Od 1. 1. 2022 se zvýší vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát. Co to znamená pro zaměstnavatele?
Na naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění se podílejí:
- hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (platbami pojistného za sebe a za zaměstnance),
- samoplátci, mezi které řadíme osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů,
- stát placením pojistného za tzv. státní pojištěnce.
Podmínky placení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ) jsou dány příslušnými ustanoveními zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP").
SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SKUPIN PLÁTCŮ
Budeme-li problematiku naplňování příjmové stránky systému posuzovat i z prostého pohledu výše částek, které jednotlivé skupiny plátců hradí, pak lze také konstatovat, že tzv. "státní pojištěnci" jsou skupinou pojištěnců, za které je do systému fakticky odváděno nejnižší pojistné. Na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že se od června 2020 výrazně zvýšila platba státu za "státní pojištěnce" (viz dále). Osoby bez zdanitelných příjmů platí v roce 2021 měsíčně 2 052 Kč, což je jako 13,5 % z minimální mzdy zároveň i nejnižší platba zaměstnavatele za zaměstnance v případě, kdy je příjem zaměstnance na úrovni minimální mzdy a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. Výše záloh, měsíčně placených osobami samostatně výdělečně činnými, činí v roce 2021 nejméně 2 393 Kč za předpokladu, že podnikatelská činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce, pro kterého minimum ve zdravotním pojištění platí. Tyto zálohové platby OSVČ (jakož i celkové roční pojistné) však mohou být i několikanásobně vyšší, což se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím roce. Mimoto, počínaje rozhodným obdobím kalendářního roku 2013, již ve zdravotním pojištění neplatí pro zaměstnavatele (zaměstnance) ani pro OSVČ maximální vyměřovací základ.
I když principiálně respektujeme solidární povahu systému, je třeba vzít v úvahu, že mezi "státními pojištěnci" je poměrně velký počet osob, u kterých je objem čerpané zdravotní péče (hrazených služeb) ve srovnání s jinými skupinami plátců – mnohdy i výrazně – vyšší, zejména u starobních důchodců, což však není v souladu s částkami placeného pojistného. Nicméně, mimo situace uvnitř systému jsou v této souvislosti závažným aspektem možnosti státního rozpočtu, na což znění ustanovení § 3c odst. 2 ZPZP taktéž pamatuje.
ZA KOHO PLATÍ POJISTNÉ STÁT?
I když se to nezdá, osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu populace České republiky, proto má každé zvýšení částky vyměřovacího základu přímý dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
PLACENÍ POJISTNÉHO
Musíme si však uvědomit, že u osob ve "státní kategorii" je pojistné placeno pouze státem jen tehdy, pokud tyto osoby nejsou výdělečně činné. Jestliže jsou však zaměstnány nebo podnikají, pak platí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) za podmínek stanovených zákonem č. 592/1992 Sb. s tím zvýhodněním, že ani zaměstnavatelé a ani osoby samostatně výdělečně činné nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.
Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, platí pojistné zaměstnavatel a také oznamuje skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné, jsou-li mu známy. V opačném…
