Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

4.4

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Ing. Olga Krchovová

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců ve sledovaném roce se stanoví jako:

• podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce v rámci pracovního poměru zvýšeného o neodpracované hodiny

  1. v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
  2. v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
  3. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  4. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu nebo mu podle § 192 odst. 1 ZP část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
  5. v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné,

• a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Z výše uvedeného vyplývá, že se do počtu odpracovaných hodin započítává i počet neodpracovaných hodin v důsledku pracovní neschopnosti, za které není poskytována náhrada mzdy v rámci tzv. karenční doby. Též se započte i počet neodpracovaných hodin z důvodu ošetřovného uvedeného v § 39 zákona č. 187/2006 Sb. (ZNP), jinými slovy, započte se celá doba potřebná pro ošetřování bez ohledu na podpůrčí dobu ošetřovného uvedenou v § 40 téhož zákona.

Nezapočte se jen doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění (rozumějme i náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti). Jedná se o případy, kdy zaměstnanci v rámci pracovního poměru nevznikla účast na nemocenském pojištění (zaměstnání malého rozsahu – § 7 ZNP) nebo pracovní neschopnost vznikla v době, kdy není nárok na nemocenské (například v době neplaceného volna). Nezahrne se též doba, za kterou jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností (tj. mateřská dovolená), důležité osobní překážky v práci podle §191 ZP, za které není poskytována náhrada mzdy (sem patří např. doba rodičovské dovolené), další důležité osobní překážky v práci uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., při kterých není poskytována náhrada mzdy (např. pracovní volno bez náhrady mzdy poskytnuté při stěhování), atd.

Fondem pracovní doby, kterým se dělí součet všech výše uvedených odpracovaných a neodpracovaných hodin, se rozumí roční fond pracovní doby bez svátků stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů.