Splnění oddlužení

9.6

Splnění oddlužení

Mgr. Ivana Mlejnková

Pro řešení úpadku dlužníka oddlužením zavedla zásadní koncepční změny novela provedená zákonem č. 31/2019 Sb.s účinností od 1.6.2019, které se týkají zejména:

• způsobů (forem) oddlužení (§ 398 IZ), kdy

- zůstalo zachováno A) oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, jež uvedenou novelizací doznalo jen menších změn – základní výklad v části Způsoby oddlužení ad A) a podrobně viz Provedení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty ,

- současně je odstraněna forma oddlužení prováděného výhradně plněním splátkového kalendáře, i fakultativní kombinovaná forma se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části (realizovaná jen na návrh insolvenčního správce a se souhlasem dlužníka) a je nahrazena nově koncipovanou kombinovanou formou, a to B) oddlužením plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, které ale představuje primární formu oddlužení [v tom smyslu, že insolvenční soud musí schválit oddlužení (je-li přípustné) jedině v této formě, pokud nezajištění věřitelé nerozhodnou svým hlasováním, že oddlužení bude provedeno zpeněžením majetkové podstaty] – základní výklad v části Způsoby oddlužení ad B) a podrobně viz Provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,

• objektivní přípustnosti oddlužení (§ 395 IZ), kdy uvedenou novelou - v rámci jejího primárního cíle zpřístupnit oddlužení širšímu okruhu dlužníků - především

- pro oba způsoby oddlužení je odklizen dosavadní požadavek minimální míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu 30 % jejich výše dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ ve znění účinném do 31.5.2019, popřípadě v rámci oddlužení splátkovým kalendářem minimálně v rozsahu 50% při nižší splátce stanovené soudem dle § 398 odst. 4 IZ v témže znění, nebyla-li dlužníkem s věřiteli dohodnuta nižší hodnota plnění [§ 392 odst. 1 písm. c) IZ v témže znění],

který byl stanoven jako předpoklad úspěšného dokončení oddlužení a jeho završení přiznáním osvobození dlužníka od placení zbytku dluhů (§ 414 a § 415 IZ v témže znění) - viz výklad viz Zamítnutí návrhu, v jejíž úvodní pasáži je shrnuta podstata změn objektivní přípustnosti oddlužení zavedených s účinností od 1.6.2019.

S uvedenými změnami pak souvisí i redefinování podmínek pro splnění odddlužení (jako další klíčový prvek předmětné novely), kdy oproti původní právní úpravě

- prostřednictvím ust. § 412a IZje nově a výslovně vymezeno, kdy je oddlužení v té které formě splněno,

- současně ust. § 413 IZ (mimo jiné) předvídá jak rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž vezme na vědomí splnění oddlužení, tak rovněž možné rozhodnutí o nesplnění oddlužení.

Předmětná novelizace provedená zákonem č 31/2019 Sb. se ovšem (dle přechodného ustanovení této novely) použije v insolvenčních řízeních, v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka až od účinnosti dané novely, tj. od 1.6.2019. To znamená, že v těch insolvenčních řízeních, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku do uvedeného data, se pokračuje - i co do splnění oddlužení - podle právní úpravy účinné do 31.5.2019.

Kompletní výklad a judikatura k podmínkám splnění oddlužení a rozhodnutí insolvenčního soudu o akceptaci jeho splnění v právním režimu do 31.5.2019 – viz archiv III této části.

Předně budiž znovu zdůrazněno, že níže prezentovaná právní úprava zakotvená novelou provedenou zákonem č 31/2019 Sb. se použije v insolvenčních řízeních, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka až ode dne od 1.6.2019.

[A] Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

Podrobný výklad ohledně realizace daného způsobu oddlužení je podán v části Provedení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty .

V odkazované části je vysvětleno, že po zpeněžení majetku, který podléhal schválenému oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (včetně majetku sloužícího k zajištění, pokud zajištěný věřitel za splnění podmínek stanovených v § 408 odst. 3 IZ nevyžádal, aby zpenžen nebyl), insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu k projednání konečnou zprávu podle § 302 a 303 IZ, popř. předtím za podmínek stanovených v § 301 IZ insolvenční soud na základě správcova návrhu rozhodne o částečném rozvrhu, který správce provede. Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy [a po plné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168 IZ) a pohledávek jim na roveň postavených (§ 169 IZ) – viz § 305 odst. 1 IZ] insolvenční soud na základě správcova návrhu podle § 306 a 307 IZvydá rozvrhové usnesení k poměrnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Za užití speciální odchylky stanovené (s účinností od 1.6.2019) v § 398 odst. 8 IZ insolvenční soud může spojit rozhodnutí o schválení konečné zprávy s rozvrhovým usnesením, jestliže návrh rozvrhového usnesení předložil insolvenční správce společně s konečnou zprávou. Pravomocné rozvrhové usnesení insolvenční správce splní způsobem uvedeným v § 307 odst. 3 a 4 IZ, a to ve lhůtě, kterou mu k tomu soud v rozvrhovém usnesení určil a která nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 307 odst. 2 IZ).

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty podle § 412a odst. 2 IZ je splněno okamžikem, kdy insolvenční soud obdržel zprávu insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, jestliže současně dlužník řádně splnil všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení daného oddlužení, resp. řádně splnil svoje povinnosti plynoucí z daného způsobu oddlužení. Jde tedy o kumulativní podmínky splnění daného způsobu oddlužení, které proto musejí být naplněny současně. K případné absenci některé z těchto podmínek viz "Poznámku" zdola.

Insolvenční správce bezodkladně poté, co zcela splnil pravomocné rozvrhové usnesení, podá insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o splnění oddlužení (§ 36 odst. 2 poslední věta za středníkem IZ, ve znění účinném od 1.6.2019).

V této zprávě (podle § 36 odst. 4 IZ v témže znění) také uvede

• - zda dlužník řádně plnil všechny povinnosti podle IZ a
• - zda doporučuje rozhodnout o splnění oddlužení (s jeho stanoviskem v tom směru výslovně počítá § 413 IZ odst. 2 ve znění účinném od 1.6.2019 – viz níže pasáž "ROZHODNUTÍ INSOLVENČNÍHO SOUDU").

Zprávu o splnění oddlužení insolvenční správce (ve smyslu ust. § 80a odst. 2 IZ, zavedeného s účinností od 1.6.2019) je povinen podat na formuláři, který je uveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti – viz www.justice.cz v sekci Formuláře ke stažení, konkrétně pod URL adresou https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR , a to elektronickým způsobem (§ 80a odst. 1 běta prvá IZ). Tento formulář musí použít v jeho elektronické podobě (v této podobě jej správce vyplní a zašle insolvenčnímu soudu); proto tu nepřichází v úvahu užití výjimky o případné akceptaci listinného podání (zprávy) podle § 80a odst. 1 věty druhé IZ.

Pokud by insolvenční správce svoji zprávu nepodal na předepsaném elektronickém formuláři, jde o vadu podání (viz § 80a odst. 3 IZ, do 31.5.2019 odst. 2), již insolvenční soud (protože ohledně tohoto podání IZ nestanoví jinak) odstraňuje postupem podle § 43 OSŘ s tím, že dokud nebude odstraněna, k takto vadně podané zprávě se podle § 43 odst. 2 věty druhé OSŘ nepřihlíží.

K tomu viz závěr části Povinnosti dlužníka a insolvenčního správce , kde je také zmíněno, že současný zveřejněný formulář zprávy o splnění oddlužení (ač jde o povinnou formu tohoto podání a správce jej tak musí užít) není náležitě uzpůsoben jejím obsahovým náležitostem, zejména co do výše uvedených požadavků stanovených v § 36 odst. 4 IZ. V jeho části B kolonka s předepsaným textem "Insolvenční správce uvádí, že dlužník řádně splnil všechny povinnosti podle insolvenčního zákona a uložené rozhodnutím insolvenčního soudu", svojí formulací nevhodně předjímá, že tu správce skutečně tvrdí řádné splnění povinností dlužníka, což pak buď potvrdí zvolenou možností ANO, anebo naopak neguje možností NE, ke které přitom formulář nepočítá s žádným bližším vysvětlením toho, v čem nesplnění povinností dlužníka spočívalo. Se správcovým doporučením, zda insolvenční soud má (nebo nemá) rozhodnout o splnění oddlužení, pak formulář vůbec nepočítá. Místo toho tu v rámci kolonky "Doporučení insolvenčního správce" může správce zvolit buď možnost "přiznání osvobození od placení zbývajících pohledávek" anebo (namísto opačné možnosti "nepřiznání osvobození od placení zbývajících pohledávek", kterou formulář nenabízí) nepřípadnou možnost "zrušení schváleného oddlužení", ačkoli po splnění oddlužení, které tu insolvenční správce oznamuje (čímž v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dochází k jeho splnění), zrušení oddlužení již nepadá v úvahu. Svoje stanovisko, zda "doporučuje rozhodnout o splnění oddlužení" či nikoli, tak insolvenční správce musí v rámci dané kolonky formuláře vtělit alespoň do pole určeného pro "Odůvodnění" " (nebo je vyjádřit písemně jinak, než za využití formuláře).

