2021.14.4
Zdanění příjmů fyzických osob ve světle koordinačních výborů
Ing. Matěj Nešleha
Koordinační výbor vznikl na počátku devadesátých let minulého století jako reakce na iniciativu Komory daňových poradců České republiky. První jednání koordinačního výboru se uskutečnilo na konci roku 1993. Koordinační výbor je systém, v rámci kterého je předložen příspěvek, který je připomínkován a následně projednán. Některé příspěvky jsou projednávány i opakovaně, odkládány, neboť vyžadují hlubší analýzu či názor dalšího státního orgánu. Výsledkem celého procesu je publikace řešení daného příspěvku, a to bez ohledu na to, zda se obě strany koordinačního výboru na řešení shodly.
V rámci tohoto příspěvku se seznámíme s vybranými koordinačními výbory, které se týkají zdanění příjmů fyzických osob. Jedná se o tyto příspěvky:
- 548/18.09.19 Vstupní cena pro odepisování u majetku (nemovitosti) získané z dědictví, darováním a uplatnění odpisů a pozůstalostním řízení
- 558/29.01.20 Osvobození příjmů z převodu podílu, určení poměru osvobozených a neosvobozených příjmů z prodeje podílu na obchodní korporaci a nabývací ceny jednotlivých částí podílu v případě, že je podíl nabýván postupně
- 572/24.03.21 Bezúplatné vydání majetku z rodinné fundace a svěřenského fondu
Nahoru1. 548/18.09.19 Vstupní cena pro odepisování u majetku (nemovitosti) získané z dědictví, darováním a uplatnění odpisů v pozůstalostním řízení
Jak předkladatelé příspěvku v jeho úvodu uvádějí, smyslem příspěvku je vyjasnit otázky týkající se vstupní ceny pro odepisování u majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob nabyl v rámci dědického řízení, a dále otázky týkající se odpisování majetku v rámci a po pozůstalostním řízení. Příspěvek je zaměřen především na situace, kdy je předmětem dědického řízení nemovitá věc, ačkoli zobecněné závěry jsou aplikovatelné i na jiný majetek dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "zákona o daních z příjmů" či jen "ZDP").
Velmi krátce shrneme související právní úpravu zákona o daních z příjmů. V obecné rovině platí, že u majetku nabytého v rámci dědického řízení pokračuje dědic (nabyvatel nemovité věci) v odpisování, a to dle § 30 odst. 10 písm. a) ZDP, neboť dědic je právním nástupcem zůstavitele. Pokud poplatník na majetku, který je předmětem dědického řízení, držel již nějaký podíl i před úmrtím zůstavitele, pak se aplikují pravidla daná § 30c ZDP – odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu. Pokud dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu u poplatníka, slučují se nově nabytý spoluvlastnický podíl s dosavadním spoluvlastnickým podílem a poplatník pokračuje ve způsobu odpisování dosavadního hmotného majetku ze změněné vstupní ceny.
Předkladatelé v rámci příspěvku uvádějí, že ne vždy je možné získat potřebné informace k tomu, aby dědic mohl s odkazem na § 30 odst. 10 písm. a) ZDP pokračovat v odpisování, neboť se k dědici nedostanou nezbytně nutné podklady z daňové evidence či účetnictví zůstavitele.
Pokud vzniká fyzické osobě povinnost pokračovat v odpisování dle § 30 odst. 10 písm. a) ZDP, pak je to povinnost fyzické osoby a nemá v těchto případech na výběr, jak při stanovení odpisů pokračovat. Dědic tak při nabývání majetku, který byl zůstavitelem odepisován, musí v odpisování pokračovat, což fakticky znamená, že musí získat související nezbytně nutné informace z evidence zůstavitele. Nezíská-li dědic informace o vstupní ceně nemovité věci, o způsobu odpisování nemovité věci zůstavitelem a informaci o výši odpisů v jednotlivých letech, nebude schopný v odpisování pokračovat, což znamená, že vstupní cenu musí stanovit ve výši 0 Kč a ztrácí tak fakticky nárok na pokračování v odpisování. Fyzická osoba se v tomto případě dostává do důkazní nouze, která má za následek nemožnost uplatnění odpisu zděděného majetku ve svých výdajích.
Doloží-li dědic skutečnost, že zůstavitel neodepisoval majetek, i když mohl být odpisovatelem majetku ve smyslu § 28 ZDP, pak pro dědice dle § 29 odst. 1 ZDP platí, že pokud původní odpisovatel (zůstavitel) v případech uvedených v § 30 odst. 10 ZDP nezapočal v odpisování, je u nabyvatele (dědice) vstupní cenou hmotného majetku cena, z níž by odpisoval původní odpisovatel (zůstavitel). Dědic tedy v tomto případě nestanovuje vstupní cenu ve výši znaleckého ocenění dle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP, ale zajímá nás i v těchto případech, jaká je (byla) vstupní cena u zůstavitele.
