2.8.7.2
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující překážku v práci z důvodu dočasného omezení odbytu nebo poptávky (právní úprava od 1. 7. 2021)
JUDr. Věra Bognárová
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující překážku v práci z důvodu
dočasného omezení odbytu nebo poptávky
Zaměstnavatel ................................................... . (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO),
zastoupený ..............
vydává tento
vnitřní předpis vymezující překážku v práci na straně zaměstnavatele
z důvodu dočasného omezení odbytu nebo poptávky
- Zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobku (nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách). Zaměstnavatel tuto skutečnost považuje za překážku v práci na své straně podle § 209 odst. 1 ZP.
- Po dobu překážky v práci na straně zaměstnavatele přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši ....... % průměrného výdělku (nejméně 60 % průměrného výdělku). Náhrada mzdy je splatná měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, v němž k překážce v práci došlo ve výplatním termínu, který je u zaměstnavatele určen k výplatě mzdy.
- Překážka v práci na straně zaměstnance podle bodu 1 je stanovena od ..... do .....
- Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě.............. (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
Tato vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................
..................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Komentář:
Novela zákona o zaměstnanosti, která nově zavádí poskytování příspěvku v době částečné práce, jak je právně označován dosud pracovně používaný název kurzarbeit, byla konečně schválena, publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 248/2021. Část novely zákona o zaměstnanosti upravující příspěvek v době částečné práce nabývá účinnosti 1. července 2021.
Ustanovení § 209 ZP, ačkoliv se v některých variantách projednávání právní úpravy kurzarbeitu uvažovalo i s jeho novelizací, nakonec věcně změněn nebyl. Z textu § 209 ZP se pouze současně s účinností novely zákona o zaměstnanosti vypouští zkrácené označení této překážky jako částečné nezaměstnanosti. Je to proto, že poskytování příspěvku se vztahuje nejenom na překážku v práci podle § 209 ZP, ale i na ostatní překážky v práci na straně zaměstnavatele upravené v § 207 až 209 ZP, a u všech se obsahově jedná o "částečnou práci", tj. práci nikoliv na původně stanovenou nebo sjednanou pracovní dobu.
PŘÍSPĚVEK V DOBĚ ČÁSTEČNÉ PRÁCE
Úprava je obsažená v nově vložených §§ 120a až 120f ZZ. Příspěvek v době částečné práce se poskytuje zaměstnavateli. Účelem je udržení úrovně zaměstnanosti, tzn. snaha udržet zaměstnance v zaměstnání a nekončit s nimi pracovní poměry. To se projevuje i v tom, že příspěvek se poskytuje pouze v případě, že se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek v době částečné práce poskytován, nebude rozvázán pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) – c) ZP, tj. z organizačních důvodů, a to po dobu, za kterou je tento příspěvek poskytován, a dále po dobu počínající dnem následujícím po dni, kdy je ukončeno poskytování příspěvku, jejíž délka odpovídá polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut. Doba se zaokrouhluje na celé měsíce nahoru. Příspěvek se bude poskytovat za splnění stanovených podmínek podle § 120a-120f ZZ, a to po dobu, kterou stanoví nařízení vlády. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců.
Příspěvek se neposkytuje zaměstnavatelům, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP, což je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo regionální rada regionu soudržnosti. Tito zaměstnavatelé ale ani nemohou postupovat při překážce v práci podle § 209 ZP. Příspěvek se také bude poskytovat pouze na zaměstnance, jehož pracovní poměr ke dni podání oznámení zaměstnavatele trvá alespoň 3 měsíce. Zaměstnavatel je povinen před podáním oznámení písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, a že mu tak bude poskytován příspěvek v době částečné práce. Novela zákona o zaměstnanosti v § 120a až 120f ZZ upravuje pravidla a podmínky, za kterých bude příspěvek v době částečné práce poskytován. Samotné právo na poskytování příspěvku však založí až vláda, pokud vydá nařízení o tom, že existují důvody pro poskytování tohoto příspěvku. Vláda je při vydání nařízení také omezena pravidly, která stanoví zákon v § 120b ZZ. Pokud vláda nařízení nevydá, poskytování příspěvku nebude aktivní.
AKTIVACE POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU V DOBĚ ČÁSTEČNÉ PRÁCE
Vláda o poskytování příspěvku rozhodne nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Rozhodnout může vláda v případě, že:
-
je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky nebo její odvětví z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem,
-
z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, což je čl. 50 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107, 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,
-
nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci.
PRAVIDLA PRO VYDANÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY
V § 120b ZZ jsou stanovena pravidla pro rozhodování vlády, pokud jde o aktivaci poskytování příspěvku. Rozhodnutí vlády se může týkat také části území České republiky, nemusí být tedy výhradně plošné. Může být také zaměřeno pouze na určité odvětví ekonomiky. Poskytování příspěvku může být omezeno i na určitý okruh zaměstnavatelů, a to stanovením závazných ukazatelů zaměstnavatele. Podmínkou omezení poskytování příspěvku pouze na některé zaměstnavatele ale je, že vláda stanoví:
-
způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů,
-
státní orgán příslušný k posouzení, kontrole a vydání stanoviska naplnění závazných ukazatelů,
-
lhůtu pro vydání stanoviska tohoto státního orgánu.
V nařízení vlády musí být také stanovena doba, po kterou bude příspěvek poskytován, s určením dne jejího počátku, a také musí být stanoveno rozpětí rozsahu týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen zaměstnanci přidělovat práci. Rozpětí rozsahu omezení pracovní doby je stanoveno mezi 20 – 80 % týdenní pracovní doby. Vláda při rozhodování o aktivaci v rámci tohoto dopředu upraveného rozpětí stanoví konkrétní procentní rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen zaměstnanci práci přidělovat a které bude podmínkou poskytování příspěvku. Nařízení vlády může dobu poskytování příspěvku poprvé stanovit maximálně na dobu 6 měsíců a ta může být opakovaně prodlužována, maximálně však vždy o 3 měsíce, a to až do vyčerpání maximální možné délky 12 měsíců.
PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU
Příspěvek se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohli konat práci, a to z důvodu některé z překážek v práci upravených v § 207 až 209 ZP. Tedy i v případě úpravy překážky v práci podle § 209 ZP lze o příspěvek žádat. Podmínkou ale je, že překážka nastala v přímé souvislosti s tím důvodem, pro který bylo vydáno nařízení vlády. Poskytování příspěvku tak bude možné i v případě prostojů nebo přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, případně pro jakékoliv jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele upravené obecně v § 208 ZP, včetně překážky v práci z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.
Podmínkou poskytování příspěvku je, že zaměstnavatel zaměstnancům na těchto překážkách vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku a nepřiděluje zaměstnancům práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvýše 80 % jejich týdenní pracovní doby. Jak již bylo shora uvedeno, vláda v nařízení stanoví pro konkrétní vyhlášení a aktivaci poskytování příspěvku konkrétní výši v rámci tohoto rozpětí. Aby tak zaměstnavatel dosáhl na poskytování příspěvku, musí zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy např. při přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí nebo při dočasném omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách nikoliv v zákoníkem…