Účtová třída 5

Účtová třída 5

Ing. Blanka Jindrová, Ing. Dagmar Procházková, Ing. Pavla Strakošová

 NahoruI. Charakteristika

V účtové třídě se účtují prvotní a ve vybraných případech i druhotné náklady narůstajícím způsobem od začátku účetního období.

Syntetické nákladové účty si účetní jednotka stanoví ve svém účtovém rozvrhu v rámci směrné účtové osnovy závazné do úrovně účtových skupin. Další členění do analytických účtů si může přizpůsobit potřebám manažerského účetnictví, vhodné je vzít v úvahu i daňovou účinnost nákladů.

Vztah daně z příjmů k účetním předpisům je stanoven v § 21h ZDP. U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví a výdaji jeho náklady podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, případně vedou daňovou evidenci.

 NahoruII. Účtové skupiny

Text jednotlivých účtů a účtových skupin je zaměřen na účetní problematiku, ale současně je uvedena problematika daňové uznatelnosti nebo neuznatelnosti nákladů z hlediska ZDP.

50x – Spotřebované nákupy

501 – Spotřeba materiálu

Na tomto účtu se zachycuje spotřeba základního materiálu, pomocných a provozovacích látek, obalů, drobného hmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok (o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým hmotným movitým majetkem, ale zásobou) drobného movitého majetku s dobou použitelnosti kratší než 1 rok, pohonných hmot, náhradních dílů, potravin ve vlastních zařízeních k zajišťování závodního stravování, propagačních předmětů: tiskoviny (propagační materiály, reklamní letáčky atd.) a drobné propagační předměty (tužky, diáře, trička, deštníky, zapalovače atd.), materiálu v rámci norem přirozených úbytků apod.

Účtování o spotřebě materiálu je možno provádět způsobem A (průběžným) nebo způsobem B (periodickým).

Účetní jednotky si mohou stanovit, které druhy materiálu se budou účtovat na sklad (A) a které se budou účtovat přímo do spotřeby (B). Způsob A nebo B si mohou účetní jednotky samy zvolit v závislosti na tom, který způsob jim lépe vyhovuje a jehož výsledkem je věrné a poctivé vyjádření reality v účetní závěrce. Účetní jednotka si stanoví způsob účtování o materiálu ve vnitřní směrnici.

Podrobný popis účtování způsobem A nebo B je uveden v části účtová třída 1 a u účtů souvztažností k účtům 112, 132 a 501.

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP umožňuje uznat výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob – podrobně u účtu 112. Dále jsou daňově uznatelné jen škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy.

ÚJ musí mít správně a prokazatelně stanovené normy přirozeného úbytku materiálu zachycované na tomto účtu, pokud tyto ztráty vykazuje jako daňově uznatelný náklad.

Manka a přebytky materiálu lze vzájemně kompenzovat jenom tehdy, jsou-li zásoby evidovány podle jednotlivých druhů a jedná-li se o manka a přebytky zásob, které vznikly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou záměnou jejich jednotlivých druhů. Inventarizační rozdíly musí být zaúčtovány do účetního období, za které se inventarizace provádí.

ÚJ zapomínají při inventarizaci zjišťovat užitnou hodnotu zásob (především u zásob pomalu obrátkových a zásob s realizační hodnotou nižší než je hodnota zásoby) a neúčtují tak o opravných položkách, pokud došlo k přechodnému snížení reálné hodnoty zásob.

Zásoby, které předá ÚJ ke zpracování nebo zapůjčí jiné účetní jednotce, jsou stále majetkem ÚJ, neúčtují se do spotřeby, pouze se převedou v rámci analytických účtů. A naopak ÚJ, která takové (tedy cizí) zásoby převezme, je zachytí pouze na podrozvahových účtech.

Zařazuje-li ÚJ do spotřeby větší množství zásob nebo drobného hmotného majetku, měla by spotřebu časově rozlišit do nákladů prostřednictvím účtu 381.

Spotřebu PHM by měla vést ÚJ podle jednotlivých vozidel včetně knihy jízd. Používá-li ÚJ paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem, neúčtují o nich, ale do základu daně z příjmů je zahrnují mimoúčetně, pouze v daňovém přiznání.

Pokud poskytuje ÚJ reklamní a propagační předměty, zachycují se na tento účet pouze v případě, že jde o daňově uznatelný náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Jinak se účtují jako dar (účet 543) nebo reprezentace (účet 513).

ÚJ by neměly zaměňovat ochranné pracovní oblečení (které se poskytuje podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. a je daňově uznatelným nákladem) s jednotným pracovním oblečením [které je daňově uznatelným nákladem, pouze pokud je jeho nošení stanoveno vnitřním předpisem a je viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele – § 6 odst. 7 písm. b) ZDP]. Zaměstnancům nemohou být poskytovány místo oblečení peněžité částky na jejich zakoupení, protože by šlo o daňově neuznatelné náklady a u zaměstnanců o zdanitelný příjem.