Ze shora uvedeného plyne, že základním předpokladem splnění oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je správcem oznámená realizace pravomocného rozvrhového usnesení, jímž (po předchozí plné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených - § 305 odst. 1 IZ) byl výtěžek zpeněžení rozvržen k poměrnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Z  hlediska podmínek splnění daného oddlužení tak není rozhodné, jaké míry uspokojení svých pohledávek takto (na základě rozvrhového usnesení) dosáhnou nezajištění věřitelé (s nepřednostními pohledávkami), ledaže by nižší míru jejich uspokojení způsobil dlužník porušením nějakých svých povinností uložených mu zákonem nebo insolvenčním soudem, a pak by nebyla dána druhá kumulativní podmínka splnění oddlužení stanovená v § 412a odst. 2 IZ. Porušení podstatných povinností dlužníka přitom může zakládat důvod ke zrušení schváleného oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. a) IZ (část Zrušení schváleného oddlužení).

Je tedy zřejmé, že dané oddlužení nebude splněno, pokud nebylo dosaženo žádného výtěžku ze zpeněžení majetku (ke zpeněžení nedošlo) anebo jen takového, který nestačí ani k plnému uspokojení pohledávek v režimu za podstatou, takže nebude možno vydat rozvrhové usnesení a k žádnému uspokojení nezajištěných věřitelů nedojde. Pak (samozřejmě) insolvenční správce nemůže podat zprávu o splnění oddlužení (nemá k tomu zákonný podklad). Tehdy - po pravomocném schválení konečné zprávy a eventuálním rozhodnutí insolvenčního soudu o použití dosaženého výtěžku k poměrnému uspokojení pohledávek v režimu za podstatou dle § 305 odst. 2 ve spojení s § 297 odst. 2 IZ (část Uspokojování pohledávek před rozvrhem), jestliže příčina této situace nebude zakládat důvod ke zrušení schváleného oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. a) IZ- může následovat jedině rozhodnutí insolvenčního soudu o nesplnění oddlužení dle § 413 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.6.2019) – viz níže pasáž "ROZHODNUTÍ INSOLVENČNÍHO SOUDU".

[B] Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty

Podrobný výklad ohledně realizace daného způsobu oddlužení je podán v části Provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Z odkazovaného výkladu lze pro účely pojednání o podmínkách splnění oddlužení velmi stručně shrnout:

Tato forma oddlužení se provádí (ve smyslu § 398 odst. 3 IZ a dalších souvisejících ustanovení ve znění účinném od 1.6.2019):

1) zpeněžením majetku náležejícího do majetkové podstaty, a to

• majetku (nesloužícího k zajištění), který soud uložil dlužníku vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení v rozhodnutí o schválení oddlužení touto formou dle § 406 odst. 2 písm. e) IZ,

• případně též majetku sloužícího k zajištění (jestliže o jeho zpeněžení požádal zajištěný věřitel, jemuž byla pohledávka s právem na uspokojení z toho zajištění zjištěna, § 409 odst. 4 IZ) či majetku následně vydaného dlužníkem ke zpeněžení dle § 412 odst. 1 písm. b) IZ,

kdy v případě zpeněžení majetku sloužícího k zajištění (bude-li vyžádáno) dojde k vydání výtěžku zajištěnému věřiteli (postupem dle § 298 IZ) a po zpeněžení ostatního uvedeného majetku (nesloužícího k zajištění) o tom insolvenční správce za přiměřeného užití konkursní úpravy (§ 409 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 1.6.2019) insolvenčnímu soudu předloží příslušnou kvazi "konečnou zprávu" s vyúčtováním svojí odměny a výdajů za tuto část oddlužení s tím, že po právní moci usnesení o schválení této zprávy insolvenční soud na základě správcova návrhu - při zohlednění míry dosavadního uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rámci splátkového kalendáře – vydá rozvrhové usnesení, které správce v soudem určené lhůtě splní (viz pasáž [A] shora), popř. ve smyslu speciální odchylky (§ 398 odst. 8 IZ) může dojít ke spojení rozhodnutí o schválení "konečné zprávy" s rozvrhovým usnesením;

