2.3.8
Vnitřní předpis zaměstnavatele pro sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
JUDr. Věra Bognárová
Vnitřní předpis zaměstnavatele pro sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zaměstnavatel ........................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)
zastoupený ..............
stanoví pravidla pro sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
1. Tento předpis upravuje postup při uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
2. O výkonu práce na základě požadavku příslušného vedoucího zaměstnance rozhoduje........................... (uvést kdo).
3. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se sjednávají za podmínky, že se jedná o práci, která nemusí být konána pravidelně v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby nebo se jedná se o práci nárazovou vyžadující po určitou dobu zajištění jejího výkonu více zaměstnanci a rozsah výkonu práce přitom nepřesáhne zákoníkem práce stanovené limity pro sjednání těchto dohod, tj. rozsah požadované pracovní činnosti nepřesáhne 300 hodin v kalendářním roce, nebo postačuje její výkon průměrně do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Sjednat dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr lze také pro případ krátkodobého zástupu za dočasně nepřítomného zaměstnance.
Podmínkou rozhodnutí o výkonu práce na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je potřeba jejich výkonu v zákonem povoleném rozsahu, tj. pro rok 2021 v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce u dohody o provedení práce a průměrně maximálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti. Do rozsahu 300 hodin v kalendářním roce se započítává i výkon práce, kterou zaměstnanec koná na základě jiné dohody o provedení práce.
Při posouzení možnosti konat práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je nutné zvážit charakter vykonávané práce i s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a možná bezpečnostní rizika. Dohody je možné sjednat na dobu určitou i neurčitou. Za dodržení shora stanovených podmínek výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec, který o výkonu práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti rozhoduje.
4. Je-li o výkonu práce na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle bodu 2 tohoto předpisu rozhodnuto, sjedná se se zaměstnancem písemná dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Dohody sjednává.............. (uvést kdo). Tento vedoucí zaměstnanec odpovídá za to, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr budou sjednány po formální stránce v souladu s § 74 ZP a § 77 ZP a že budou obsahovat zákonem vyžadované povinné náležitosti a budou sjednány v maximálně zákonem připuštěném rozsahu. Za dodržování nejvýše přípustného rozsahu konané práce odpovídá vedoucí zaměstnanec, který zaměstnanci, který koná práce na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, přiděluje práci.
5. O výši odměny za výkon práce nebo o způsobu jejího určení na základě požadavku příslušného vedoucího zaměstnance rozhoduje.................. (uvést kdo).
6. Poskytování náhrad cestovních výdajů při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze se zaměstnanci dohodnout pouze za podmínky, že je to pro výkon práce nezbytné a práce musí být konána mimo bydliště zaměstnance. O sjednání dohody o poskytování náhrad cestovních výdajů na základě požadavku příslušného vedoucího zaměstnance rozhoduje............ (uvést kdo).
7. Jiná práva a plnění než upravená v § 74 až § 77 ZP při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnancům přísluší pouze, budou-li s nimi sjednána. Pro jejich poskytování platí konkrétně sjednaná pravidla. O sjednání dohody o poskytování jiných práv a plnění na základě požadavku příslušného vedoucího zaměstnance rozhoduje......... (uvést kdo).
8. V dohodách se uvede rozvržení pracovní doby do směn pro účely poskytování náhrady odměny podle § 194 ZP v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Při skončení dohody o pracovní činnosti se vydává potvrzení o zaměstnání. Při skončení dohody o provedení práce se potvrzení o zaměstnání vydává pouze pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy. Vydání potvrzení o zaměstnání zajišťuje................. (uvést kdo).
9. Na výkon práce na základě dohod se vztahuje zákoník práce s výjimkami upravenými v § 77 odst. 2 ZP.
10. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě....... (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................
....................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Komentář:
Pro výkon závislé práce je možné podle zákoníku práce zvolit některý ze tří pracovněprávních vztahů, které zákoník práce upravuje. Za základní pracovněprávní vztahy se označují jak pracovní poměr, tak i dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, které jsou shodně nazvány dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce zaměstnavateli výslovně neukládá povinnost zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru a nestanoví ani žádná pravidla pro volbu konkrétního pracovněprávního vztahu. Od 1. 1. 2012 upravuje § 74 odst. 1 ZP pouze obecné konstatování, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, aniž by však byly stanoveny bližší podmínky nebo tento záměr byl zaměstnavateli uložen jako povinnost.
