Žádost zaměstnance o nahlédnutí do osobního spisu

3.3.6

Žádost zaměstnance o nahlédnutí do osobního spisu

JUDr. Věra Bognárová

 NahoruŽádost zaměstnance o nahlédnutí do osobního spisu

.............................. (uvést název a sídlo zaměstnavatele)

Žádost o nahlédnutí do osobního spisu

Žádám, aby mi v souladu s § 312 odst. 3 ZP bylo dne ..... .od ...... hodin umožněno nahlédnout do osobního spisu a pořídit si stejnopisy dokladů v něm obsažených.

V ..................... dne ...................

.................................................

podpis zaměstnance, adresa

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 312 ZP

Obecné nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně osobních údajů č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 (označované pod anglickou zkratkou GDPR General Data Protection Regulation), kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Nařízení nabývá účinnosti 25. května 2018

Komentář:

Zaměstnavatel je oprávněn podle § 312 ZP vést osobní spis zaměstnance. Obsah osobního spisu zákoník práce v době trvání pracovněprávního vztahu, ale ani po jeho skončení, nestanoví konkrétním výčtem, ale obecně tak, že osobní spis může obsahovat v každém okamžiku jen takové písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 ZP. Právo vést osobní spis má zaměstnavatel nejenom v pracovním poměru, ale také při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Lišit se bude pouze obsah osobního spisu v jednotlivých pracovněprávních vztazích rozsahem vyžadovaných a obsažených písemností. Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanoví, po jakou dobu se osobní spis vede, a ani není uvedeno konkretizací jednotlivých typů listin, co vše osobní spis musí nebo může obsahovat. Jediným kritériem, kterým se může posuzovat jak doba vedení osobního spisu, tak i obsah osobního spisu, je nezbytnost potřeby těchto písemností pro výkon práce v pracovněprávním vztahu.

GDPR řadí mezi základní zásady i oprávnění vyžadovat a zpracovávat osobní údaje pouze na základě legitimního právního důvodu. Tyto důvody jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1 GDPR. Důvody jsou si rovnocenné a pro oprávnění zpracovávat osobní údaje postačí alespoň jeden z nich:

1. subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů,
2. zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů,
3. zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje,
4. zpracování je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby,
5. zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce,
6. zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.

Zaměstnavatel osobní údaje vede v osobním spisu podle písm. c),…