dnes je 26.12.2024

Input:

Zaměstnanec jako poplatník (plátce) pojistného - základní kritéria pro rozlišení poplatníka pojistného v sociálním pojištění a plátce pojistného ve zdravotním pojištění

20.10.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

2015.22.5
Zaměstnanec jako poplatník (plátce) pojistného – základní kritéria pro rozlišení poplatníka pojistného v sociálním pojištění a plátce pojistného ve zdravotním pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem zaměstnání jsou příjmem, který je vždy započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální i zdravotní pojištění. Jde o mzdu, plat, odměny, včetně příplatků (například za přesčasy, za práci ve svátek), prémií apod. Ne vždy se z těchto plnění pojistné platí. Vyměřovací základ se zjišťuje pouze u osob, které jsou povinny pojistné platit.

Vyměřovací základ pro odvod pojistného se v sociálním pojištění zjišťuje pouze u zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Tak například zaměstnanec, který má uzavřen pracovní poměr a sjednaná i zúčtovaná mzda činí 2 000 Kč měsíčně, má sice příjem započitatelný do vyměřovacího základu (mzdu), ale protože není účasten nemocenského pojištění, nestanoví se u něho vyměřovací základ, proto se neplatí z 2 000 Kč pojistné na sociální pojištění. Pojistné na zdravotní pojištění se z této mzdy platí, protože je tento zaměstnanec považován pro zdravotní pojištění za zaměstnance.

Vyměřovací základ se ve zdravotním pojištění zjišťuje pouze u zaměstnanců. Pojistné na zdravotní pojištění neplatí ti, kteří se podle § 5 písm. a) ZVZP nepovažují za zaměstnance, například osoby činné na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), pokud příjem (úhrn příjmů) zúčtovaný do kalendářního měsíce nedosahuje stanovené výše, tj. aspoň 2 500 Kč u DPČ a více než 10 000 Kč u DPP. Taková osoba není v kalendářním měsíci z tohoto zaměstnání plátcem pojistného.

Poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení je tedy zaměstnanec účastný nemocenského pojištění. Plátcem pojistného na zdravotní pojištění je zaměstnanec, který se podle předpisů o zdravotním pojištění považuje za zaměstnance.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Dělení zaměstnání podle kritérií pro účast na nemocenském pojištění

Podle podmínek pro vznik a trvání účasti na nemocenském pojištění uvedených v zákoně o nemocenském pojištění se zaměstnání rozdělují do tří skupin. Každé zaměstnání musí být zařazeno do jedné z těchto skupin ještě před nástupem zaměstnance do zaměstnání. Z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění se zaměstnání dělí na zaměstnání:

  • vykonávaná na základě DPP,

  • malého rozsahu,

  • která nejsou ani zaměstnáním malého rozsahu a ani nejsou vykonávaná na základě DPP (dále jen "ostatní").

Není-li zaměstnání vykonáváno na základě DPP, musí se rozhodnout, zda jde o zaměstnání malého rozsahu nebo ostatní. Kritériem pro toto rozdělení je výše sjednaného měsíčního příjmu:

  • Má-li zaměstnanec podle sjednaného způsobu odměňování zaručeno, že v každém kalendářním měsíci bude činit započitatelný příjem aspoň 2 500 Kč, pokud v něm bude pracovat ve sjednaném rozsahu, je toto zaměstnání zaměstnáním ostatním.

  • Nemá-li zaměstnanec zaručeno, že bude započitatelný příjem činit v každém měsíci aspoň 2 500 Kč, je toto zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.

Po zařazení zaměstnání do jedné z těchto tří skupin se musí v každém kalendářním měsíci posoudit, zda je v něm zaměstnanec účasten nemocenského pojištění nebo není. Je-li zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, musí se platit pojistné ze započitatelného příjmu bez ohledu na výši tohoto příjmu, třeba i z jedné koruny. Není-li účasten nemocenského pojištění, neplatí se ze zúčtovaného příjmu pojistné.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