502 – Spotřeba energie

Pro spotřebu energie nemá zákon o daních z příjmů žádné omezení, kromě varianty podnikání v prostorách, které jsou užívány současně i k soukromým účelům. Potom je nutné spotřebu poměrným dílem rozdělit na část pro podnikání a část daňově neuznatelnou. Nejlepším řešením jsou samostatné měřicí přístroje.

504 – Prodané zboží

Zbožím je vše, co účetní jednotka nakupuje za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu. Za zboží je možné považovat také nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení a dále pozemky, pokud nejsou dle rozhodnutí účetní jednotky dlouhodobým hmotným majetkem.

Analytické členění účtu 504 – Prodané zboží může být např. na prodej běžného zboží, zboží předané do reklamních soutěží a slosování, reklamní a propagační dárky, zboží předané k přezkoušení jakosti.

Účtování zboží je možno provádět způsobem A nebo způsobem B. Postup účtování je popsán v této části u účtu 501 – Spotřeba materiálu a současně u souvztažností k účtu 504.

Chybně bývají účtovány obaly, u kterých záleží na jejich funkci a výši pořizovací ceny. Musí být rozlišeno, zda se jedná o obalový materiál (účtuje se přímo do spotřeby – účet 501), nevratné obaly (jsou prodávány společně se zbožím – účet 504), vratné obaly, které jsou odběratelům pouze půjčovány (měly by být vedeny stále v ÚJ, pouze na jiném analytickém účtu) a v případě, že jde o obaly s vyšší pořizovací cenou, patří do DHM a jsou odpisovány.

U vzorků musí poplatník prokázat, že šlo skutečně o vzorek zboží poskytnutý za účelem prověření jeho vlastností zákazníkem. Musí být uvedeno, komu, kdy a za jakým účelem byl vzorek předán.

Některé ÚJ účtují nesprávně vedlejší náklady související s pořízením zboží přímo do nákladů (např. přepravné, pojištění apod. na účet 518) místo jako součást pořizovací ceny zboží.

Výdej zásob zboží ze skladu nebo v prodejně (stejně jako výdej materiálu) je nutno účtovat vždy v té ceně, ve které je evidováno na skladě.

Pokud používá ÚJ účtování na samostatných AÚ pro skutečnou cenu pořízení, odchylku od skutečné ceny pořízení zboží a náklady s pořízením související, pak musí mít stanoven metodický postup pro rozvrhování odchylek a nákladů do spotřeby a nesmí tento postup měnit v průběhu účetního období.

Při použití oceňování váženým aritmetickým průměrem musí být jeho výpočet stanoven průběžně nebo periodicky, ale pak se musí jeho přepočet provádět maximálně měsíčně (ne za delší časové období).

Pokud účtuje ÚJ způsobem B, velmi častou chybou při uzavírání účetních knih je nepřevedení vedlejších nákladů související s pořízením zásob zboží, které nebylo do konce účetního období prodáno, zpět na analytický účet zásob, ale jejich ponechání v plné výši v nákladech na účtu 504.

Současně je velkou chybou neprůkazně vedená skladová evidence a nedostatečně provedená inventura, především při účtování způsobem B.

Dále je nutné rozlišovat mezi změnou ve výši ocenění zásob a změnou metody, tj. změnou ve způsobu ocenění majetku. Účetní předpisy nedefinují základní účetní pojmy jako je např. účetní metoda. NÚR vydala interpretaci I – 29 Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách, která tuto problematiku dále rozpracovává v souladu s účetní legislativou. Nelze měnit v průběhu účetního období metodu oceňování při vyskladnění např. z pevných skladových cen na průměrné ceny, ale je možné v rámci pevné ceny provést její úpravu. Rozdíly ze změny metody oceňování musí být zaúčtovány jako 1. účetní operace na počátku nového účetního období.

Problémy bývají někdy s určením výše ztratného. Vždy je nutné zohlednit způsob prodeje (jiná výše ztratného bude u pultového prodeje, jiná v samoobsluze a v obchodních domech, kde se dá přecházet mezi odděleními).

51x – Služby

511 – Opravy a udržování

Poplatník musí při daňové kontrole prokázat, zda šlo skutečně o opravu (která je přímo nákladem) nebo o technické zhodnocení. K tomu by měl mít shromážděno dostatek důkazů. Účetní jednotky si mohou na větší opravy vytvářet rezervy, které jsou při dodržení zákonem stanovených podmínek daňově uznatelným nákladem (zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění p. p.).

Při nákupu staršího dlouhodobého majetku je rozhodující, zda byl předmět funkční před uvedením do užívání podle protokolu o převzetí. V případě, že majetek musel být opraven před uvedením do užívání, jde o náklady, které jsou součástí pořizovací ceny, ze které bude předmět odpisován. V opačném případě, pokud byl předmět zařazen jako funkční a teprve poté opraven, jde o provozní náklad – opravu.

Na větší opravy si může ÚJ tvořit rezervy (účet 552 a 554). Rezervy na opravy v důsledku škody nebo jiné nepředvídané události vytvářet nelze.