Zaměstnavatel proto může plnění svých pracovních úkolů zajišťovat zaměstnanci v jakémkoliv ze tří pracovněprávních vztahů upravených zákoníkem práce a volba konkrétního pracovněprávního vztahu bude záležet na dohodě se zaměstnancem. Výkon pracovní činnosti zajišťované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude závislý také na rozsahu práce, kterou zaměstnavatel od zaměstnance bude vyžadovat. Na rozdíl od pracovního poměru, v němž je možné konat práci až v rozsahu 40 hod. týdně, nebo případně v kratším rozsahu, pokud je stanoven rozsah pracovní doby nižší v závislosti na zvolený pracovní režim apod., je možné konat práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pouze v maximálním limitu, který zákoník práce výslovně upravuje. Tímto možným připuštěným rozsahem výkonu práce omezuje právní úprava sjednávání těchto vztahů a konat činnosti na jejich základě lze pouze v zákonem stanoveném rozsahu. Všechny pracovněprávní vztahy jsou však smluvními vztahy, tzn. mohou vznikat pouze za podmínky, že se na jejich vzniku dohodne zaměstnavatel se zaměstnancem. I volba zvoleného pracovního vztahu proto závisí na tom, zda zaměstnanec bude ochoten konkrétní činnost k zaměstnavateli konat na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou upraveny v § 74 až § 77 ZP. Vztahuje se na ně ale i § 3 ZP, který obecně upravuje pracovněprávní vztahy a dále § 192 až § 194 ZP, který i pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr upravuje poskytování náhrady odměny při dočasné pracovní neschopnosti. Pro obsah výkonu závislé činnosti se použijí i ostatní ustanovení zákoníku práce, která upravují výkon práce pro pracovní poměr, pokud nejsou výslovně v § 77 odst. 2 ZP z jejich použití pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vyloučeny. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou obecně více flexibilní, tzn., zákoník práce nevyžaduje pro jejich ukončení žádné zvláštní důvody, zaměstnanci nepřiznává zvláštní právní ochranu a ani mu nepřiznává práva, např. na dovolenou nebo na překážky v práci, která zaměstnanci mají v pracovním poměru. Z tohoto pohledu je sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr spíše výhodou pro zaměstnavatele, protože zaměstnavatel nemá tolik povinností vůči zaměstnanci, vztah je snadno rozvazatelný a tím, že zaměstnanci nemusí poskytovat tolik práv, snižují se i povinně vynakládané náklady na tento pracovněprávní vztah. Na druhou stranu však musí zaměstnavatel dodržet to, že práci na základě těchto dohod nemůže zaměstnanci nařizovat bez jakéhokoliv omezení, protože dohody jsou rozsahem výkonu práce limitovány.
Výhodou pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr je také to, že podle výslovného znění § 74 odst. 2 ZP není v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu. Záleží proto na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, jaká pravidla ohledně výkonu práce zvolí, může být stanovené pevné rozvržení pracovní doby, protože zaměstnanec je např. najímán na práci jako zástup za dočasně krátkodobě nepřítomného zaměstnance, ale výkon práce může také spočívat v určitých ojedinělých činnostech, jejichž rozsah není předem znám. Zaměstnavatel může zaměstnanci práci nařizovat podle pravidel, která si dohodnou, např. i tak, že jej vyzve písemně nebo i telefonicky do práce na začátku týdne nebo na začátku dne apod.
Zákoník práce nerozlišuje mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti v tom, jaká práce může být na jejich základě konána. Zaměstnanec tak může konat na základě dohody o provedení práce i práci, která je druhově vymezena, tzn., bude se jednat o určitou opakovanou činnost, může ale také konat činnost, která je vymezena určitým úkolem nebo přesně stanoveným výkonem. I dohoda o provedení práce může být sjednávána na opakované činnosti, jejichž výsledek nemusí být označen. Rozhodující však je, že dohoda o provedení práce nesmí být konána ve vyšším než zákonem připuštěném rozsahu 300 hodin v kalendářním roce.
Dohoda o provedení práce musí být sjednávána povinně písemně, jinak je neplatná, a může být sjednána pouze v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce. Tento limit se vztahuje na jednoho zaměstnavatele a jednoho zaměstnance v době od 1. 1. do 31. 12. Zaměstnavatel, který využívá dohod o provedení práce ve vyšším rozsahu, musí zajistit, aby měl přehled o všech dohodách o provedení práce, které jsou v konkrétním…
