2021.18.1
Transferové ceny nejen v době "covidové"
Ing. Vlasta Martišková
V poslední době se v médiích objevují zprávy, že se správci daně více zaměřují na kontroly převodních cen a v souvislosti s těmito kontrolami přibývá i nárůst výše doměřené daně. Důvodem je skutečnost, že prostřednictvím převodních cen může docházet do určité míry k daňovým únikům. Nejčastější daňové úniky mohou spočívat v nesprávném stanovení transferových cen u subjektů, které jsou majetkově, personálně nebo jinak vzájemně propojeny.
Je také pravděpodobné, že z důvodu obrovského rozpočtového propadu v důsledku pandemie budou tyto kontroly cílenější a častější. Může se jednat o kontroly zdaňovacích období před covidem i po covidu. Proto by se měli poplatníci na tuto situaci předem připravit, neboť s odstupem několika let správce daně bude mít informace a znalosti, které v tuto chvíli nejsou k dispozici.
Problematika převodních cen zahrnuje širokou oblast, kterou nejde popsat v jednom článku; ten je proto zaměřen na nejdůležitější situace, se kterými se můžeme potkat v oblasti převodních cen, které mohou zajímat správce daně při daňové kontrole, a to nejen v době covidové.
NahoruPřiznání k dani z příjmů právnických osob
Podkladem pro zjištění správce daně, zda společnost provádí transakce se spojenými osobami, je příloha "Přehled transakcí se spojenými osobami" k přiznání daně z příjmů právnických osob (dále jen "Příloha"). Přílohu musí vyplnit poplatník, který splňuje alespoň jedno z těchto kritérií (viz Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob):
- aktiva celkem více než 40 mil. Kč, kdy se aktivy rozumí úhrn zjištěný z rozvahy, nebo
- roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč, nebo
- průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50,
za předpokladu, že:
- uskutečnil transakci se spojenou osobou se sídlem v zahraničí; Přílohu vyplní pouze ve vztahu k těmto zahraničním spojeným osobám; nebo
- vykázal na ř. 200 daňovou ztrátu, a současně uskutečnil transakci se spojenou osobou, a to zahraniční a/nebo tuzemskou; Přílohu vyplní ve vztahu ke všem spojeným osobám; nebo
- je příjemcem investiční pobídky formou slevy na dani v souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, a současně uskutečnil transakci se spojenou osobou, a to zahraniční a/nebo tuzemskou; Přílohu vyplní ve vztahu ke všem spojeným osobám.
NahoruPřiznání k dani z příjmů fyzických osob
Transferové ceny se netýkají jen právnických osob, ale i fyzických. Transakce uskutečněné se zahraničními spojenými osobami se označí křížkem na ř. 30 daňového přiznání, jiné povinnosti k vyplnění dalších údajů fyzická osoba nemá.
NahoruJaké subjekty a skutečnosti v oblasti transferových cen mohou být v hledáčku správce daně?
Správce daně má pochybnosti:
-
zda daňový subjekt oprávněně vykazuje dlouhodobě ztráty z podnikání,
-
zda se obchodní transakce vůbec uskutečnila,
-
zda vykazované náklady souvisejí s ekonomickou činností poplatníka,
-
zda manažerské poplatky odpovídají realitě, zda došlo k přínosu/užitku přijímaných služeb a nedochází k duplicitě vykazovaných služeb,
-
zda licenční poplatky a úroky odpovídají principu tržního principu,
-
zda je daňový subjekt registrován v místě, kde skutečně působí (místo skutečného vedení),
-
zda daňový subjekt je skutečným vlastníkem příjmů,
-
zda jsou správně nastaveny ceny mezi spojenými osobami dle § 23 odst. 7 ZDP,
-
zda jsou správně rozděleny funkce a rizika mezi spojenými osobami, neboť je důležitá skutečnost, že čím intenzivněji se společnost podílí na transakcích, tj. nese více rizik, tím by jí měla náležet větší odměna, aj.
Při posuzování transakcí správce daně uplatňuje přísnější kritérium dle § 23 odst. 7 ZDP, resp. článku 9 smluv o zamezení dvojího zdanění. Obvyklou cenu chápeme jako cenu přiměřenou, sjednanou v daném místě, čase za prodej zboží nebo služby. Tato povinnost také plyne z ustanovení § 37 ZDP: "Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak".
Správce daně nemůže přímo zasahovat do cenotvorby mezi spojenými osobami, ale zákonem upozorňuje na skutečnost, že základ daně z příjmů má být očištěn o deformace, které byly vytvořeny cenami stanovenými v důsledku zvláštních vztahů v transakcích mezi spojenými osobami; tento princip je označován za pravidlo tržního odstupu.
Příklad 1.
Mateřská společnost prosadí svým nařízením realizovat transakce prováděné dceřinou společností, které jsou pro ni nevýhodné (např. prodávat zboží na úrovni výrobních nákladů), kdy se následně dceřiná společnost dostane do ztráty. Tato ovládající osoba (mateřská společnost) je povinna příslušnou újmu dceřiné společnosti nahradit nejpozději do konce účetního období, popř. s ní uzavřít smlouvu, ve které bude způsob a lhůta nápravy dohodnuta. Dceřiná společnost by neměla být nucena realizovat transakce, které jsou pro ni nevýhodné. Pokud správce daně v rámci daňové kontroly zjistí, že nebyla kompenzace poskytnuta, tak upraví základ daně dceřiné společnosti.