512 – Cestovné

Na účtu 512 se zachycují všechny náhrady související s pracovními cestami v tuzemsku i v zahraničí (ale ne všechny náhrady za tyto cesty musí být daňově uznatelným nákladem).

Velmi důležité je ustanovení, komu lze cestovní náhrady poskytovat. Jsou to:

a) zaměstnanci v pracovním poměru,

b) osoby, se kterými byla sjednána dohoda o provedení práce anebo dohoda o pracovní činnosti, je-li to dohodnuto (cestovní náhrady musí být v dohodě o provedení práce a v dohodě o pracovní činnosti uvedeny písemně, jinak jsou poskytovány bez právního podkladu),

c) osoby, o nichž to stanoví § 188 odst. 4 ZP (zahraniční pracovní cesty konané na základě dohod o vzájemné výměně zaměstnanců),

d) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným,

e) členové statutárních orgánů obchodních korporací, pokud je to sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce,

f) další osoby v případech plnění tzv. jiných úkonů v obecném zájmu.

Nárok na cestovní náhrady mají i majitelé firem – fyzické osoby, spolupracující osoby, společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností. Podmínky pro poskytnutí cestovných náhrad se u nich řídí § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Pro podnikatele je obdobou pravidelného pracoviště sídlo podnikání uvedené v živnostenském listě nebo jiném povolení k podnikání.

Náhrady podle zákona lze paušalizovat. Na poplatníkovi leží povinnost prokázat oprávněnost stanovení paušálu. Paušál by měl být stanoven na základě výše vyplácených cestovních náhrad v minulém období (za optimální délku lze považovat předchozí čtvrtletí, někteří autoři uvádějí i pouze jeden měsíc).

Mezi cestovní náhrady patří:

a) jízdné všemi druhy dopravních prostředků

Daňově uznatelné jsou všechny jízdní výdaje: výdaje za jízdenku vlakem, autobusem, za letenku, místenku, za použití lůžkového vozu, za taxík apod. Není zákonem omezeno použití některého dopravního prostředku v závislosti na vzdálenosti, jak tomu bylo dříve,

b) použití osobního automobilu

K pracovní cestě může být užito motorové vozidlo, které je v obchodním majetku firmy, v nájmu nebo i soukromé vozidlo zaměstnance,

• vozidlo zahrnuté do obchodního majetku nebo v nájmu účetní jednotky

Při pracovních cestách vozidly zahrnutými do obchodního majetku účetní jednotky – poplatníka nebo v nájmu, se uplatňuje spotřeba PHM v prokázané výši podle dokladů o nákupu. O těchto nákladech se účtuje na účtu 501 – Spotřeba materiálu. Současně musí doklady o nákupu odpovídat knize jízd, která dokládá skutečnost, že spotřebované PHM byly skutečně spotřebovány na činnost podléhající dani z příjmů. Současně vzniká poplatníkovi – držiteli vozidla – od měsíce, ve kterém se vozidlo stalo předmětem daně silniční, povinnost platby silniční daně.

• vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku poplatníka

Při pracovní cestě je možné použít i vozidlo, které není zahrnuto do obchodního majetku a jde o vlastní vozidlo podnikatele – § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, vozidlo vypůjčené podle smlouvy o výpůjčce nebo smlouvy o výprose anebo vozidlo zaměstnance (vlastní i cizí). Dále je možné využít vozidlo, které si poplatník pořizuje formou finančního leasingu, v nájmu nebo vozidlo užívané na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu. V případě užití vlastního silničního motorového vozidla, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, nebo vozidla bezplatně vypůjčeného se poskytuje náhrada ve výši sazby základní náhrady a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované PHM lze použít ceny určené vyhláškou MPSV (pro rok 2024 vyhláška č. 398/2023 Sb.). Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o nákupu.

Náhradou výdajů za spotřebované PHM se rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých kilometrů v nákupní ceně PHM a na spotřebě PHM uvedené výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu vozidla (aritmetický průměr všech údajů o spotřebě nebo údajů o spotřebě pro kombinovaný provoz).

Pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem, které má elektrický pohon nebo hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor lze podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP pro účely doložení skutečných výdajů použít průměrnou cenu elektřiny stanovenou pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce.

• vozidlo zařazené v obchodním majetku užívané i pro soukromé jízdy

Při užívání motorového vozidla, které je zahrnuto v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu, jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměstnanců, se neuplatňuje režim poměrné výše nákladů, neboť tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla. 0,25 % v případě bezemisního vozidla, 0,5 % v případě nízkoemisního vozidla a 1 % v případě silničního motorového vozidla, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem) vstupní ceny vozidla včetně DPH se zahrne do základu daně zaměstnance (společníka). Přitom výdaje za PHM se uznávají pouze při použití pro služební účely. Pracovník musí uhradit spotřebované PHM a odvést DPH příslušející této spotřebě (doklad o použití) při použití vozidla pro soukromé účely.

c) stravné, náklady na ubytování, vedlejší náklady, kapesné

Před pracovní cestou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout zálohu, pokud se nedohodnou jinak. Zálohu lze poskytnout v zahraniční měně nebo v jakékoliv volně směnitelné měně (tzn. i v Kč).

