Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

3.1.4.5

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

JUDr. Petr Bukovjan

Ustanovení související

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 33 odst. 1 – zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

  • § 67 – vymezení osob se zdravotním postižením (OZP)

  • § 68 – evidence OZP vedená krajskou pobočkou Úřadu práce

  • § 69 až 74 – pracovní rehabilitace

  • § 75, 76, 77 a 78a – příspěvky spojené se zaměstnáváním OZP

  • § 78 – chráněný trh práce a dohoda o uznání zaměstnavatele

  • § 79 a 80 – obecně o právech a povinnostech ve vztahu k OZP

  • § 81 až 84 – plnění tzv. povinného podílu

  • § 139 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 písm. a) a § 140 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 písm. a) – přestupky a pokuty za porušení povinností ve vztahu k OZP

  • § 147 – výjimky z některých povinností ve vztahu k OZP

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 237 – odkaz na zákon o zaměstnanosti, pokud jde o zaměstnávání OZP

• Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 1 až 5 – pracovní rehabilitace

  • § 6 až 10 – chráněný trh práce

  • § 11 až 20 – výpočty průměrného přepočteného počtu zaměstnanců

 NahoruPráva a povinnosti zaměstnavatelů

Co jsou zaměstnavatelé oprávněni požadovat od krajské pobočky Úřadu práce a jaké mají naopak povinnosti ve vztahu k zaměstnávání OZP, to obsahují především ustanovení § 79 až 83 ZZ. Specifickou úpravu pak zmíněný právní předpis stanoví pro případ finanční podpory při zaměstnávání osob se zdravotním postižením včetně uzavření dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (viz dále).

 NahoruPovinnosti zaměstnavatele

Z povinností zaměstnavatelů ve vztahu k OZP lze zmínit zejména povinnost:

• vést evidenci zaměstnávaných OZP včetně údaje o důvodu, na základě kterého byla fyzická osoba uznána osobou se zdravotním postižením,

• vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro OZP,

• plnit tzv. povinný podíl zaměstnávání OZP.

 NahoruPovinný podíl zaměstnávání OZP

Povinný podíl představuje speciální povinnost zaměstnavatele zaměstnávat OZP ve vazbě na celkový počet svých zaměstnanců. Zákon o zaměstnanosti předepisuje tuto povinnost pro zaměstnavatele s průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců v pracovním poměru větším než 25. Povinný podíl činí 4 %. Základní úpravu týkající se povinného podílu obsahují ustanovení § 81 až 84 ZZ. K výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců dojde pak zaměstnavatel postupem upraveným v § 15 a násl. vyhlášky č. 518/2004 Sb.

 NahoruFormulář Oznámení

Bývá zvykem, že krajské pobočky Úřadu práce rozesílají jednotlivým zaměstnavatelům formulář nazvaný Oznámení za rok 200x, který obsahuje zpravidla též základní poučení k výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a povinného podílu. Ke stažení je tento dokument rovněž na stránkách portálu MPSV – www.mpsv.cz .

 NahoruSplnění povinného podílu

Ke splnění povinného podílu nabízí ustanovení § 81 odst. 2 ZZ zaměstnavatelům tři možné způsoby:

1. přímé zaměstnávání OZP výhradně v pracovním poměru (jejich počet se zjišťuje rovněž jako průměrný roční přepočtený),
2. odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (viz dále), nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od OZP, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám (tzv. náhradní plnění), a
3. odvod do státního rozpočtu.

Možná je samozřejmě též kombinace všech výše uvedených variant a v praxi se tomu tak mnohdy děje.

Dodavatelé náhradního plnění mohou zaměstnavatelům pro účely plnění povinného podílu poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze v omezeném rozsahu, a to do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění vloží dodavatel informaci do elektronické evidence vedené MPSV. Aby takové plnění bylo zaměstnavateli uznáno jako náhradní plnění, musí tak dodavatel učinit nejpozději do 30 dnů od jeho zaplacení. Pokud tak neučiní v uvedené lhůtě, nepůjde o náhradní plnění ve smyslu zákona a zaměstnavatel si je nebude moci uplatnit pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. To zvýrazňuje důležitost výběru dodavatele a odpovídající nastavení smluvních podmínek s ním, protože ne všechny potřebné údaje jsou v elektronické evidenci veřejně přístupné.

Ať už bude zaměstnavatel provádět odvod do státního rozpočtu v celé výši svého povinného podílu, nebo jen částečně vedle jiných způsobů jeho plnění, platí, že výše tohoto odvodu činí "za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla". Výši průměrné měsíční mzdy za 1. až 3. čtvrtletí vyhlašuje MPSV na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku, a to prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.

Aby měla krajská pobočka Úřadu práce přehled o tom, jakým způsobem plní zaměstnavatelé povinný podíl, ukládá těmto zákon o zaměstnanosti povinnost písemně ohlásit této krajské pobočce do 15. února následujícího roku plnění povinného podílu včetně způsobu tohoto plnění.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2010

Právní úprava důchodového pojištění přestala rozlišovat mezi plně invalidním a částečně invalidním důchodcem a invaliditu rozdělila do tří možných stupňů podle míry poklesu pracovní schopnosti posuzované osoby. To se promítlo i do zákona o zaměstnanosti, a tedy do vymezení OZP.

Od 1. 1. 2012

Z vymezení OZP "vypadly" osoby zdravotně znevýhodněné. Ty mohly být posouzeny jako OZP dále jen po dobu platnosti již vydaného rozhodnutí Úřadu práce. Naopak, za OZP začaly být nově považovány i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Zákon opustil pojem "chráněná pracovní dílna" a došlo ke změnám v právní úpravě zřizování nebo vyhrazování chráněných pracovních míst včetně příspěvku za zaměstnávání osob se zdravotním postižením na takových místech.

Došlo k omezení poskytování náhradního plnění, a to tím způsobem, že zákon limituje,…