NahoruFunkční a riziková analýza
Směrnice OECD uvádí, že při obchodování mezi nezávislými podniky bude úhrada obvykle odrážet funkce, které každý z podniků vykonává, kdy se bere v úvahu používaný majetek a podstoupené riziko. Proto je pro určení, zda jsou řízené a nezávislé transakce nebo subjekty srovnatelné, nutné provést funkční analýzu. Při provádění analýzy se identifikují a srovnávají ekonomicky významné realizované činnosti a odpovědnosti, použitý majetek a rizika podstoupená stranami příslušných transakcí.
Bližší informace k jejímu provedení nalezneme ve Směrnici OECD o převodních cenách (Kapitola I Princip tržního odstupu, část D.1) a v Pokynu GFŘ D-34.
Poznámka redakce: Pokyn GFŘ D-34 naleznete pod tímto odkazem.
Pro vyhledávací strategie pro účely srovnávací analýzy se používá např. databáze Orbis.
Provedení analýzy definuje funkční a rizikový profil subjektů podílejících se na transakci; čím je funkce zásadnější, tím je vyšší zisk.
Analýza funkcí a rizik slouží:
-
k určení funkčního a rizikového profilu (smluvní výrobce, plnohodnotný výrobce, distributor, atd.),
-
k výběru vhodné metody převodních cen (CUP, Cost+, TNMM, RPM atd.),
-
ke zvolení testované strany (testovanou stranou transakce ve skupině může být jakýkoliv spojený podnik, ale i mateřská společnost) a případně také k výběru ukazatele zisku,
-
nalezení srovnatelných subjektů,
-
ke zhodnocení principu tržního odstupu.
Příklad 2.
Funkční a riziková analýza firem A, B, C
Pozn. počet křížků znamená význam funkce
Substance test
Provádí jej správce daně, kdy jeho účelem je zabránění fiktivního snižování základu daně. Poplatník prokazuje uskutečněné poskytnutí služeb podle § 24 odst. 1 ZDP. Poplatník je dokládá důkazními prostředky, např. v podobě písemné dokumentace, e-mailové korespondence, zápisů z porad, letenek, dokladů o ubytování apod.
Benefit test
Správce daně testuje přínosy, které plynou poplatníkovi z přijatých služeb, jaký je očekávaný užitek v situaci, jak by se chovala nezávislá společnost, která se chová jako řádný hospodář.
NahoruCo správce daně prověřuje dle § 23 odst. 7 ZDP?
Správce daně hodnotí splnění tří podmínek:
-
existenci smluvního vztahu mezi spojenými osobami,
-
zda jsou ceny sjednané rozdílné od cen obvyklých,
-
rozdíl není uspokojivě doložen.
Tyto skutečnosti poplatník prokazuje předloženým účetnictvím a dalšími povinnými záznamy.
Správce daně v prvé řadě zjišťuje, zda plnění má souvislost s podnikatelskou činností, zda se např. jedná o náklad, který slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů dle § 24 odst. 1 ZDP.
Z judikatury k § 24 ZDP vyplývá, že za výdaje snižující daňový základ poplatníka se považují takové výdaje, které poplatník:
1) skutečně vynaložil,
2) vynaložil v souvislosti se získáním zdanitelných příjmů,
3) vynaložil v daném zdaňovacím období,
4) o nichž tak stanoví zákon.
Podstatný rozdíl od obvyklých cen (cen vznikajících v běžných obchodních vztazích) musí
být poplatníkem uspokojivě doložen, tj. zda se nejedná o nepřiměřený hospodářský prospěch.
Poplatník v rámci dokazování předkládá důkazy o správném stanovení cen, např. kalkulace cen, ceny vypočtené z nákladů a ziskové přirážky, které byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích, dále ziskové přirážky zjištěné z veřejně dostupných databází apod.
Důkazní břemeno u transferových cen
- Daňový subjekt nese důkazní břemeno ke všem skutečnostem, které uvedl v daňovém tvrzení (řádném, dodatečném, popř. v dalších podáních).
- Pokud správce daně rozporuje výši cen mezi spojenými osobami, je na správci, aby prokázal existenci rozdílu mezi cenami.
- Důkazní břemeno se přenese zpět na daňový subjekt, který dokládá oprávněnost rozdílu mezi cenou sjednanou a cenou, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami, popř. rozporuje postup, který zvolil správce daně.
Příklad 3.
Mateřská společnost fakturuje dceřiné společnosti za manažerské, poradenské, právní služby, k fakturám není doložen rozpis jednotlivých položek. Následně správce daně zjistí, že tyto služby si dceřiná společnosti zajišťuje sama. Dceřiná společnost neunesla důkazní břemeno, proto oprávněně správce daně upraví základ daně poplatníka.
NahoruCo je referenční cena?
V podstatně se jedná o simulaci ceny vytvořené na základě úvahy. Lze ji zjistit dvěma způsoby:
-
porovnáním skutečně dosažených cen shodné nebo podobné komodity mezi reálně existujícími nezávislými subjekty;
-
jako hypotetický odhad opřený o logickou a racionální úvahu a ekonomickou zkušenost; referenční cena je v takovém případě v zásadě simulací ceny vytvořené na základě úvahy, jakou cenu by za situace shodné se situací spojených osob tyto osoby sjednaly.
NahoruDokumentace k převodním cenám
Pokyn D-34 uvádí, že "České daňové zákony neobsahují specifické ustanovení ukládající daňovému subjektu povinnost předkládat dokumentaci k převodním cenám". Daňový subjekt však prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních. Správce daně musí vyzvat daňový subjekt k prokázání…
