Výběr notebooku nemusí být tak zřejmý, jak by se na první pohled zdálo. Pokud nejste výrazně přiškrceni rozpočtem, nepodléhejte reklamním nabídkám a pečlivě zvažte, jaký stroj si pořídíte.
Na trhu je velké množství nejrůznějších modelů lišících se drobnostmi, ale i podstatnými parametry, a to při podobné ceně a v rámci nabídky jednoho výrobce. Tento průvodce výběrem notebooku by vám měl pomoci ujasnit si, jaký stroj potřebujete a které informace hledat a srovnávat.
NahoruNotebook, mininotebook, ultrabook a laptop?
Často se setkáte s tím, že přenosné počítače někteří označují jako laptopy. Nepátrejme v historii, jestli se ve skutečnosti notebooky od laptopů lišily, dnes to berte tak, že laptop je jakýkoli druh notebooku. Neboli že jde o jedno a totéž.
Před pár lety byly v kurzu mininotebooky s nepříliš výkonným procesorem, s malými rozměry okolo 10 palců a jen základní konektorovou výbavou. Jejich výhodou byla mobilita a velká výdrž na baterie ve srovnání s klasickými notebooky, nevýhodou samozřejmě malá obrazovka a nízký výkon. Pro jednoduché surfování na internetu a vyřizování pošty na cestách stačily. Dnes se s nimi v obchodech ještě občas setkáte, nicméně z hlediska mobility je nahradily ultrabooky a tablety.
Jako ultrabook označujeme počítač s relativně velkým výkonem, malými rozměry (co se tloušťky zavřeného notebooku týče) a relativně vysokou výdrží při provozu na baterie. Ultrabooky mají obvykle menší výkon i rozlišení, než rozměrově větší stroje ve stejné cenové relaci. Levné notebooky však hravě předčí.
NahoruNa operačním systému (ne)záleží
Pomineme-li minimální počet notebooků dodávaných s operačním systémem Linux a stroje, jež nemají od výrobce předinstalovaný žádný operační systém, pak tu máme dvě platformy – Microsoft Windows a Apple OS X.
Windows jsou jak známo nejrozšířenější operační systém a nechcete-li jako začátečník řešit, zda vám pojede ten či onen program, pak jsou pro vás jasná volba. Dejte pozor na to, aby notebook, který si vyberete, obsahoval aktuální verzi tohoto systému. Tou je momentálně Windows 8.1. Stroje s Windows 8 nebo Windows 7 berte jako zastaralé modely. Na dřívější verze Windows narazíte už jen u bazarových kusů.
Zatímco Windows najdete na noteboocích různých výrobců, u OS X je situace odlišná. Apple vyrábí svůj software a svůj hardware, takže koupíte-li si například Macbook Pro, automaticky na něm budete mít nejnovější verzi OS X. Tu naopak nikde jinde oficiálně nespustíte. Na strojích od Apple však můžete provozovat i Windows, vlastníte-li k nim příslušnou licenci. Buď v režimu dvojího bootování, nebo díky virtualizaci. OS X je plnohodnotný operační systém s příjemným ovládáním a dostatkem aplikací. Ty nejznámější (například Microsoft Office, Adobe Photoshop a Lightroom) přitom existují pro oba operační systémy. Multiplatformní je také celá řada zdarma dostupných aplikací, například webových prohlížečů. Pro OS X existuje také řada programů využívajících jeho specifické jednoduché ovládání.
Specifickou kapitolou, která se snaží prosadit, jsou chromebooky. Jedná se o počítače, které jsou téměř zcela závislé na dostupnosti internetového připojení a jsou vybaveny operačním systémem Google Chrome. Ten vychází ze známého webového prohlížeče a slouží ke spouštění služeb Google převedených do podoby desktopových aplikací. Jejich výhodou je velká výdrž na baterie, nevýhodou, že zde spustíte minimum programů a musíte si v podstatě vystačit s webovými aplikacemi. Je proto otázkou, zda v dané cenové relaci neinvestovat spíše do běžného notebooku s univerzálnějšími Windows, byť to třeba nebude žádný výkonný stroj.
