5.2.7
Výkon funkce člena dozorčí rady
Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, Mgr. Pavla Krejčí,
NahoruPodmínky pro výkon funkce členů dozorčí rady
Podmínky výkonu funkce člena dozorčí rady jako takové jsou upraveny obecně občanským zákoníkem (zejména § 152 odst. 2 OZ) a dále doplněny zákonem o obchodních korporacích (zejména v ustanovení § 46 ZOK).
Právní úprava účinná do 30. 6. 2023 odkazovala při stanovení podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu (pojem "člen voleného orgánu" je legislativní zkratkou a znamená osobu, která je členem orgánu obchodní korporace a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána, např. jednatel s. r. o., člen představenstva a. s., člen dozorčí rady a. s.) na živnostenský zákon – osoba, která byla nebo se měla stát členem voleného orgánu obchodní korporace (tedy i členem dozorčí rady) musela být podle této právní úpravy bezúhonná podle živnostenského zákona a nesměla u ní existovat překážka provozování živnosti (ustanovení § 46 odst. 1 ZOK ve znění účinném do 30. 6. 2023).
Novela ZOK (účinná od 1. 7. 2023) tento přístup opustila, dle důvodové zprávy je tomu jednak proto, že některé společnosti jsou zakládány za jiným účelem než živnostenské podnikání (např. správa vlastního majetku či dobročinné účely) a nadto vyžadovaná "souvislost s podnikáním" při spáchání úmyslného trestného činu (ve smyslu § 6 odst. 2 ŽZ) "navozuje otázku, zda je tedy z hlediska ochrany veřejného pořádku a třetích osob potenciálně škodlivější, jestliže se osoba dopustí např. zpronevěry v souvislosti s podnikáním, než pokud by se jí dopustila bez této souvislosti."
NahoruSvéprávnost
Základní podmínkou pro výkon funkce člena dozorčí rady (stejně jako v případě členů ostatních orgánů obchodní korporace) je plná svéprávnost (§ 152 odst. 2 OZ). To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem orgánu jiné právnické osoby.
Plně svéprávnou se stává fyzická osoba dle ust. § 30 OZ zletilostí, které se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.
NahoruPřekážky výkonu funkce člena dozorčí rady
Další podmínkou pro výkon funkce člena dozorčí rady je absence překážek pro výkon funkce stanovených zákonem o obchodních korporacích.
Podle § 46 odst. 1 ZOK nemůže osoba vykonávat funkci člena dozorčí rady, pokud:
a) bylo vydáno pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci (soudu či správního orgánu) České republiky, členských států EU, EHP nebo jiných států nebo mezinárodní organizace:
-
kterým byl uložen zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby (dle českého právního řádu se bude jednat zejména o rozhodnutí o vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 a násl. ZOK),
-
nebo zákaz vykonávat činnost související s podnikáním, pokud zakázaná činnost odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti společnosti (důvodová zpráva uvádí jako příklad situaci, kdy bude osobě uložen zákaz činnosti podnikání v oblasti výroby lihovin z důvodu odsouzení za obecné ohrožení, v takovém případě se může daná osoba stát např. jednatelem společnosti provozující servis aut, nikoli však již společnosti vyrábějící lihoviny),
b) byla pravomocně odsouzena za některý z vyjmenovaných trestných činů v České republice nebo v zahraničí (do doby, než dojde k zahlazení odsouzení), konkrétně za trestný čin:
1. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku,
2. daňový, poplatkový nebo devizový,
3. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo
4. obdobný trestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí,
c) bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek této osoby v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu.
Oproti předchozí úpravě je překážkou výkonu funkce podle současného znění ZOK pouze úpadková situace dlužníka řešená likvidačním způsobem – konkursem, je-li úpadek řešen sanačním způsobem, je ponecháno na obchodní korporaci, aby zvážila veškeré okolnosti v konkrétním případě a posoudila, zda neúspěch člena orgánu nebyl dán přípustným podnikatelským rizikem nebo mimořádnými okolnostmi, např. dopady protiepidemiologických opatření proti COVID-19. Člen orgánu má však v případě vedení insolvenčního řízení ohledně jeho majetku nebo majetku právnické osoby, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, informační povinnost vůči zakladateli nebo společnosti ve smyslu § 46 odst. 2 písm. c) a odst. 3 ZOK (viz dále).
NahoruInformační povinnost
Ten, kdo se má stát členem dozorčí rady, musí předem zakladatele nebo obchodní korporaci informovat, zda:
a) není nezpůsobilý k výkonu funkce,
b) existují skutečnosti, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu funkce,
c) ohledně jeho majetku nebo majetku právnické osoby, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo obdobné řízení v zahraničí.
Pokud některá z uvedených skutečností nastala až během výkonu funkce člena dozorčí rady, má tento člen povinnost o tom bezodkladně informovat společnost poté, co se o této skutečnosti dozví.
NahoruPrávnická osoba členem dozorčí rady
Členem dozorčí rady může být osoba fyzická i osoba právnická. Je-li členem dozorčí rady právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala. Tato určená fyzická osoba (zástupce) musí splňovat stejné požadavky a předpoklady jako samotný člen dozorčí rady (§ 46a odst. 1 ZOK), tj. požadavky a předpoklady uvedené výše.
NahoruDoložení splnění podmínek pro výkon funkce
Při zápisu člena dozorčí rady do obchodního rejstříku je třeba splnění předpokladů pro výkon funkce (resp. absence překážek) doložit také rejstříkovému soudu (tj. příslušnému krajskému soudu).
Nejčastěji se splnění podmínek dokládá čestným prohlášením zapisované osoby s úředně ověřeným podpisem.
