Zaostřeno na příplatky - Příplatky ke mzdě

2014.23.4

Zaostřeno na příplatky – Příplatky ke mzdě

Ing. Růžena Klímová

PÁR SLOV ÚVODEM

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZP"), z hlediska možnosti odlišné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích nerozlišuje mezi zaměstnavateli podnikatelské sféry a zaměstnavateli tzv. rozpočtové sféry. Zásadně tedy platí, že obě skupiny zaměstnavatelů mají stejné možnosti v oblasti pracovněprávních vztahů. Přesto ale zákoník práce stanoví rozdílné pracovní podmínky pro obě skupiny zaměstnavatelů v určitých oblastech pracovněprávních vztahů, především v odměňování.

Pokud se týče odměňování, jsou v části šesté hlavě I. ZP uvedena obecná ustanovení platící pro podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru. Hlava druhá platí pro poskytování mzdy v podnikatelské sféře, kde se uplatňuje princip, "co není zakázáno, je dovoleno". Hlava III. obsahuje ustanovení pro poskytování platu v rozpočtové sféře, kde se uplatňuje princip, "co není dovoleno, je zakázáno". Ustanovení uvedená v hlavě III. se vztahují na zaměstnavatele, kteří odměňují své zaměstnance platem, nikoli mzdou, tedy na státní a veřejnou správu a služby. Těmito zaměstnavateli jsou stát, respektive jeho organizační složky, územní samosprávné celky, státní fondy, příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně hrazeny z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, a školské právnické osoby zřízené MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle zákona č 561/2004 Sb., školský zákon.

Zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb (tzv. rozpočtová sféra) poskytují zaměstnancům za vykonanou práci plat. Jedná-li se o zaměstnance zařazené nejvýše do 12. platové třídy, není možné plat určit jiným způsobem, v jiném složení a jiné výši, než stanoví ZP a prováděcí předpisy. Se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy může zaměstnavatel sjednat plat pevnou měsíční částkou, ve které budou zohledněna všechna hlediska, podle nichž jsou stanoveny jednotlivé složky platu podle ZP, na které by jinak zaměstnanci vzniklo právo nebo které by mu mohl zaměstnavatel poskytnout (tzv. smluvní plat).

PŘÍPLATKY KE MZDĚ

Zaměstnavatelé podnikatelské sféry odměňují své zaměstnance mzdou. Mzda může být stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatelem nebo určena mzdovým výměrem či sjednána ve smlouvě (pracovní smlouva, smlouva o mzdě, kolektivní smlouva). K dosažené mzdě je zaměstnavatel povinen poskytovat příplatky, které jsou stanoveny v části šesté, hlavě druhé zákoníku práce. Jde o:

• - příplatek za práci přesčas,
• - příplatek za práci ve svátek,
• - příplatek za práci v sobotu a neděli,
• - příplatek za noční práci,
• - příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše uvedené příplatky s výjimkou příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí jsou odvozeny z průměrného výdělku. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je odvozen z hodinové minimální mzdy.

Příplatek za práci přesčas (§ 114 ZP)

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku.

U řadových zaměstnanců může být mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce (maximálně do 150 hodin) sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší. U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu nejvýše 8 hodin v průměru v jednotlivých týdnech v rámci vyrovnávacího období, které může činit až 26 týdnů, a až 52 týdnů, je-li vyrovnávací období v tomto rozsahu sjednáno v kolektivní smlouvě.

Upozornění: Zaměstnavatel určí mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas mzdovým výměrem nebo stanoví vnitřním předpisem. Takové právní jednání je neplatné.

Zaměstnanec vykoná práci přesčas a nečerpá náhradní volno

Příklad č. 1

Zaměstnanec vykoná práci přesčas a čerpá náhradní volno

Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na čerpání náhradního volna za práci přesčas. Pro jistotu obou smluvních stran je vhodná písemná forma dohody, v níž je možné sjednat i dobu, kdy bude náhradní volno poskytnuto.

a) Zaměstnanec vykoná práci přesčas a čerpá náhradní volno v daném měsíci. V takovém případě dochází ke kompenzaci výkonu práce přesčas a náhradního volna (zaměstnanec obdrží mzdu za výkon práce bez práce přesčas).

Příklad č. 2

b) Zaměstnanec vykoná práci přesčas v jednom měsíci a čerpá náhradní volno v následujícím měsíci.

Příklad č. 3

Příplatek za práci ve svátek (§ 115 ZP)

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Zaměstnanec v den svátku do práce nejde

a) Zaměstnavatel uplatňuje měsíční formu odměňování. V případě svátku bude poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku v souladu s ustanovením zákoníku práce.

Příklad č. 4

Upozornění: Při tomto způsobu odměňování svátku může dojít k situaci, že celková dosažená mzda bude nižší než deklarovaná měsíční mzda, a to v důsledku nižšího průměrného hodinového výdělku vypočteného ze započitatelných mzdových příjmů dosažených v předchozím čtvrtletí.

Příklad č. 5

b) Mnozí zaměstnavatelé však využívají možnosti odchýlit se od výše uvedeného postupu a stanoví vnitřním předpisem (případně dohodnou v kolektivní smlouvě), že u měsíční mzdy v případě svátku připadajícího na obvyklý pracovní den mzda zaměstnanci neuchází, a výše měsíční mzdy je proto poskytována v nekrácené výši bez ohledu na počet pracovních dnů v měsíci včetně svátků připadajících na tyto dny. Zaměstnanec obdrží nekrácenou měsíční mzdu.

Příklad č. 6

c) U zaměstnanců, kteří jsou odměňovaní hodinovou mzdou, mzda v důsledku svátku uchází, a proto musí vždy obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Příklad č. 7

Zaměstnanec jde v den svátku do práce

V případě výkonu práce ve svátek zaměstnanci vzniká nejprve nárok na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek a pouze v případě dohody se zaměstnavatelem příplatek za práci ve svátek.

a) Zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci ve svátek

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byla uzavřena dohoda o poskytnutí příplatku za práci ve svátek místo náhradního volna. Zaměstnanci náleží dosažená mzda a za každou hodinu odpracovanou ve svátek příplatek alespoň ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.

Příklad č. 8 – měsíční mzda