Pojem "ubytování" není specifikován ani není limitována jeho výše. Důležité je doložit každý výdaj za ubytování řádným dokladem z tuzemska nebo ze zahraničí, který musí mít všechny náležitosti. U hotelů nebo jiných veřejných ubytovacích zařízení není s dokladem problém.

Stravné je stanoveno za každý kalendářní den a je upravováno MPSV pro tuzemské cesty (pro rok 2024 jde o vyhlášku č. 398/2023 Sb.) a MF ČR pro zahraniční pracovní cesty v opakujících se časových intervalech (vždy k 1. lednu nového období). Pro rok 2024 jde o vyhlášku č. 341/2023 Sb.

U vedlejších výdajů spojených s pracovní cestou musí zaměstnavatel posoudit, co považuje za nutné vedlejší výdaje (z hlediska hospodárnosti a ve vztahu k zaměstnanci), neboť nejsou v zákonu vyjmenovány (např. telefon, fax, poštovné, vstupenky, parkovné). Tyto výdaje musí být doloženy řádným dokladem se všemi náležitostmi.

Při zahraniční pracovní cestě lze zaměstnanci poskytnout kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného stanoveného MF ČR. Poskytnutí vyšší částky kapesného je možné, ale není daňově uznatelné u účetní jednotky. U zaměstnance je součástí základu daně z příjmů ze závislé činnosti. Kapesné se neprokazuje doklady o jeho užití.

Analytická evidence u cestovních nákladů je vedena především pro účely daně z příjmů, aby již při zaúčtování byly vyloučeny náklady nad limit – § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP, nebo poskytované nad rámce ustanovení § 156 až § 189 ZP.

Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnancům i jiné náhrady, než jsou uvedeny v zákonu, nebo náhrady nad stanovený limit (nejčastěji jde o vyšší kapesné, vyšší sazbu základní náhrady, sazbu za 1 km). Jejich poskytování musí být upraveno v kolektivní nebo pracovní smlouvě a pro zaměstnavatele jsou daňově uznatelným nákladem. Náhrady nad limit se zahrnou do mzdy zaměstnance, v tom případě se však jedná o složku mzdy, která podléhá zdanění a sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Paušální výdaje na dopravu

Podnikatelé mohou uplatnit při použití motorového vozidla "paušální výdaje na dopravu" podle § 24 odst. 2 písm. zt), § 25 odst. 1 písm. x), § 28 odst. 6 ZDP.

Při použití paušálu jsou některé náklady daňově neuznatelné, a to:

• na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu vynaložené v souvislosti s užíváním vozidla, pak nedaňovým nákladem je 20 % ostatních nákladů s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu.

U silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady.

ÚJ může poskytovat zaměstnancům při pracovních cestách vyšší náhrady, než je stanoveno v zákoníku práce, ZDP nebo vyhláškách, ale musí zvýšit o tyto částky základ daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP u zaměstnance.

Do konce rozvahového dne by měly být zaúčtovány všechny náklady související s pracovními cestami zaměstnanců, které se vztahují k uzavíranému účetnímu období, a také vyrovnány zálohy poskytnuté na pracovní cesty.

513 – Náklady na reprezentaci

Za reprezentaci je často považována i běžná reklama, tisk vizitek, výroba drobných reklamních předmětů obsahující jméno firmy a další výkony, které však jako reklama patří na účet 518 – Ostatní služby. Nebo se jedná o předměty, které splňují ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, které jsou také daňově uznatelným nákladem a měly by být účtovány na 501 – Spotřeba materiálu nebo 548 – Ostatní provozní náklady. Dochází k záměně pojmů: dar – sponzorování – reklama – poskytnutí reklamních a propagačních předmětů – reprezentace.

Většina nákladů na reprezentaci patří do daňově neuznatelných nákladů z hlediska ZDP. ZDP uvádí příklady jako pohoštění, občerstvení, reklamní předměty apod., poskytnuté obchodním partnerům. Jde tedy o náklady poskytované k reprezentaci firmy směrem ke svému okolí – tedy nikoli vlastním zaměstnancům. Výjimku tvoří pouze poskytnutí dále uvedených drobných předmětů a dále předmětů poskytnutých do reklamního slosování a veřejné soutěže. Pokud jsou poskytnuty v souladu s ustanoveními ZDP, jsou to náklady daňově uznatelné.

Poskytnutí reklamních a propagačních předmětů (účet 501)

Jde o formu reklamy, která je zvýhodněna z hlediska daně z příjmů i DPH, ovšem pouze v případě drobných předmětů – § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, které jsou opatřeny obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jejichž hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a které nejsou předmětem spotřební daně. Jde tedy o náklady poskytované k reprezentaci firmy směrem ke svému okolí – tedy nikoli vlastním zaměstnancům. Od roku 2024 nebude možné zahrnout do daňově uznatelných nákladů “tiché víno“ poskytnuté jako reklamní nebo propagační předmět do výše 500 Kč.

