Společník s. r. o.

Společník s. r. o.

Ing. Martin Veselý

V tomto článku vás seznámíme se základními pravidly týkající se účasti společníka na společnosti s ručením omezeným a s tím souvisejícími daňovými aspekty.

Klíčovým zdrojem je zákon o obchodních korporacích (dále "ZOK") a pro daň z příjmů například následující ustanovení ZDP:

• § 4 odst. 1 písm. s) ZDP – převod podílu,

• § 6 odst. 1 a odst. 4 – zdanění příjmů ze závislé činnosti,

• § 8 odst. 1 písm. a) – kapitálový příjem z podílu na zisku,

• § 10 odst. 1 – převod podílu a vypořádacího podílu, výplata likvidačního zůstatku,

• § 19 – osvobození od daně,

• § 22 – zdroj příjmů nerezidentů,

• § 23 odst. 3 písm. b) bod 4. – snížení základu daně při nabytí podílu v rámci přeměny,

• § 23 odst. 4 písm. h) – vyjmutí ze základu daně při snížení základního kapitálu,

• § 23 odst. 7 – spojené osoby,

• § 24 odst. 2 písm. zi) – uznání úroků,

• § 24 odst. 7 – nabývací cena podílu,

• § 36 – srážková daň.

Doplníme si, že podle § 36a ZDPH testujeme osoby "spojené" také pro účely daně z přidané hodnoty a převod podílu v obchodních korporacích je osvobozeným plněním se zákazem nároku na odpočet DPH podle § 54 odst. 1 písm. a) ZDPH.

V několika případech se též odvoláváme na publikovaný názor vedení finanční správy, tj. Pokyn D-22.

Text jsme rozdělili do následujících kapitol.

V první se seznámíme s právním minimem, ve druhé si rozebereme způsob zdanění podílů na zisku a případné osvobození obsahuje třetí část. Komplikovanému výkladu vztahů mezi společníkem a společností se věnuje čtvrtá kapitola a v závěrečné páté řešíme ukončení účasti.

Společník s. r. o. je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní podíl ve společnosti s ručením omezeným; tento podíl představuje určitý poměr na základním kapitálu společnosti, a odráží tak účast společníka na společnosti.

Terminologie bohužel není napříč legislativou sjednocená – ZOK užívá pojem "podíl", příp. "podíl v s. r. o.", zatímco ZDP obecnější pojem "podíl v/na obchodní korporaci". Z předchozí právní úpravy je stále vžitým pojmem "obchodní podíl". Vzhledem k tomu, že hovoříme o společníkovi s. r. o., budeme přednostně užívat pojmosloví ZOK, který vztah společníka a s. r. o. upravuje.

Dodejme, že ZDP používá také pojem člen obchodní korporace, který zahrnuje jak společníky obchodní společnosti, tak členy družstva.

Komplikaci přináší též neopravený Pokyn D-22, který mimo jiné používá pojem "společník obchodní společnosti ("dále jen "společnosti"), například v poznámce k § 4 odst. 1 a § 24 odst. 7.

Podíl v s. r. o. jakožto míra účasti na základním kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku. Obvykle se určuje podle poměru vkladů, nicméně společenská smlouva může určit i jiný poměr. Podíl v s. r. o. je samostatným aktivem a jako takový může být předmětem právních vztahů. Daňovým souvislostem podílu se věnujeme v článku Podíl na obchodní společnosti.

Vklad představuje úhrn prostředků, kterými společník získává nebo navyšuje svoji účast na základním kapitálu; může být peněžitý nebo nepeněžitý. Vkladovou povinnost určuje společenská smlouva, včetně termínu splacení.

Nepeněžitý vklad musí být ve většině případů oceněn znalcem vybraným ze seznamu znalců. Na základní kapitál pak může být započtena nejvýše částka odpovídající ocenění. Rozdíl představuje vkladové ážio, přičemž společenská smlouva může určit, že rozdíl se vrací vkladateli nebo se s jeho souhlasem použije na tvorbu nepovinného tzv. rezervního fondu.

Při založení společnosti musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30 %; vkladové ážio musí být splaceno plně (§ 148 ZOK). Vkladová povinnost se dále plní podle ustanovení společenské smlouvy, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo převzetí vkladové povinnosti.

