Účetní závěrka a bilanční kontinuita

2021.3.2

Účetní závěrka a bilanční kontinuita

Ing. Zdenka Cardová

 NahoruZákladní stručné vymezení účetní závěrky

Účetní závěrku vymezuje zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) následovně:

Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:

• rozvaha (bilance),

• výkaz zisku a ztráty,

• příloha.

Účetní závěrka některých účetních jednotek stanovených zákonem o účetnictví zahrnuje i:

• přehled o peněžních tocích a

• přehled o změnách vlastního kapitálu.

Zákon o účetnictví dále stanoví rozsah účetní závěrky dle kategorií účetních jednotek (v plném nebo zkráceném rozsahu). V další části textu se zaměříme na jednotlivé části účetní závěrky pouze ve stručném základním vymezení.

• Rozvaha

Rozvaha (bilance) je nejstarším účetním výkazem (jeho historie přesahuje polovinu tisíciletí). Dlouho byla rozvaha jediným účetním výkazem a jako jediný představoval a představuje stav majetku a zdroje jeho financování k určitému datu (okamžiku).

V každém okamžiku musí platit tzv. bilanční rovnice, tj.:

Na straně aktiv jsou v zásadě dvě velké skupiny – stálá aktiva (dlouhodobý majetek) a oběžná aktiva. Na straně pasiv jsou rovněž v zásadě dvě velké skupiny – vlastní zdroje (zejména vklady majitelů a zisk/ztráta) a cizí zdroje (zejména závazky).

V období, kdy rozvaha (bilance) byla v účetnictví jediným účetním výkazem, se spotřebované nákupy (náklady) a tržby (výnosy) účtovaly prostřednictvím jednoho účtu – zisku/ztráty; náklady na vrub tohoto účtu (MD), výnosy ve prospěch (Dal) tohoto účtu.

Zřejmě potřeba informace o struktuře výsledku hospodaření (zisku/ztráty) vedla ke vzniku historicky druhého účetního výkazu – výkazu zisku a ztráty; a rovněž ke vzniku další řady účtů (kromě účtů aktiv a pasiv) k účtům výnosů a nákladů.

• Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty představuje tedy tok jedné rozvahové položky (výsledku hospodaření) za účetní období (interval). Účty výnosů a nákladů se na konci období převedou na rozvahový účet ve vlastních zdrojích – na účet "výsledek hospodaření běžného účetního období" a nové účetní období začínají náklady a výnosy od nuly.

Číselné údaje v rozvaze a výkazu zisku a ztráty je třeba doplnit o další informace, zejména o způsoby oceňování majetku a závazků, k tomu v rámci účetní závěrky slouží příloha.

• Příloha

Úkolem přílohy je tedy vysvětlovat a doplňovat informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, případně i dalších částech účetní závěrky.

Z pohledu historie jsou v rámci účetní závěrky velmi "mladé" další dva přehledy.

• Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu

Tyto přehledy již nemají vlastní řadu účtů; představují ve své podstatě analýzu (tok) jedné rozvahové položky za účetní období (interval).

• Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.

• Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky "Vlastní kapitál" z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období, včetně informace o vyplacených podílech na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

Tolik k základnímu stručnému vymezení účetní závěrky. A nyní k pojmu "bilanční kontinuita".

 NahoruBilanční kontinuita

Kontinuita obecně znamená spojitost, souvislost, nepřetržité trvání, plynutí.

Kontinuita v účetnictví představuje zásadu návaznosti konečných a počátečních zůstatků rozvahových účtů mezi účetními obdobími. Hovoříme o tzv. bilanční kontinuitě, kterou vymezuje zákon o účetnictví v § 19 odst. 4 následovně:

"Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha (dále jen "rozvahové účty“), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty."

Pravidlo bilanční kontinuity vymezené zákonem o účetnictví se tedy týká pouze rozvahových účtů aktiv a pasiv, případně i podrozvahových účtů. Netýká se samozřejmě účtů nákladů a výnosů, které se na konci období převedou na účet zisků a ztrát a na počátku nového účetního období jsou v nulové výši.

Nyní se dostáváme ke zjišťování souvislostí mezi účetní závěrkou a bilanční kontinuitou.

 NahoruVzájemná souvislost účetní závěrky a bilanční kontinuity

Účetní předpisy – konkrétně § 4 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, doplňuje požadavek na účetní závěrku:

"Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty, z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a z položek přehledu o peněžních tocích obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období"). V rozvaze se výše jednotlivých položek aktiv za minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a oprávky (netto)."

Z uvedeného je zřejmé, že jednotlivé části účetní závěrky poskytují nejen informace za běžné období, ale i informace za minulé období.

Pro rozvahu platí, že informace za běžné a minulé období jsou stavy majetku a zdrojů krytí majetku k rozvahovému dni běžného období a k rozvahovému dni minulého období.

Pro výkaz zisku a ztráty, pro přehled o změnách vlastního kapitálu a pro přehled o peněžních tocích platí, že informace za běžné a minulé období jsou za celé běžné období a za celé minulé období.

Otázky:

1. Je možné, aby informace o stavu aktiv (netto) a pasiv v rozvaze k 31.12.2020 byla za minulé období uvedena v jiné výši (tj. 8 500), než informace o stavu aktiv (netto) a pasiv v rozvaze za běžné období k 31.12.2019 (tj. 8 000); nejedná se o chybu?
2. Nejedná…