Splnění podmínek také ověřuje soud či notář nahlédnutím do evidence vyloučených osob, která byla zavedena novelou ZOK s účinností od 1. 7. 2023 (§ 70 a násl. ZOK).
NahoruDůsledky existence překážky
Neexistence podmínky či existence překážky pro výkon funkce způsobuje nicotnost rozhodnutí o ustavení takové osoby do funkce člena dozorčí rady, tedy na takové povolání do funkce se hledí, jakoby se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká. Ust. § 155 odst. 2 OZ chrání dobrou víru třetích osob, když stanoví, že hledí-li se na povolání osoby do funkce člena voleného orgánu, jakoby se nestalo, nebo je-li povolání neplatné, nedotýká se to práva nabytého v dobré víře.
Je-li jmenována do funkce osoba, která nesplňuje podmínky stanovené občanským zákoníkem či zákonem o obchodních korporacích, např. není bezúhonná ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) ZOK, taková osoba se členem dozorčí rady nikdy nestane, rozhodnutí o její volbě je nicotné.
NahoruZákaz kumulace funkcí
Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti (§ 448 odst. 4 ZOK).
Mezi osoby dle zápisu v obchodním rejstříku oprávněné jednat jménem společnosti, lze zařadit kromě statutárního orgánu dále likvidátora, insolvenčního správce a vedoucího organizační složky.
NahoruPočet členů dozorčí rady
Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy. To však nebrání tomu, aby byla dozorčí rada pouze jednočlenná, nebo více než tříčlenná. Počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi, jde-li o společnost, v níž zaměstnanci volí jednu třetinu členů dozorčí rady (§ 448a ZOK).
V případě jednočlenné dozorčí rady se nesvolávají jednání dozorčí rady, o rozhodnutí dozorčí rady je nutné vyhotovit zápis. Jediný člen dozorčí rady je pak zároveň jejím předsedou.
NahoruÚprava stanov
Úprava počtu členů dozorčí rady musí být ve stanovách určena konkrétně, tedy musí být stanoven přesný počet členů dozorčí rady.
V případě, že stanovy neurčí přesný počet členů dozorčí rady, popř. nehovoří o počtu členů dozorčí rady vůbec, pak se použije podpůrně zákonné ustanovení a dozorčí rada bude mít tři členy.
NahoruUstavení do funkce
Funkce člena dozorčí rady vzniká volbou valné hromady, a to prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, nestanoví-li stanovy vyšší počet hlasů. Výjimku představuje logicky určení prvních členů dozorčí rady, kteří jsou určeni zakladatelem ve stanovách. Tato volba nemusí být osvědčena notářským zápisem. Stanovy mohou určit, že se členové dozorčí rady volí tzv. kumulativním hlasováním dle ust. § 354 ZOK. V případě kumulativního zvolení člena dozorčí rady lze tohoto odvolat pouze se souhlasem většiny těch akcionářů, kteří hlasovali pro jeho zvolení. Výjimku tvoří případ závažného porušení povinností při výkonu funkce člena dozorčí rady.
Má-li společnost v první den účetního období, v němž má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady, více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, volí jednu třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti. Stanovy mohou určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, avšak tento počet nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou, případně mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti.
Novela ZOK účinná od 1. ledna 2021 v novém ustanovení § 448b ZOK výslovně zakotvila možnost vydat akcie, s nimiž je spojeno právo jmenovat členy dozorčí rady, tzv. akcie s vysílacím právem. Stanovy tedy mohou určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady a takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou. K rozhodnutí o změně stanov, které umožní vydat akcii s vysílacím právem, je třeba alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech akcionářů každého druhu akcií.
NahoruPrvní členové dozorčí rady
První členové dozorčí rady jsou ustaveni do funkce jejich uvedením ve stanovách. Tímto je funkce člena dozorčí rady založena. Funkce členů dozorčí rady jako taková potom vzniká zápisem společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným rejstříkovým soudem. Údaj o tom, kdo je, či byl prvním členem dozorčí rady, lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypustit (§ 250 odst. 4 ZOK).
NahoruVolba členů valnou hromadou
Následně volí nové členy valná hromada. Členem může být zvolena jak fyzická, tak právnická osoba, kterou zastupuje její zástupce.
Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud stanovy neurčí počet vyšší. Návrh na volbu nového člena dozorčí rady mohou dávat jak svolavatel valné hromady, tak i jednotliví akcionáři. Neurčí-li stanovy jinak, nejprve se hlasuje o protinávrhu akcionáře, dále o každém členovi dozorčí rady zvlášť. Vyloučené není ani společné hlasování o více kandidátech.
NahoruVznik funkce
Fyzická osoba se stává členem dozorčí rady na základě rozhodnutí valné hromady. Ke vzniku členství je zapotřebí rovněž souhlasu takto nově jmenovaného člena, jinak by nemohla jeho funkce vzniknout.
Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem dozorčí rady se budou řídit přiměřeně ustanoveními OZ o příkazu, pokud smlouva o výkonu funkce, byla-li uzavřena, anebo zákon nestanoví něco jiného.
V případě, že by společnost nezvolila chybějícího člena dozorčí rady do funkce ve dvouměsíční lhůtě, může tohoto člena jmenovat soud, a to na návrh osoby, která k tomu osvědčí právní zájem.
NahoruJmenování člena dozorčí rady soudem
Není-li dozorčí rada schopna plnit svou funkci z důvodu nedostatečného počtu svých členů, jmenuje dle ust. § 453 ZOK chybějící členy soud na návrh osoby, která…