Reklama a sponzoring (účet 518)

Oba pojmy jsou definovány v § 1 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění.

Reklama i sponzoring jsou daňově uznatelným nákladem.

Dary (účet 543)

Základním znakem daru (bezúplatného plnění) je bezplatnost, tedy jednostrannost plnění. Dárce něco poskytuje a nic za to nedostává. Od základu daně lze odečíst hodnotu darů (bezúplatných plnění), pokud jsou splněny podmínky dané v § 15 odst. 1 ZDP (pro fyzické osoby) nebo § 20 odst. 8 ZDP (pro právnické osoby). Zákonem č. 349/2023 Sb., tzv. konsolidačním balíčkem, dochází k prodloužení daňových opatření ve vztahu k Ukrajině. Opatření se prodlužují i pro rok 2023 (pro fyzické osoby) a pro zdaňovací období skončená od 1. 3. 2023 do 29. 2.2024 (pro právnické osoby).

Chybou z hlediska ZDP je stanovení pořizovací ceny reklamních a propagačních předmětů. ÚJ do částky 500 Kč zapomínají započítávat i další náklady, které musí na tyto předměty vynaložit (např. potisk, úpravu apod.).

518 – Ostatní služby

Jiné nakupované služby než ty vyjmenované na předcházejících syntetických účtech se zachycují na účtu 518 s dalším podrobnějším analytickým členěním podle vnitřních potřeb účetní jednotky. Rovněž tak drobný nehmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým majetkem a technické zhodnocení na nehmotném majetku, pokud vynaložené náklady nedosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" (§ 6 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

U výkonů nehmotné povahy, pokud jsou doloženy řádnými účetními a daňovými doklady, je respektována jejich věcná a časová souvislost se zdaňovacím obdobím, a pokud jsou prokazatelně vynaloženy k zajištění zdanitelných příjmů, jsou ve většině případů daňově uznatelné. Problémy mohou být někdy u nájmu a finančního leasingu v případě nedodržení základních ustanovení ZDP pro nájemné.

a) Úplata – finanční leasing

Úplaty u finančního leasingu se zachycují i v účetnictví v souladu s ustanoveními ZDP.

Základní podmínky pro daňovou uznatelnost splátek při finančním leasingu naleznete v § 21d ZDP. Obecná společná ustanovení o finančním leasingu: § 24 odst. 2 písm. h), § 24 odst. 2 písm. zl), § 24 odst. 4, 5 a 6, § 25 odst. 1 písm. ze) ZDP.

Odpovědnost za předmět leasingu, např. jeho údržba a opravy, i za rizika, která se k předmětu leasingu vztahují, jsou převedena z poskytovatele na uživatele a to po dobu trvání finančního leasingu. U hmotného majetku zařazeného ve 4. až 6. odpisové skupině se minimální doba trvání finančního leasingu, což je minimální doba daňového odpisování, zkracuje o 6 měsíců.

ZDP výslovně stanoví v § 21d odst. 1, že předmětem finančního leasingu je hmotný majetek ve smyslu § 26 ZDP odpisovaný podle ZDP. Touto úpravou jsou z finančního leasingu vyloučeny smlouvy uzavřené na majetek neodpisovaný a nehmotný majetek. Dále je upraveno, že finanční leasing se stává nájmem za podmínky, kdy leasingová smlouva je ukončena před uplynutím minimální doby leasingu.

Nové mimořádné odpisy (§ 30a ZDP) se projeví i u finančního leasingu (§ 30f ZDP), kdy pro daňové účely pro tento majetek platí i kratší minimální doba finančního leasingu. Je tak možné uzavřít leasingovou smlouvu s dobou trvání pouze 2 roky.

b) Nájem

Nájemní doba není u nájmu omezena a stejně tak ani výše nájemného. Nájemné může být nájemcem hrazeno také ve formě nepeněžního plnění (např. formou technického zhodnocení, oprav, údržby), které je pak příjmem vlastníka (pronajímatele). Příjmem vlastníka (pronajímatele) je také nepeněžní plnění od nájemce ve výši výdajů vynaložených nájemcem nad rámec smluveného nájemného nebo nad rámec výdajů souvisejících s obvyklým udržováním, a to na základě písemného souhlasu vlastníka s rozsahem a výší vynaložených výdajů, které nejsou vlastníkem hrazeny. S nájmem nebytových prostor souvisí placení nájemného, úhrada služeb poskytovaných pronajímatelem v pronajatých prostorách a přefakturace jiných výkonů. Ve smlouvě by měly být uvedeny všechny podmínky nájmu: co je pronajímáno, rozloha, zařízení umístěná v těchto prostorách, poskytované služby od pronajímatele (většinou jejich přefakturace), částky za jednotlivé úkony uvedené ve smlouvě, způsob a období úhrady apod.

c) Reklama, propagace, inzerce (viz účet 513)

d) Dlouhodobý nehmotný majetek a technické zhodnocení na dlouhodobém nehmotném majetku do limitu

Účetní jednotka sama ve vnitřní směrnici rozhodne o hranici pro dlouhodobý nehmotný majetek (především si stanoví výši ocenění pro tento majetek), který eviduje v účtové třídě 0 a odpisuje jako dlouhodobý majetek na účtu 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Odpisy se stanoví podle doby použitelnosti nebo i z jiného hlediska.