  1. Zaměstnání ostatní - sjednaný měsíční příjem činí aspoň 2 500 Kč. Z tohoto zaměstnání je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání bez ohledu na to, v jaké výši mu byl do kalendářního měsíce zúčtován započitatelný příjem. I když nebude do kalendářního měsíce zúčtován žádný příjem, například proto, že zaměstnanec měl celý měsíc neplacené volno, je i v takovém měsíci účasten nemocenského pojištění. Je tedy účasten nemocenského pojištění v každém kalendářním měsíci v době trvání zaměstnání. Ze zúčtovaného započitatelného příjmu musí být odvedeno pojistné.
  2. Zaměstnání malého rozsahu - sjednaný měsíční příjem je nižší než 2 500 Kč nebo nebyla sjednána výše měsíčního příjmu. U tohoto zaměstnání se posuzuje účast na nemocenském pojištění v každém kalendářním měsíci zvlášť podle výše zúčtovaného příjmu do tohoto měsíce. Pokud zúčtovaný příjem je nižší než 2 500 Kč (do 2 499 Kč), není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, z příjmu se neplatí pojistné. Byl-li zúčtován příjem ve výši 2 500 Kč nebo vyšší, je zaměstnanec v tomto měsíci účasten nemocenského pojištění a ze zúčtovaného započitatelného příjmu se musí platit pojistné.
  3. DPP - u tohoto zaměstnání se také posuzuje účast na nemocenském pojištění v každém kalendářním měsíci zvlášť podle výše zúčtovaného započitatelného příjmu do tohoto měsíce jako u zaměstnání malého rozsahu. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami zaměstnání při posuzování účasti na nemocenském pojištění je pouze ve výši hranice příjmů. Při příjmu do 10 000 Kč (včetně příjmu 10 000 Kč) není zaměstnanec z DPP účasten nemocenského pojištění, pojistné se neplatí. Při zúčtovaném příjmu vyšším než 10 000 Kč je zaměstnanec v tomto měsíci účasten nemocenského pojištění a ze zúčtovaného příjmu se musí platit pojistné.

Výkon souběžných zaměstnání

Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, tak pouze pro posouzení účasti na nemocenském pojištění se sčítají příjmy ze zaměstnání malého rozsahu nebo ze zaměstnání vykonávaného na základě DPP. Obdobně ve zdravotním pojištění se pro posouzení, zda bude osoba činná na základě DPP nebo DPČ považována za zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění, se sčítají příjmy z těchto dohod.

Sčítání příjmů v sociálním pojištění Sčítání příjmů ve zdravotním pojištění
malý rozsah s malým rozsahem DPČ s DPČ
DPP s DPP DPP s DPP

Přesouvání příjmů

Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání se považuje za příjem zúčtovaný do posledního kalendářního měsíce, v němž ještě trvalo zaměstnání, a to

  • v sociálním pojištění u zaměstnání malého rozsahu a DPP pouze pro posouzení účasti na nemocenském pojištění v posledním měsíci trvání zaměstnání,

  • ve zdravotním pojištění u DPČ a DPP pro posouzení, zda má či nemá být zaměstnanec považován v posledním měsíci trvání zaměstnání za zaměstnance.

Příklad č. 1

Zaměstnankyně uzavřela pracovní poměr na úklid od 1. 1., do zaměstnání nastoupila 6. 1., měsíční odměna sjednána ve výši 5 000 Kč. V červnu činila odměna 2 300 Kč, do července nebyl zúčtován žádný příjem. Po část června a v červenci měla neplacené volno. Od soboty 1. 8. si snížila rozsah práce, měsíční odměna činí 2 400 Kč. Pracuje v úterý a pátek. Začala pracovat 4. 8.

Sociální pojištění

Od 6. 1. do 31. 7. bylo zaměstnání v pracovním poměru zaměstnáním ostatním, od 1. 8. je zaměstnáním malého rozsahu. Po celou dobu trvání zaměstnání ostatního byla účastna nemocenského pojištění, tedy i v měsíci červenci. Z 5 000 Kč a z 2 300 Kč se pojistné platí.

Do 14. 1. musel zaměstnavatel oznámit OSSZ nástup zaměstnankyně do zaměstnání (do osmi dnů po nástupu do zaměstnání). Dnem nástupu do zaměstnání je den 6. 1. Do 8. 8. oznámí zaměstnavatel OSSZ skončení zaměstnání (do osmi dnů od skončení zaměstnání ostatního). Nástup do zaměstnání malého rozsahu neoznamuje OSSZ, protože z tohoto zaměstnání není zaměstnankyně účastna nemocenského pojištění, započitatelný příjem je nižší než 2 500 Kč.

Pokud by zaměstnankyně v prosinci obdržela odměnu 2 000 Kč, činil by započitatelný příjem 4 300 Kč, byla by v prosinci účastna nemocenského pojištění. Do 20. 1. by musel zaměstnavatel oznámit OSSZ nástup zaměstnankyně do zaměstnání malého rozsahu. Dnem nástupu do zaměstnání malého rozsahu je den 4. 8.

Nahrávám...
Nahrávám...