Minimální výše peněžitého vkladu je 1 Kč. Vzhledem k tomu, že společník ručí za dluhy společnosti pouze do výše svých nesplacených vkladů (§ 132 ZOK), při nízké výši základního kapitálu k ručení vůbec nedojde.

Zákon připouští existenci různých druhů podílů. Podíl, se kterým jsou spojena shodná práva a povinnosti, představuje jeden druh. Jednotlivé druhy podílů musí být definovány ve společenské smlouvě, která současně vymezí konkrétní práva a povinnosti spojené s daným druhem podílu. Takovým právem může být například pevný podíl na zisku, k jehož výplatě se nevyžaduje souhlas valné hromady (§ 161 odst. 3 ZOK). Nejsou-li druhy podílů vymezeny, platí, že společnost vytváří jen podíl základní, tedy takový, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva ani povinnosti. Společník přitom může vlastnit i různé druhy podílů za předpokladu, že to umožňuje společenská smlouva.

Kromě vkladové povinnosti ZOK umožňuje také příplatkovou povinnost; musí ji však stanovit společenská smlouva a rozhoduje o ní valná hromada. Příplatek lze poskytnout i dobrovolně, aniž by tak stanovila společenská smlouva; pro dobrovolný příplatek postačí souhlas jednatele. Příplatky jsou součástí vlastního kapitálu společnosti a na rozdíl od vkladů do základního kapitálu jsou vratné, a to v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti. O vrácení příplatků rozhoduje valná hromada (§ 166 ZOK).

Z postavení společníka s. r. o. vyplývá, že se nemůže podílet na řízení společnosti přímo. Svůj vliv na řízení uskutečňuje prostřednictvím nejvyššího orgánu společnosti, kterým je valná hromada. Nicméně i společník má právo osobně kontrolovat chod společnosti, zejména požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do smluv, účetních dokladů apod. (§ 155 ZOK). Rozsah a způsob výkonu kontrolních oprávnění lze upravit ve společenské smlouvě.

Zdůrazňujeme, že rozsah a zaměření článku je "daňové" a "účetní", proto nejsou komentovány další změny novely ZOK, například týkající se podle § 40 ZOK bezúplatných plnění pro společníka.

Základním právem společníka vyplývajícím z jeho účasti ve společnosti je nárok na přiznání podílu na zisku, a to v poměru odpovídajícím jeho podílu, neurčuje-li společenská smlouva jinak. Zisk k rozdělení určí valná hromada neboli většina společníků podle hlasovacích práv.

Vysvětlíme si, co rozumíme srážkovou daní (2.1), a to jak v pozici společníka – fyzické osoby (2.2), tak právnické osoby (2.3).

Nelze-li uplatnit osvobození od daně, uplatní se srážková daň v sazbě 15 %, která je zpravidla modifikována mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Srážkovou daň je povinna srazit a odvést osoba, která příjmy vyplácí. To znamená, že příjemce (společník) neobdrží příjem v hrubé výši, ale snížený o daň, kterou je společnost jakožto plátce povinna vypočítat, srazit a odvést správci daně.

Závazek společnosti k výplatě podílu na zisku se účtuje standardně jako snížení vlastního kapitálu (účet 428) souvztažně s účtem D 364 (se zohledněním případné povinnosti odvést srážkovou daň).

Relativně novou možnost představují zálohy na podíly na zisku, pro které byl vytvořen i samostatný řádek v rozvaze (A.V.2 Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku).

Je-li společníkem fyzická osoba, přijatý podíl na zisku je příjmem z kapitálového majetku (§ 8 ZDP). Zdanění přitom zajistí společnost, která k datu výplaty srazí a následně odvede srážkovou daň ve výši 15 %; to se vztahuje i na zálohy na podíly na zisku.

Je-li společníkem právnická osoba, je tento příjem součástí obecného základu daně, ale současně se vyjímá podle § 23 odst. 4 ZDP – viz další text (u zdrojů ze zahraničí patří do samostatného základu daně podle § 20b ZDP).

Podmínky pro osvobození u právnických osob jsou uvedeny v § 19 ZDP. Základní kritéria, která musí být současně splněna, jsou:

• vlastnictví alespoň 10% podílu na zisku české s. r. o.,

• držení tohoto podílu po dobu delší než 12 měsíců.