Současně se zde účtuje o technickém zhodnocení na nehmotném majetku, pokud vynaložené náklady nedosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" – za podmínek stanovených v § 6 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

ZDP od 1. 1. 2021 neupravuje kategorii nehmotného majetku. Dlouhodobý nehmotný majetek pořízený od 1. 1. 2021 se tak řídí toliko účetní úpravou, kterou daň z příjmů následuje.

e) Ostatní služby

Služby spojové – spotřeba poštovních známek (kromě kolků, které je lépe účtovat na 538 – Ostatní daně a poplatky), paušální a úvěrové poplatky, poplatky za balíky, dobírky, poštovní poukázky, telegramy, poplatky v telekomunikačním styku atd.

Služby poradenské, právní, ekonomické, auditorské

Překlady, expertizy, posudky

Školení, kurzy

Přepravné – nepatří sem přepravné pořizovaného dlouhodobého majetku a zásob, které je součástí jejich pořizovací ceny.

Přeprava zaměstnanců do zaměstnání a přechodné ubytování se zachycuje na tomto účtu, pokud jsou zajišťovány dodavatelsky (může být účtováno i na účet 548 nebo 527).

Pro účtování služeb souvisejících s užíváním bytů u vlastníků domů je možné použít dva způsoby:

• zachycovat náklady spojené s užíváním bytů ve třídě 5 a přeúčtovat tyto náklady uživatelům jako výnosy ve třídě 6 nebo

• neúčtovat o nákladech spojených s užíváním bytů ve třídě 5, ale všechny náklady a služby zachycovat jenom prostřednictvím třídy 3 jako zúčtovací vztah. Toto řešení je správnější, protože nedochází k navyšování obratu na výsledkových účtech (navýšením obratu by mohlo dojít u vlastníka domu nebo domů i k překročení obratu pro povinný audit účetní závěrky).

Časté chyby mají ÚJ z důvodu nesprávného účtování nájemného nebo úplaty, především u finančního leasingu – úplata nebo nájemné není správně časově rozlišeno, je zaměňována záloha na nájemné (úplatu) s časovým rozlišením nákladů, ve smlouvě není dodržována doba trvání nájemného (úplaty) z hlediska ZDP, při předčasném ukončení smlouvy je zůstatek na účtu časového rozlišení převeden chybně celý do daňově uznatelných nákladů a další.

ÚJ nesmí zapomenout doúčtovat všechny náklady související s uzavíraným účetním obdobím do nákladů, i když k nim dosud neobdržely dodavatelské faktury, buď prostřednictvím účtu 389, nebo 383 (pokud znají přesnou částku).

52x – Osobní náklady

521 – Mzdové náklady

Na účtu se zachycují všechny pracovněprávní nároky zaměstnanců, které patří do nákladů účetní jednotky. Především jde o mzdové nároky z pracovního poměru nebo z dohod konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnanec může mít u jednoho zaměstnavatele uzavřen pracovní poměr a současně dohodu o práci konané mimo pracovní poměr (mzdové nároky se v tomto případě sčítají) nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr u jiného zaměstnavatele (pracovní poměr i dohoda je samostatným základem daně).

Základní pojmy a úprava mzdových nároků zaměstnanců je zakotvena v zákoníku práce. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti se označuje jako "zaměstnanec", plátce příjmů jako "zaměstnavatel". Zákon o daních z příjmů upravuje pouze zdaňování příjmů ze závislé činnosti, vybírání a placení daní, prokazování nezdanitelných částek, slevy na dani, daňové zvýhodnění, náležitosti mzdového listu pro účely daně z příjmu apod.

Pro zdaňovací období 2024 činí daňové zvýhodnění na děti žijící s poplatníkem daně z příjmů fyzických osob ve společné domácnosti podle § 35c, § 35d ZDP:

• na první dítě 15 204 Kč,

• na druhé 22 320 Kč,

• na třetí a další dítě 27 840 Kč.

Pro zdaňovací období 2024 činí základní sleva na poplatníka 30 840 Kč.

Výhody poskytnuté zaměstnancům

Zaměstnancům mohou být také poskytovány různé výhody, které patří do oblasti pracovních a sociálních podmínek (účetně se zachycují na účtech 527 – Zákonné sociální náklady a 528 – Ostatní sociální náklady). Bude-li zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci vyšší náhrady, než je možné podle ZDP nebo jiných právních předpisů (např. vyšší stravné při zahraniční cestě, vyšší sazba základní náhrady apod.), je to zdanitelný příjem zaměstnance a daňově uznatelná částka u zaměstnavatele.

522 – Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti

Na tento účet patří jen příjmy podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP, a to příjmy za práci společníků společností s ručením omezeným, komanditistů komanditních společností a členů družstva, i když nejsou povinni při výkonu práce pro korporaci dbát příkazů jiné osoby. Tyto osoby mají pro účely ZDP statut zaměstnance a zúčtování jejich příjmů je obdobné jako účtování mezd na účtu 522, pouze s tím rozdílem, že závazek účetní jednotky při výplatě se zachycuje na účtu 366 – Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti.

Velmi častou výhodou poskytovanou zaměstnancům je možnost užívání služebních motorových vozidel i pro soukromé účely. O částku 0,25 % v případě bezemisního vozidla, 0,5 % v případě nízkoemisního vozidla a 1 % v případě silničního motorového vozidla, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem ze vstupní ceny motorového vozidla (popř. více vozidel) za každý, i započatý, kalendářní měsíc musí být také zvýšen u zaměstnanců základ daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP (nejde o další náklad ÚJ, ale zvýšení se provádí mimoúčetně při výpočtu mzdy).

ÚJ zapomínají účtovat o náhradách mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Tato předpokládaná vypočtená částka se zachycuje jako účetní rezerva (MD 559 a D 459). Součástí této částky by měly být i náklady ÚJ na veřejné zdravotní a sociální pojištění související s nevyčerpanou dovolenou.

ÚJ musí při výpočtu základu daně z příjmů vyloučit jako daňově neuznatelné náklady částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části – § 23 odst. 3 písm. a) ZDP (bod 5).

Členové statutárních orgánů (jednatel společnosti s r. o. a členové představenstva a. s.)

Na odměnu jednatele a společníka společnosti s ručením omezeným se pohlíží stejně jako na běžnou mzdu, a to jak při srážce měsíční zálohy na daň, tak při ročním zúčtování daňových záloh nebo při podávání daňového přiznání. Členové představenstva a. s. jsou členy kolektivního orgánu právnické osoby.

523 – Odměny členům orgánů obchodní korporace

Odměny členů kolektivních orgánů společnosti a družstva jsou daňově uznatelné. Výše odměny je stanovena smlouvou o výkonu funkce (§ 59 ZOK).

Na tento účet nepatří odměny jednatelům společnosti s ručením omezeným a odměny členům představenstva a dozorčích rad, které vyplývají z jejich obchodněprávních nebo jiných smluv (sem patří pouze takové odměny, které souvisejí s výkonem práce v kolektivním orgánu společnosti).

524 – Zákonné sociální pojištění

V roce 2024 činí sazba pojistného na sociální zabezpečení 24,8 %, kterou hradí zaměstnavatel z vyměřovacího základu. Podrobněji u účtu 336.

Sazba pro výpočet veřejného zdravotního pojištění je stanovena zákonem jako 13,5 % z toho 1/3 hradí zaměstnanec, 2/3 zaměstnavatel. Pojistné na ZP se zaokrouhluje jen jednou – tedy celé pojistné, nikoliv jeho dílčí části. Pojistné na ZP za zaměstnavatele je pak součtem dílčích částí pojistného za každého pojištěnce, které zákon stanoví ve výši 2/3 z 13,5 %. Z hlediska pojistného na sociální zabezpečení se výše pojistného zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru za každého pojištěnce zvlášť a při více zaměstnáních u téhož zaměstnavatele za každý pracovněprávní vztah samostatně. Pojistné za zaměstnavatele se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců a zaokrouhlí se tudíž pouze jednou.

Od 1. července 2019 se zákonem č. 32/2019 Sb. zrušila tzv. karenční doba. Znamená to, že náhrada mzdy, platu a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr náleží i za první tři dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnanci náležet nemocenské, které vyplácí OSSZ. Náhrada mzdy se do výše nároku podle zákoníku práce nedaní. Z náhrady mzdy do výše nároku podle zákoníku práce se neplatí pojistné na sociální a veřejné zdravotní pojištění.

Pojistné na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění je daňově uznatelné, jen pokud bylo zúčtováno do nákladů (účet 524) a zaplaceno do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části – § 24 odst. 2 písm. f) ZDP. Budou-li tyto částky zaplaceny po stanovených termínech, sníží se o ně základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém byly takto dodatečně zaplaceny (odvedeny). Více viz účet 524.

525 – Ostatní sociální pojištění

Na tento účet se zachycuje předpis penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění, doplňkového penzijního spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a soukromého životní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

Na tento účet se dále zachycuje předpis životního a důchodového připojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

Daňová účinnost příspěvků na výše uvedená pojištění a připojištění není v ZDP u zaměstnavatele omezena, je zapotřebí pouze splnit podmínky stanovené v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP (bod 5), tzn. se zaměstnancem poskytování konkrétního příspěvku sjednat.

Podle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP jsou od daně z příjmů na straně zaměstnance osvobozeny příspěvky zaměstnavatele v celkovém úhrnu maximálně 50 000 Kč ročně:

• na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,

• na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění nebo

• na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění.