2) plněním splátkového kalendáře podle rozhodnutí, jímž insolvenční soud dané oddlužení schválil, a to

• příslušnými měsíčními splátkami z pravidelných postižitelných příjmů dlužníka (tj. zákonem určenou měsíční splátkou dle § 398 odst. 3 IZ, popř. jinou měsíční splátkou určenou soudem na žádost dlužníka dle § 398 odst. 5 IZ, anebo také /či pouze/ tzv. zálohovou splátkou určenou z jeho podnikatelských příjmů dle § 398b IZ),

které je dlužník povinen poskytovat (k rukám insolvenčního správce, jenž provádí jejich distribuci mezi nezajištěné věřitelé v určeném poměru jejich pohledávek) od termínu první splátky určeného soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení - a též vydat případné mimořádné příjmy použitelné k plnění splátkového kalendáře dle § 412 odst. 1 písm. b) IZ - až do podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení.

Za podmínek stanovených v ustanovení § 412b odst. 1 IZ (zavedeném s účinností od 1.6.2019) - z důležitých důvodů a na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce - přitom insolvenční soud může rozhodnout o přerušení průběhu tohoto oddlužení, resp. přerušení plnění (běhu) splátkového kalendáře ad 2) na dobu maximálně 1 roku (nikoli opakovaně). Doba přerušení průběhu oddlužení se (dle § 412b odst. 4 IZ) nezapočítává do doby rozhodné pro splnění oddlužení podle § 412a odst. 1 písm. b) nebo c) (či odst. 4 a 6 ) IZ. Výklad k přerušení průběhu oddlužení je podán viz Provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty pasáž [2].

Podle § 412a odst. 1 písm. a) až c) IZ oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty – bez ohledu na stav zpeněžení majetku podléhajícího tomuto oddlužení - je splněno, jestliže

a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, a to ovšem (viz odst. 3 a contrario) včetně podřízených pohledávek uvedených v § 172 odst. 1 a odst. 2 IZ (viz část Nepřednostní pohledávky, podřízené pohledávky ); tehdy dochází ke splnění oddlužení tím dnem, kdy k plnému uspokojení daných pohledávek došlo,

b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení (do níž se nezapočítává doba případného přerušení jeho průběhu) splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám (viz odst. 3);

za uvedenou dobu je oddlužení (které nebylo zrušeno) splněno i bez dosažení vytčené, resp. jakékoli míry uspokojení nezajištěných věřitelů ve zvláštních chráněných případech uvedených v odstavcích 4 až 6 – viz níže pod heslem "Speciální úprava ad b)".

c) po dobu 5 let od schválení oddlužení (do níž se nezapočítává doba případného přerušení jeho průběhu)

• toto oddlužení nebylo zrušeno

• a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů

[jde o povinnost dlužníka stanovenou v § 412 odst. 1 písm. h) IZ (ve znění účinném od 1.6.2019), k jejímuž dodržování se zavazuje již v čestném prohlášení připojeném k jeho návrhu na povolení oddlužení dle § 392 odst. 1 písm. c) IZ (v témže znění), přičemž její plnění (v případě společného oddlužení manželů vedeného v režimu § 394a IZ její plnění oběma dlužníky – manžely) má insolvenční správce v rámci svého dohledu nad dlužníkem během oddlužení sledovat a případnou závadu v tom směru signalizovat soudu jako možný důvod pro zrušení schváleného oddlužení – viz část Povinnosti dlužníka a insolvenčního správce ];

má se za to, že uvedenou povinnost dlužník neporušil, tedy je založena vyvratitelná právní domněnka neporušení této dlužníkovy povinnosti, jestliže v uvedené době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek, bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám (viz odst. 3).

V případech ad b) a c) shora je přitom nutno zohlednit eventuální souhlas nezajištěných věřitelů s nižší mírou uspokojení [který by dlužník doložil spolu s návrhem na povolení oddlužení dle § 392/1 písm. c) IZ]; tyto věřitele – i s dohodnutou nižší hodnotou uspokojení - insolvenční soud musí uvést již v usnesení o schválení daného oddlužení [§ 406 odst. 3 písm. c) IZ].

