Vliv mimořádných opatření na DPH

2020.0900.1

Vliv mimořádných opatření na DPH

Ing. Jana Kolářová

 NahoruProdlení s podáním a platbou DPH

Podle současného znění § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ("DŘ"), vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za každý den prodlení ve výši 0,05 % daně nebo daňového odpočtu, pokud podá daňové přiznání po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. Tato pokuta nemůže překročit 5 % daně nebo daňového odpočtu, absolutně může činit maximálně 300 000 Kč.

Pokud plátce vůbec nepodá souhrnné hlášení, hrozí z daňového řádu sankce 500 Kč. Návrh novelizace (sněmovní tisk č. 572), která pozvedla řádně vyplněné souhrnné hlášení na hmotněprávní podmínku pro osvobození při dodání zboží do jiného členského státu EU, nebyla v ČR prozatím schválena. Přestože tato změna měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020, byla v legislativním procesu odsunuta z pověstné druhé koleje na třetí kolej (nicméně je na programu schůze naplánované od 21. 4. 2020).

Podle § 252 DŘ se počítá úrok z prodlení za každý den prodlení s platbou DPH, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Tato lhůta bez sankce je tedy 4 pracovní dny. Úrok z prodlení je repo sazba ČNB + 14 % p. a.

V běžných podmínkách lze požádat o posečkání s platbou daně nebo její úhradu ve splátkách, úrok je repo sazba ČNB + 7 % p. a. (§ 156 DŘ) a správní poplatek činí 400 Kč. Pokud došlo k prodlení s platbou daně z nějakých ospravedlnitelných důvodů (ty shrnuje pokyn č. GFŘ-D-21), lze podat žádost o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky (§ 259b DŘ), správní poplatek činí 1 000 Kč. Pokutu za pozdní podání není za standardních podmínek možné prominout.

Ke změnám došlo rozhodnutím o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (č. 4) a vydáním pokynu GFŘ-D-44, obojí bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 4/2020. Nepromíjí se plošně pokuta za opožděné podání přiznání k DPH a úroky z prodlení za pozdní úhradu DPH, je nutné podat individuální žádosti. Konkrétně jde o tato opatření:

• Správní poplatek 400 Kč za žádost o posečkání s úhradou daně nebo o její rozložení na splátky se promíjí, pokud je žádost podána do 31. 7. 2020.

• Správní poplatek 1 000 Kč za žádost o prominutí úroků z prodlení s platbou daně a úroků z posečkané částky se promíjí, pokud je žádost podána do 31. 7. 2020.

• Novým ospravedlnitelným důvodem je působení mimořádných opatření. Pokud v jejich důsledku dojde k prodlení a bude to prokázáno, úroky z prodlení a úroky z posečkání mají být 100% prominuty. Pokyn GFŘ-D-44 výslovně zmiňuje, že má být doložen vliv karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu. Propad cash-flow má být prokázán doklady o skutečném propadu činnosti, např. seznamem stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod. Tady je nutné upozornit zejména na to, že o prominutí úroků z prodlení a úroků z posečkané částky lze žádat až po úhradě daně. Závažné porušení daňových nebo účetních předpisů plátcem v minulosti je překážkou prominutí i v těchto mimořádných případech.

• Pokud bude plátci prominut úrok z prodlení nebo povoleno posečkání či splátkování daně, je prominuta i pokuta za opožděné podání přiznání.

 NahoruPozdní podání kontrolního hlášení

Mnohem obávanější jsou sankce za pozdní podání kontrolního hlášení (§ 101h ZDPH). Nejčastější je pokuta 1 000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení, kdy správce daně nestihne poslat výzvu k jeho podání (jedno porušení v kalendářním roce se nepokutuje).

Pokud správce daně výzvu pošle a plátce kontrolní hlášení ve lhůtě podá, je pokuta 10 000 Kč. Pokud kontrolní hlášení přes výzvu správce daně nepodá, je pokuta 50 000 Kč. Pokud plátce ve lhůtě 5 pracovních dnů nereaguje na výzvu správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů, bude mu udělena pokuta 30 000 Kč.

Pokuta 50 000 Kč je vyměřena plátci, který nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy k odstranění pochybností a nezmění či nedoplní tak potřebné údaje. Výjimečná je pak pokuta podle uvážení správce daně až 0,5 mil. Kč za závažné ztěžování či maření správy daně.

Povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud není do 6 měsíců od porušení povinnosti vydán platební výměr na pokutu. Pokud je pokuta vyměřena, pak lze do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru podat žádost o prominutí pokuty (§ 101k ZDPH).

Ke změnám v této obecné úpravě došlo rozhodnutím o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (č. 4 a č. 6), zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a č. 5/2020. Výsledek je následující:

• Pokuta 1 000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení před výzvou správce daně se promíjí, pokud povinnost k její úhradě vznikne v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. O prominutí se nežádá a není nutné ho dokládat.

• Pokuty 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč – pouze však u pokuty za nepodání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě podle § 101h odst. 1 písm. d) ZDPH, nikoliv u pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení na výzvu správce daně podle § 101h odst. 2 ZDPH – mohou být prominuty na základě individuálních žádostí, kdy jedním z důvodů je i následek mimořádných událostí jako u úroků z prodlení či posečkání (GFŘ-D-44).

• Pokud je alespoň částečně prominuta pokuta za nepodání kontrolního hlášení, je automaticky prominuta pokuta za opožděné podání souvisejícího daňového přiznání. O prominutí se nežádá.

 NahoruProminutí DPH u bezúplatných plnění

Za dodání zboží považuje § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 ZDPH též použití obchodního majetku mimo ekonomickou činnost, pokud byl alespoň zčásti uplatněn nárok na odpočet daně. Tím se rozumí též trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomické činnosti. Typicky může jít o hmotné dary.

Obdobné ustanovení ohledně odvodu DPH na výstupu platí pro bezúplatné poskytnutí služeb, pokud byly poskytnuty pro jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností a pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně - § 14 odst. 3 písm. a) a § 13 odst. 4 ZDPH.