2.8.10
Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při poskytování pracovního volna z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu podle § 203a ZP související s akcí pro děti a mládež
JUDr. Věra Bognárová
Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při poskytování
pracovního volna z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu
podle § 203a ZP související s akcí pro děti a mládež
Zaměstnavatel ............................................. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)
zastoupený ..............
Podle § 305 ZP a § 203a ZP vydávám tento
k postupu při poskytování pracovního volna z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu
podle § 203a ZP související s akcí pro děti a mládež
Tento vnitřní předpis upravuje povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při poskytování pracovního volna podle § 203a ZP.
Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci přísluší k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Za děti a mládež se pro účely tohoto pracovního volna považují fyzické osoby mladší než 26 let.
Pracovní volno zaměstnanci přísluší v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.
Pracovní volno se zaměstnanci poskytuje bez náhrady mzdy (nebo platu). Náhrada mzdy (nebo platu) přísluší zaměstnanci v rozsahu a za podmínek uvedených v § 203a odst. 3 až 5 ZP dále rozvedených v tomto vnitřním předpisu.
V kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby ("roční limit“); tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce, tj. v době od 1. do 31. 12. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu podle bodu 5. tohoto vnitřního předpisu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.
Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Pro rok 2024 činí výše jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle sdělení MPSV č. 400/2023 Sb. částku 243,90 Kč.
Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu. Náhradu mzdy nebo platu, kterou poskytl zaměstnavatel zaměstnanci za podmínek a v rozsahu podle § 203a ZP, uhrazuje zaměstnavateli na jeho žádost územní správa sociálního zabezpečení na adrese............ Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí. Žádost zaměstnavatel podává územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise s požadovanými údaji nejpozději do ...................(nejpozději do 6 kalendářních měsíců) po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Za splnění této povinnosti a za doložení a správnost doložených dokladů odpovídá ....... (ředitel personálního odboru).
O pracovní volno je zaměstnanec povinen písemně předem požádat .......... (personální odbor) a při podání žádosti je povinen uvést termín a rozsah požadovaného pracovního volna a doložit písemným potvrzením skutečnosti vyžadované zákoníkem práce pro jeho poskytnutí. V případě, že žádá o poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu je povinen doložit splnění podmínek upravených v § 203a odst. 3 ZP.
O žádosti o poskytnutí pracovního volna rozhoduje ............ (ředitel personálního odboru) nejpozději do 15 dnů od jejího podání. Při rozhodování o žádosti zaměstnance odpovědný zaměstnanec zaměstnavatele posuzuje splnění podmínek vyžadovaných právní úpravou. Jsou-li splněny, ............ (ředitel personálního odboru) žádosti zaměstnance vyhoví. Nejsou-li splněny podmínky vyžadované zákoníkem práce anebo existují vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, pro které není možné pracovní volno v požadovaném termínu a rozsahu poskytnout, je ............ (ředitel personálního odboru) povinen o tom ve stejné lhůtě 15 dnů od podání žádosti písemně zaměstnance informovat i s uvedením důvodů, pro které nebylo možné žádosti vyhovět. Je-li pracovní volno poskytováno s náhradou mzdy nebo platu odpovídá ................ (ředitel personálního odboru) za to, že jsou splněny podmínky vyžadované zákoníkem práce pro její poskytnutí, aby vyplacenou náhradu mzdy nebo platu mohl zaměstnavatel uplatnit na vrub státního rozpočtu.
Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ......... (nejméně jednoho roku)
Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.........
.............................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zástupce
Komentář:
Zákoník práce v § 203 ZP upravuje jiné úkony v obecném zájmu. Jiný úkon v obecném zájmu patří spolu s výkonem veřejné funkce a výkonem občanské povinnosti k překážkám v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Zákoník práce upravuje jednak jiné úkony v obecném zájmu, při kterých se poskytuje jak pracovní volno, tak i náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku, jednak jiné úkony v obecném zájmu, při nichž se poskytuje zaměstnanci pouze pracovní volno, ale náhrada mzdy (platu) se mu neposkytuje.
Mezi jiné úkony v obecném zájmu patří i pracovní volno související s akcí pro děti a mládež. Od 1. 1. 2024 je úprava obsažena výhradně v novelizovaném § 203a ZP (do 31. 12. 2023 byla část i v § 203 odst. 2 písm. h) ZP. Novela byla přijata zákonem č. 321/2023 Sb. ze dne 18. 10. 2023, kterým se měnil zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Mezi jinými i § 203a ZP. Novela zákoníku práce byla provedena novelizací zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, protože nově se upravuje i postup při úhradě náhrady mzdy nebo platu, který se hradí ze státního rozpočtu a příslušnými k její výplatě jsou územní správy sociálního zabezpečení. Úprava, včetně postupu při žádosti o náhradu mzdy nebo platu v nové části X. zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je účinná od 1. 1. 2024. Pro rok 2024 činí výše jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle sdělení MPSV č. 400/2023 Sb. částku 243,90 Kč.
Pracovní volno podle § 203a ZP přísluší zaměstnanci k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Pracovní volno přísluší v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Za děti a mládež se pro účely tohoto ustanovení považují fyzické osoby mladší než 26 let.
Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a odst. 3 až 5 ZP pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby ("roční limit“). Tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin…