Účetní závěrka

Účetní závěrka

Ing. Pavla Strakošová

Struktura účetní závěrky souvisí se zařazením účetní jednotky do příslušné kategorie (mikro, malá, střední nebo velká).

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky:

A dále za velkou účetní jednotku se vždy považuje

• subjekt veřejného zájmu,

• vybraná účetní jednotka.

Aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy (netto aktiva).

Ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

Průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

A nyní již k pravidlům sestavení účetní závěrky.

Základní vymezení účetní závěrky je zakotveno v zákoně o účetnictví v části třetí.

Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:

1. rozvaha (bilance),
2. výkaz zisku a ztráty,
3. příloha.

Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i

• přehled o peněžních tocích a

• přehled o změnách vlastního kapitálu.

Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Každá z položek

• rozvahy,

• výkazu zisku a ztráty,

• přehledu o změnách vlastního kapitálu a

• přehledu o peněžních tocích

obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období ("minulé účetní období").

Náležitosti účetní závěrky

Povinné náležitosti účetní závěrky jsou stanoveny v § 18 ZoÚ:

Účetní závěrka musí obsahovat:

1. obchodní firmu nebo název a sídlo (právnické osoby); obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště (fyzické osoby),
2. identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
3. právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
4. předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
5. rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
6. okamžik sestavení účetní závěrky,
7. podpisový záznam oprávněné osoby (statutární orgán).

Účetní jednotky sestavují:

• účetní závěrku v plném rozsahu nebo

• účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.

Ve zkráceném rozsahu (nestanoví-li ZoÚ jinak) mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nemají povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem (pokud se dobrovolně nerozhodnou sestavovat a předkládat účetní závěrku v plném rozsahu).

Povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem (za dále vymezených podmínek) mají účetní jednotky:

• kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis;

• velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu);

• střední účetní jednotky;

• malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

  1. aktiva celkem (netto) 40 000 000 Kč,
  2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
  3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50;

• ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty ze tří uvedených.

Velké účetní jednotky (s uvedenou výjimkou) a střední účetní jednotky mají tedy vždy povinnost auditu, to znamená, že netestují dvě období po sobě jdoucí. Pokud by například vznikla firma v běžném roce a splnila již v tomto roce parametry po její zařazení do kategorie střední nebo velká, potom již tento běžný rok má povinnost auditu.

Malé účetní jednotky testují dvě období a tři parametry; přičemž buď stačí překročení či dosažení jednoho parametru (akciová společnost, svěřenský fond) nebo dvou parametrů (ostatní).

Účetní jednotky výše uvedené nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku

• sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců (pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor);

• sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu (pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor);

• pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Zákon o účetnictví dále rozlišuje účetní závěrku:

• řádnou,

• mimořádnou,

• mezitímní.

Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období.

Mimořádná účetní závěrka se sestavuje v ostatních případech uzavírání účetních knih.

Mezitímní účetní závěrka se sestavuje v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření zásady opatrnosti (tj. zohlednění předvídatelných rizik a ztrát); ostatní ustanovení ZoÚ týkající se účetní závěrky platí obdobně.

Účetní závěrka sestavená podle mezinárodních účetních standardů

Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie. Další základní pravidla k sestavení této účetní závěrky jsou uvedena v § 19a ZoÚ.

Použití mezinárodních účetních standardů v konsolidaci podle § 23a ZoÚ

Konsolidující účetní jednotka, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, použije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.

Konsolidující účetní jednotky neuvedené v předchozím textu mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít mezinárodní účetní standardy.

Konsolidovaná účetní závěrka

Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka skupiny podniků, která slučuje stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření za konsolidační celek.

Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace podle ZoÚ. Základní pravidla pro sestavení konsolidované účetní závěrky jsou stanovena v § 22 až 23b ZoÚ. Další pravidla jsou vymezena vyhláškou v § 62 až 67 PVZÚ.

Výroční zpráva

Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, mají současně povinnost vyhotovit výroční zprávu v minimální struktuře uvedené v § 21 ZoÚ. Výroční zprávu je auditor povinen ověřit.

Minimální obsah výroční zprávy velkých účetních jednotek:

• uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji firmy, výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení,

• dále povinnost uvádět finanční a nefinanční informace o:

  • významných skutečnostech po rozvahovém dni,

  • předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

  • aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

  • nabytí vlastních akcií nebo vlastních obchodních podílů,

  • aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí, pracovněprávních vztazích,

  • pobočkách…