCE
Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění k datu 1. 1. 1993 zaujímala specifickou roli problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance.
S účinností od 1. 1. 2015 dochází ke zrušení § 3 odst. 5 ZPZP včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen "ZVZP"), řešící v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance. Zaměstnavatelé tak nadále nebudou platit pojistné z neplaceného volna nebo neomluvené absence, nicméně musejí přihlédnout ke skutečnosti, zda musí být u zaměstnance dodržen v rozhodném období kalendářního měsíce minimální vyměřovací základ či nikoli.
V důsledku této poměrně zásadní změny již zaměstnavatelé neodvádějí od 1. 1. 2015 pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence, ovšem s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady:
-
pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být od ledna 2015 toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. Minimální vyměřovací základ principiálně vychází i nadále z minimální mzdy, nově je však upraven v ustanovení § 3 odst. 4 a 6 ZPZP,
-
u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 ZPZP (například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát) není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě - bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
-
lze konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se – na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 – identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence.
PRACOVNÍ VZTAH UZAVŘENÝ PODLE CIZÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou:
- -
příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem,
- -
škody vzniklé v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a
- -
příjmů uvedených v § 3 odstavci 2 ZPZP.
Touto změnou dochází k odstranění určité diskriminace u těchto pracovněprávních vztahů, neboť ve znění účinném do konce roku 2014 se z plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 ZPZP nezahrnovaly do vyměřovacího základu pouze:
