5.2.7 Výkon funkce člena dozorčí rady
Mgr. Pavla Krejčí, JUDr. Lucie Kolářová
Podmínky pro výkon funkce členů dozorčí rady
Podmínky výkonu funkce člena dozorčí rady jako takové jsou upraveny v obecných ustanoveních ZOK a NOZ, překážky pro výkon funkce se vyskytují jak v ZOK, tak v živnostenském zákoně. Základní podmínkou pro výkon funkce člena dozorčí rady (stejně jako v případě členů ostatních orgánů obchodní korporace) je plná svéprávnost (§ 152 odst. 2 NOZ). To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem orgánu jiné právnické osoby.
Svéprávnost
Plně svéprávnou se stává fyzická osoba dle ust. § 30 NOZ zletilostí, které se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.
Bezúhonnost
Členem orgánu obchodní korporace, tedy ani členem dozorčí rady, nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání. Dle ust. § 6 odst. 2 ŽZ se za bezúhonnou nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
Právnická osoba členem dozorčí rady
Členem dozorčí rady může být osoba fyzická i osoba právnická. Je-li členem dozorčí rady právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak ji zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Pro osobu zástupce právnické osoby platí stejné podmínky pro výkon funkce člena dozorčí rady jako pro osobu fyzickou. Újmu způsobenou obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje. Je-li k zastupování člena dozorčí rady zmocněna osoba, která není plně svéprávná, anebo u níž je dána překážka výkonu funkce, zástupcem člena dozorčí rady se nestane a takovou právnickou osobu bude zastupovat její statutární orgán. V případě kolektivního statutárního orgánu to bude moci být kterýkoliv jeho člen.
Překážky provozování živnosti
Těmito skutečnostmi dle ust. § 8 odst. 1 a 2 ŽZ jsou:
-
prohlášení konkurzu na majetek fyzické nebo právnické osoby, a to ode dne prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle insolvenčního zákona,
-
prohlášení konkurzu na majetek fyzické nebo právnické osoby, jestliže soud rozhodl, že musí ukončit provozování podniku či ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku,
-
zrušení konkurzu po splnění rozvahového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a to po dobu tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkurzu; byl-li konkurz zrušen z jiného důvodu, shora uvedená překážka provozování živnosti odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkurzu,
-
uložení zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru podnikání společnosti nebo příbuzném oboru, dokud tento zákaz trvá.
Důsledky existence překážky
Neexistence podmínky či existence překážky pro výkon funkce dle ustanovení zákona o obchodních korporacích, stejně jako živnostenského zákona způsobuje nicotnost rozhodnutí o ustavení takové osoby do funkce člena dozorčí rady, tedy na takové povolání do funkce se hledí, jakoby se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká. Ust. § 155 odst. 2 NOZ chrání dobrou víru třetích osob, když stanoví, že hledí-li se na povolání osoby do funkce člena voleného orgánu, jakoby se nestalo, nebo je-li povolání neplatné, nedotýká se to práva nabytého v dobré víře.
Je-li jmenována do funkce osoba, která nesplňuje podmínky stanovené zákonem o obchodních korporacích, např. není bezúhonná, taková osoba se členem dozorčí rady nikdy nestane, rozhodnutí o její volbě je nicotné.
Odpadnutí překážky
Dle většinového názoru nelze na akciovou společnost a členy dozorčí rady použít ustanovení § 153 NOZ, podle kterého se může stát osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, členem voleného orgánu (tedy dozorčí rady), oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává, tedy valné hromadě. Možnosti odpadnutí překážky dle ust. § 153 NOZ jsou vyloučeny úpravou zvláštní, která je obsažena v ust. § 46 ZOK a má před obecnou úpravou NOZ přednost.
Informační povinnost
Kdo se má stát členem dozorčí rady, má povinnost předem informovat zakladatele nebo valnou hromadu, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, ve které působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení anebo zda u něj není dána jiná překážka funkce. Porušení informační povinnosti zakládá povinnost k náhradě újmy z toho vzniklé.
Nastane-li překážka v době výkonu funkce člena dozorčí rady, tedy ztratí-li člen dozorčí rady po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem dozorčí rady, jeho funkce zaniká. Zánik funkce oznámí společnosti bez zbytečného odkladu.
Zákaz kumulace funkcí
Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.
Mezi osoby dle zápisu v obchodním rejstříku oprávněné jednat jménem společnosti, lze zařadit kromě statutárního orgánu dále likvidátora, insolvenčního správce, nuceného správce a vedoucího organizační složky.
Počet členů dozorčí rady
Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy. To však nebrání tomu, aby byla dozorčí rada pouze jednočlenná, nebo více než tříčlenná. Její počet nemusí být nově dělitelný třemi. V případě jednočlenné dozorčí rady se nesvolávají jednání dozorčí rady, o rozhodnutí dozorčí rady je nutné vyhotovit zápis. Jediný člen dozorčí rady je pak zároveň jejím předsedou.
Úprava stanov
Úprava počtu členů dozorčí rady musí být ve stanovách určena konkrétně, tedy musí být stanoven přesný počet členů dozorčí rady.
V případě, že stanovy neurčí přesný počet členů dozorčí rady, popř. nehovoří o počtu členů dozorčí rady vůbec, pak se použije podpůrně zákonné ustanovení a dozorčí rada bude mít tři členy.
Ustavení do funkce
Funkce člena dozorčí rady vzniká volbou valné hromady, a to prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, nestanoví-li stanovy vyšší počet hlasů. Výjimku představuje logicky určení prvních členů dozorčí rady, kteří jsou určeni zakladatelem ve stanovách. Tato volba nemusí být osvědčena notářským zápisem. Stanovy mohou určit, že se členové dozorčí rady volí tzv. kumulativním hlasováním dle ust. § 354 ZOK. V případě kumulativního zvolení člena dozorčí rady lze tohoto odvolat pouze se souhlasem většiny těch akcionářů, kteří hlasovali pro jeho zvolení. Výjimku tvoří případ závažného porušení povinností při výkonu funkce člena dozorčí rady.
První členové dozorčí rady
První členové dozorčí rady jsou ustaveni do funkce jejich uvedením ve stanovách. Tímto je funkce člena dozorčí rady založena. Funkce členů dozorčí rady jako taková potom vzniká zápisem společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným rejstříkovým soudem. Údaj o tom, kdo je, či byl prvním členem dozorčí rady, se ve stanovách nemění ani poté, kdy dojde z jakéhokoliv důvodu k zániku funkce prvních členů dozorčí rady, nebo odvoláním ani volbou členů dozorčí rady nedochází ke změně stanov.
Volba dalších členů dozorčí rady
Neurčí-li valná hromada jinak, stane se zvolená osoba členem dozorčí rady dnem přijetí usnesení o jeho zvolení. Rozhodnutí valné hromady působí účinky vůči akciové společnosti okamžikem jeho přijetí, vůči třetím osobám potom poté, kdy se o něm dozvěděly, nebo mohly dozvědět. Valná hromada má povinnost zvolit nového člena dozorčí rady do dvou měsíců po zániku funkce člena předchozího.
Volba členů valnou hromadou
Následně volí nové členy valná hromada. Členem může být zvolena jak fyzická, tak právnická osoba, kterou zastupuje její zástupce, není-li, pak její statutární orgán. V původní úpravě podle obchodního zákoníku platného do konce roku 2013, museli alespoň třetinu členů dozorčí rady ve společnosti s více než 50 zaměstnanci volit zaměstnanci. ZOK však upravuje obsazování dozorčí rady pouze valnou hromadou. Členství v dozorčí radě je neslučitelné s funkcí člena představenstva, likvidátora, nuceného správce, vedoucího odštěpného závodu, prokuristy a všech dalších osob oprávněných podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem akciové společnosti. Pro členy dozorčí rady platí zákaz konkurence.
Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud stanovy neurčí počet vyšší. Návrh na volbu nového člena dozorčí rady mohou dávat jak svolavatel valné hromady, tak i jednotliví akcionáři. Neurčí-li stanovy jinak, nejprve se hlasuje o protinávrhu akcionáře, dále o každém členovi dozorčí rady zvlášť. Vyloučené není ani společné hlasování o více kandidátech.
Vznik funkce
Fyzická osoba se stává členem dozorčí rady na základě rozhodnutí valné hromady. Ke vzniku členství je zapotřebí rovněž souhlasu takto nově jmenovaného člena, jinak by nemohla jeho funkce vzniknout.
Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem dozorčí rady se budou řídit přiměřeně ustanoveními NOZ o příkazu, pokud smlouva o výkonu funkce, byla-li uzavřena, anebo ZOK, nestanoví něco jiného.
V případě, že by společnost nezvolila chybějícího člena dozorčí rady do funkce v dvouměsíční lhůtě, může tohoto člena jmenovat soud, a to na návrh osoby, která k tomu osvědčí právní zájem.
Jmenování člena dozorčí rady soudem
Není-li dozorčí rada schopna plnit svou funkci z důvodu nedostatečného počtu svých členů, jmenuje dle ust. § 453 ZOK chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud akciovou společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
V případě stanovami určené sedmičlenné dozorčí rady by nedostatečný počet členů (např. 3 členové), způsobil, že by dozorčí rada nebyla usnášeníschopná, tedy nebyla by schopná vykonávat svoji funkci. Jmenování chybějících členů soudem je tak účinným opatřením k odstranění tohoto stavu.
Jmenovaný člen dozorčí rady soudem musí vyslovit se svým jmenováním souhlas, nelze tak učinit proti jeho vůli. Příslušným soudem v prvním stupni je soud krajský, v jehož obvodu má akciová společnost své zapsané sídlo. Účastníky řízení jsou navrhovatel, společnost a osoba, která má být jmenována novým členem dozorčí rady.
Lhůta pro podání návrhu
Návrh na jmenování chybějícího člena lze podat až po lhůtě 2 měsíců, ve které má chybějícího člena zvolit valná hromada. Pokud by byl návrh podán před touto lhůtou, soud by se jím z důvodu předčasnosti nezabýval, nemohl by tedy přistoupit ani ke jmenování nového člena dozorčí rady, ani ke zrušení společnosti s likvidací.
Chybějící členové dozorčí rady jsou jmenováni na dobu, dokud valná hromada nezvolí nové členy dozorčí rady. Nebude-li podán kvalifikovaný návrh na jmenování chybějícího člena dozorčí rady, opravňuje ZOK soud ke zrušení společnosti a nařízení její likvidace.
V případě, že by byl chybějícím členem jmenován člen představenstva společnosti, může požádat soud, aby jej z funkce odvolal, neboť vznikem jeho funkce jako…