Dojde-li k nabytí části podílu na nemovité věci rodičem některému z dětí, který už určitý podíl na nemovité věci vlastní, pak nedochází u příjemce daru ke změně vstupní ceny jeho spoluvlastnického podílu a odepisuje dál ze "své" zůstatkové (vstupní ceny), nově nabytou část podílu totiž není s odkazem na § 27 písm. j) ZDP možné odepisovat.
Situace bude mít ovšem odlišné řešení, pokud rodiče darují svému dítěti podíl na nemovité věci v případech, kdy dítě žádný vlastní podíl na dané nemovité věci nemá. V takovém případě nabývá obdarovaný spoluvlastnický podíl, u kterého je vyloučeno odpisování dle § 27 písm. j) ZDP. Pokud by následně nabyl další spoluvlastnický podíl na téže nemovité věci a nebylo by dle § 27 ZDP vyloučeno jeho odpisování, pak se neaplikují pravidla daná v § 30c ZDP, ale poplatník v tomto případě odepisuje spoluvlastnický podíl samostatně dle § 30 ZDP, což fakticky znamená, že jej samostatně zatřídí a samostatně odpisuje.
V praxi může dojít i k tomu, že poplatník má v držbě spoluvlastnický podíl na nemovité věci, jehož odpisování je vyloučeno dle § 27 písm. j) ZDP a na tomto spoluvlastnickém podílu následně provede technické zhodnocení. Technické zhodnocení majetku vyloučeného z odpisování je hmotným majetkem podle § 26 odst. 2 písm. f) ZDP, které se dále odkazuje na § 26 odst. 3 písm. a) ZDP. Technické zhodnocení se v tomto případě odepisuje samostatně, bez ohledu na skutečnost, že "podkladové" aktivum je vyloučeno z odpisování dle § 27 ZDP.
Posledním tématem, kterému se příspěvek věnoval, je uplatnění odpisů v pozůstalostním řízení, osoba spravující pozůstalost je v odlišném postavení než dědic. Na zůstavitele se do ukončení dědického řízení pohlíží, jako by žil, ale jeho povinnosti v průběhu dědického řízení provádí osoba spravující pozůstalost. Osoba spravující pozůstalost má povinnost za zůstavitele podat nejméně dvě daňová přiznání, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti zůstavitele (§ 239b zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád – dále jen "DŘ") a dále za období, které uplynulo od smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (dědické řízení). Dílčím závěrem týkajícím se možnosti uplatnění odpisů v rámci pozůstalostního řízení je fakt, že správce daně nemá mlčenlivost ve věci daní zůstavitele vůči osobě spravující pozůstalost, správce daně tak může osobě spravující pozůstalost například sdělit, jakým způsobem byly zůstavitelem v minulosti uplatňovány výdaje. Zjistí-li osoba spravující pozůstalost, že byly zůstavitelem uplatněny výdaje ve skutečné výši, musí být schopna prokázat správci daně vstupní cenu a výši uplatněných odpisů, aby mohla v rámci daňového přiznání za zůstavitele uplatnit odpisy nemovitých věcí, které slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Poslední závěr daného příspěvku, kterému se budeme věnovat, přiznává osobě spravující pozůstalost právo na podání dodatečného daňového přiznání za zůstavitele, a to v případech, kdy následně zjistí skutečnosti rozhodné pro stanovení daně, tím může být mimo jiné i to, že osoba spravující pozůstalost následně zjistí, v jaké výši měly být v daňovém přiznání zůstavitele uplatněny odpisy.
Nahoru2. 558/29.01.20 Osvobození příjmů z převodu podílu, určení poměru osvobozených a neosvobozených příjmů z prodeje podílu na obchodní korporaci a nabývací ceny jednotlivých částí podílu v případě, že je podíl nabýván postupně
Za mě jednoznačně nejkontroverznější příspěvek roku 2020. Pojďme se podívat, o čem vlastně je. V rámci lednového jednání Koordinačního výboru byl rozdělen do dvou částí, přičemž druhá část byla uzavřena až v rámci červnového jednání Koordinačního výboru.
Dle § 135 odst. 2 zákona o obchodních korporacích může společenská smlouva připustit, že jeden společník může vlastnit i více obchodních podílů na téže společnosti s ručením omezeným. Není-li této dispozitivní právní normy využito a není-li tato skutečnost ve společenské smlouvě upravena, pak společník může na téže společnosti vlastnit pouze jeden jediný obchodní podíl, což znamená, že při nabytí dalšího podílu na společnosti s ručením omezeným dochází ke splynutí podílu nového s podílem původním.
Základní pravidlo pro osvobození příjmů z úplatného převodu podílu v obchodní…