Od 1. 1. 2024 se daňová podpora pojistného vztahuje i na tzv. dlouhodobý investiční produkt. Volba, kolik peněžních prostředků a kde bude ukládat, je na poplatníkovi.

Případné překročení limitu 50 000 Kč se neprojeví jako daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele, ale jako zdanitelný příjem zaměstnance, tzn. vyšší zálohou na daň ze závislé činnosti.

Ve Finančním zpravodaji č. 5/2015 Generální finanční ředitelství publikovalo Sdělení k uplatňování pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé životní pojištění, jehož obsahem je vzor "Potvrzení o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění" pro zajištění jednotného postupu pojišťoven, plátců daně, poplatníků a správců daně.

526 – Sociální náklady individuálního podnikatele

Účet se užívá pro zachycení předpisů dluhů z pojistného u podnikatelů – fyzických osob, popř. za spolupracující osoby podnikatele. Nepatří sem pojistné na sociální zabezpečení na zaměstnance, pokud by je měl podnikatel v pracovním poměru.

Podle § 25 odst. 1 písm. g) ZDP mezi daňově neuznatelné náklady patří pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této obchodní společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), poplatníkem majícím příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny.

Na tento účet se zachycuje předpis penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění, doplňkového penzijního spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a soukromého životního pojištění individuálního podnikatele.

527 – Zákonné sociální náklady

Daňově uznatelným výdajem (nákladem) u zaměstnavatele jsou např. výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené např. na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, závodní preventivní péči, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, na provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin a další.

Daňově uznatelné jsou veškeré náklady na odborný rozvoj zaměstnanců, školení vč. zvýšení kvalifikace a rekvalifikace, pokud souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Na straně zaměstnance jsou tato plnění posouzena jako příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Podle § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP je daňovým nákladem i motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese. Tímto příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek. Tento příspěvek je limitován částkou 10 000 Kč měsíčně v případě studenta vysoké školy a 5 000 Kč měsíčně v ostatních případech. Z pohledu příjemce je u žáka nebo studenta motivační příspěvek příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který není od daně z příjmů osvobozen.

528 – Ostatní sociální náklady

Pro zaměstnance je možné podle kolektivní smlouvy nebo v rámci jiných vnitřních předpisů zajišťovat bezplatně např. vstupenky na kulturní a sportovní akce, rehabilitační péči (masáže) ve vlastním zařízení nebo ve fitcentru či zdravotnickém zařízení, nepeněžní dary k výročím a jubileím, poukazy na dětské tábory. Většina těchto plnění podléhá u zaměstnance dani z příjmů jako součást mzdy a u zaměstnavatele je někdy daňově neuznatelným nákladem.

53x – Daně a poplatky

V této účtové skupině se účtuje o předpisech a placení daně silniční, daně z nemovitých věcí, spotřebních daních, a poplatcích.

Podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP je daňově uznatelným nákladem až zaplacená daň z nemovitých věcí, pokud není součástí ocenění majetku. Daň silniční je daňově uznatelným nákladem podle ZDP již na základě jejího předpisu.

S účinností od listopadu 2016 platí, že je vždy poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel nemovité věci (kupující). Současně se zrušil institut ručitele.

Daňově uznatelné jsou také zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani.

Každá daň musí být nejdříve předepsána prostřednictvím účtů skupiny 34x a teprve následně uhrazena.

Pokuty za opožděné podání přiznání nebo zaplacení daní jsou daňově neuznatelnými náklady a patří na účet 545.

54x – Jiné provozní náklady

541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Podle způsobu vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se použije nákladový účet:

541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (při prodeji předmětů),

543 – Dary (při darování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku),

551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (i při fyzické likvidaci předmětů),

549 – Manka a škody (při vyřazení v důsledku poškození nebo odcizení).

Daňově uznatelnou cenou při prodeji je daňová zůstatková cena hmotného majetku – § 24 odst. 2 písm. b) ZDP, který lze podle ZDP odpisovat. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na účetní zůstatkovou cenu hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle zákona o účetnictví, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem).

Dále je daňově uznatelná vstupní cena hmotného majetku – § 24 odst. 2 písm. t) ZDP – vyloučeného z odpisování, a to jen do výše příjmů z prodeje tohoto majetku. Pro poplatníky, kteří vedou účetnictví, je daňově uznatelná cena pozemků v okamžiku jejich prodeje, a to ve výši pořizovacích nákladů zaúčtovaných v účetnictví.

Někdy je chybně účtováno o zůstatkové ceně odpisovaného dlouhodobého majetku na účet 551 bez ohledu na důvod vyřazení tohoto majetku.

Při prodeji dlouhodobého majetku, který byl pořízen vkladem do obchodní korporace i při jejím založení nebo při zvyšování základního kapitálu, nesmí být účtováno o snížení základního kapitálu. Vyřazení vloženého majetku již s výší základního kapitálu nijak nesouvisí.

542 – Prodaný materiál

Pořizovací cena při prodeji materiálu je při jeho vyřazení sledována na samostatném nákladovém účtu proto, aby bylo…