NahoruVelikost displeje a jeho rozlišení
Než začnete řešit cenu a výkon notebooku, rozmyslete si, jak velký by měl být. Velikost notebooku se udává v palcích označujících délku úhlopříčky, podobně jako u televizorů. Nejčastějšími zástupci jsou 13“ a 15“ stroje, setkáte se i s 17“ notebooky. Kromě toho narazíte i na drobné odchylky od těchto rozměrů (třeba 13,6“) a na menší rozměry u mininotebooků a ultrabooků.
Pokud hodláte notebook častěji přenášet, oceníte 13“ úhlopříčku. Počítejte však s menším rozlišením, než nabídnou větší modely. Například rozlišení 1366 x 720 pixelů (bodů) bude jemnější na 13“ displeji, na 15“ zase bude lépe vidět, protože vše bude větší.
Některé notebooky nabízejí Full HD rozlišení, jež má 1920 x 1080 bodů. To je i na 15“ displeji už poněkud titěrné a mohou z něj bolet oči, pokud na stroji budete pracovat celý den. Na druhou stranu Windows nabízejí automatické zvětšení obrazu, kdy se přepnou do menšího rozlišení, takže obraz je větší a zároveň jemnější, neboť využívá větší počet bodů. Podobně fungují Macbooky Pro od Apple s displejem Retina.
Samostatnou kapitolou je typ displeje. Dražší notebooky nabízejí tzv. IPS, což je technologie umožňující rychlou odezvu, kterou oceníte při hraní her a práci s videem. Tato technologie nabízí mnohem lepší kvalitu barev než rozšířenější a levnější TN displeje a především poskytuje stálost barev i při vysokém pozorovacím úhlu, což je tradiční slabina TN displejů.
NahoruPozor na procesor
Dnes už bezpodmínečně neplatí, že čím větší taktovací frekvence, tím je procesor rychlejší. Na celkovém výkonu se podílí také počet jader procesoru a počet vláken.
Úsporné procesory, které jsou montovány do levnějších notebooků a do ultrabooků, mají obvykle nižší výkon. Potřebujete-li stříhat video (na což je možná lepší stolní počítač), určitě zvolte vícejádrové procesory. V noteboocích se setkáte s dvoujádrovými procesory (dual core), které tvoří naprostý základ a čtyřjádrovými (quad core), které jsou vhodné i pro náročnější aplikace.
Jádro procesoru si můžete zjednodušeně představit jako jednotku s několika procesory o stejné frekvenci . Vlákna procesoru jsou naproti tomu technologie, kdy se jeden procesor (jádro) tváří, že je jich několik.
U levných notebooků najdete speciální mobilní nebo levnější procesory (Pentium M, Celeron, Atom), které mají nízký výkon, byť jejich frekvence odpovídá i dražším strojům. Pozor na to, počítač pak bude pomalejší.
U notebooků dnes v drtivé většině narazíte na 64bitové procesory. Tomu by měla odpovídat i verze operačního systému. 64bitové prostředí dokáže obsloužit jak více jader procesoru, tak více operační paměti. 32bitové stroje s 32bitovým operačním systémem zvládají maximálně dvě procesorová jádra a jen 3 GB operační paměti. Setkáte se s nimi tak jen u levných tabletů.
Budete-li chtít na notebooku spustit virtuální počítač, vyberte si takový, jehož procesor podporuje hardwarovou virtualizaci. Některé virtualizační programy bez ní nespustíte, jiné budou bez ní téměř nepoužitelné. V případě procesorů Intel se hardwarová virtualizace označuje jako VT-x, u AMD jako AMD-V.
NahoruVelikost paměti
Podle účelu použití zvažte takový model, který bude mít odpovídající velikost operační paměti. 4 GB jsou dnes základem. Takový notebook vám plně postačí pro prohlížení internetu, práci s kancelářskými programy a účetnictvím, občasné úpravy fotografií či pro jednodušší hry vyplňující volný čas.
Pro náročnější aplikace, jako je editor videa, nebo pro případ, že potřebujete mít otevřeno velké množství oken prohlížeče a k tomu třeba ještě Photoshop s grafikou, už je lépe sáhnout po počítači s 8…
