Úhrada doměřené daně při podaném odvolání

2023.2000.2

Úhrada doměřené daně při podaném odvolání

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Pokud je daňovému subjektu doměřena daň, tak je jeho základním právem možnost podání odvolání, které následně rozhoduje odvolací orgán, tedy Odvolací finanční ředitelství. Odvolací řízení může v praxi trvat až několik měsíců (někdy i let). Velmi podstatná pak pro daňový subjekt je otázka, kdy musí doměřenou daň zaplatit.

Tento článek se zabývá pravidly pro úhradu doměřené daně při podaném odvolání a souvisejícími aspekty a obsahuje také vybrané judikáty Nejvyššího správního soudu.

 Nahoru1. Podání odvolání

Tradičním řádným opravným prostředkem je i v daňové oblasti odvolání, které je upraveno v rámci ustanovení § 109 až § 116 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ"). Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, a lhůta pro podání odvolání je 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Pokud se daňový subjekt odvolává proti rozhodnutí o stanovené dani (často právě po daňové kontrole), tak se v daňovém řízení nazývá dané rozhodnutí platební výměr (nebo častěji po standardní daňové kontrole dodatečný platební výměr).

Odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně pak nemá odkladný účinek (§ 109 odst. 5 DŘ), pokud zákon nestanoví jinak, ale z hlediska úhrady je zde stanoven speciální postup, kdy existuje tzv. náhradní lhůta splatnosti. Na základě § 143 odst. 5 DŘ totiž platí, že pokud je doměřená daň z moci úřední, tak je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Podání odvolání pak právě znamená, že dané rozhodnutí nenabyde právní moci, a proto je splatnost doměrku odložena po dobu odvolacího řízení.

V roce 2022 bylo podle dokumentu Výroční zpráva o činnosti finanční správy podáno celkem 4 991 odvolání proti rozhodnutím o stanovení daně, z toho nejvíce tvořila odvolání na dani z přidané hodnoty (3705 případů).

 Nahoru2. Náhradní lhůta splatnosti

V důsledku právní konstrukce náhradní lhůty splatnosti, kdy daň doměřená dodatečným platebním výměrem je splatná v náhradní lhůtě 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, tak při podaném odvolání nemusí daňový subjekt daň hradit po dobu odvolacího řízení.

Daň však může daňový subjekt uhradit dobrovolně dříve (klidně již v rámci probíhající daňové kontroly).

Daňový subjekt by totiž měl zvažovat, že v případě neúspěchu ve věci, kdy doměřená daň je odvolacím orgánem potvrzena, tak bude po celou dobu odvolacího řízení nabíhat úrok z prodlení, který je podle současného znění DŘ stanoven ve výši 8 % p. a. plus příslušná repo sazba České národní banky (ke dni 1. 9. 2023 činí tedy úrok z prodlení 15 % p. a.). Pokud by tedy chtěl daňový subjekt nárůst úroků z prodlení "zastavit", tak je možné, aby daň uhradil dobrovolně a vytvořil si na osobním daňovém účtu odpovídající přeplatek na dani. Alternativně může před úhradou daně zkusit daňový subjekt požádat o posečkání daně podle § 156 DŘ, což může mít pozitivní vliv na odklad splatnosti, ale i na snížení úroku z prodlení.

V DŘ přitom není pro odvolací orgán stanovena lhůta, dokdy má o odvolání rozhodnout. V tomto ohledu je relevantní skutečností, že odvolací řízení musí být ukončeno v rámci prekluzivní lhůty pro stanovení daně, která musí být dodržena, protože jinak by bylo příslušné rozhodnutí o odvolání nezákonné. Dále pak pro odvolací řízení existují lhůty stanovené Ministerstvem financí ČR v rámci pokynu č. MF-5 o stanovení lhůt při správě daní č. j.: MF-21968/2015/39. Podle tohoto pokynu tak odvolací řízení může trvat několik měsíců (cca 6–12 měsíců), ale v některých případech může odvolací řízení trvat i několik let.