Podle § 412a odst. 4 IZ oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, jež nebylo zrušeno po dobu 3 let od jeho schválení (bez započtení doby event. přerušení jeho průběhu), je splněno v případě dlužníka

1. kterému vzniknul - byl přiznán - nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení, nebo
2. který je invalidní ve druhém nebo třetím stupni [§ 39/2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění]; dovozujeme, že stav takové invalidity nemusí trvat již od schválení oddlužení a že rozhodné je to, zda je dán (nejpozději) v uvedené době 3 let od schválení oddlužení, ke které je jeho splnění zkoumáno.

Příslušné listiny dokládající uvedené skutečnosti – tedy vznik (přiznání) starobního důchodu či invaliditu – dlužník včas (pro účel zprávy o splnění oddlužení) předloží insolvenční správci.

Jestliže dlužník již ve svém jiném (dřívějším) insolvenčním řízení dosáhl splnění oddlužení uvedeným způsobem (tj. dle § 412a odst. 4 IZ "automaticky" po 3 letech /nepřerušeného/ trvání schváleného oddlužení, bez ohledu na míru uspokojení nezajištěných věřitelů) a bylo mu proto pravomocně přiznáno osvobození od placení zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení, může insolvenční soud opět rozhodnout o takovémto splnění jeho oddlužení jen z důvodů zvláštního zřetele hodných (§ 412a odst. 5 IZ).

Prostřednictvím ust. § 412a odst. 6 IZ (zavedeného novelou provedenou zákonem č. 230/2019 Sb., která se dle svého přechodného ustanovení použije /zpětně/ i pro ta insolvenční řízení, v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka ode dne 1.6.2019) je upravena další zvláštní ochrana pro případ tzv. dětských dluhů.

Podle uvedeného ustanovení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, které nebylo dlužníku zrušeno po dobu 3 let od jeho schválení (bez započtení doby event. přerušení jeho průběhu), je splněno také v případě, že pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze 2/3 jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka; za takovouto pohledávku se považuje rovněž příslušenství uvedené pohledávky, smluvní pokuta vzniklá na základě stejné smlouvy jako taková pohledávka a pohledávka, která vznikla na základě smlouvy uzavřené při podnikatelské činnosti věřitele před uplynutím 3 let od dosažení 18 let věku dlužníka, jestliže obdržené plnění dlužník alespoň ze 2/3 jeho výše využil k úhradě pohledávky podle věty první (tedy pohledávky vzniklé alespoň ze 2/3 před dosažením 18 let věku dlužníka).

Uvedená formulace ust. § 412a odst. 6 IZ (které bylo vtěleno do zákona poslaneckou inciativou) je poněkud komplikovaná a málo srozumitelná, takže v praxi bude patrně činit jisté obtíže jak z hlediska výkladového, tak i co do identifikace sledovaných pohledávek v přihláškách věřitelů a též ohledně zkoumání dalších vytčených rozhodných okolností ze strany insolvenčního správce a poté soudu; danému účelu zřejmě bude třeba uzpůsobit i příslušné formuláře podání.

Podle § 412b odst. 5 IZinsolvenční soud může až o 6 měsíců – nikoli opakovaně - prodloužit dobu rozhodnou pro posouzení splacení pohledávek podle § 412 odst. 1 IZ, tj. rozhodnou z hlediska splnění oddlužení ad b) nebo c) shora [tedy dobu 3 let nebo 5 let trvání schváleného oddlužení, nezahrnující dobu případného přerušení průběhu oddlužení - § 412a odst. 1 písm. b) a c) IZ], či dobu rozhodnou ve shora uvedených speciálních případech ad b) [tedy dobu 3 let trvání schváleného oddlužení, nezahrnující dobu případného přerušení průběhu oddlužení, v případě dlužníka starobního důchodce či invalidy (§ 412a odst. 4 a 5) anebo v případě dětských dluhů (§ 412a odst. 6 IZ)].

Insolvenční soud prodlouží průběh oddlužení (dobu rozhodnou pro jeho splnění) rozhodnutím, proti němuž není přípustné odvolání, a to ovšem

• jen na návrh dlužníka podaný před uplynutím příslušné doby rozhodné pro splnění oddlužení (pro posouzení splacení pohledávek), kdy tato doba, jak již řečeno, nezahrnuje dobu případného přerušení průběhu oddlužení; návrhem konkrétní délky doby prodloužení soud není vázán, je vázán jen maximálním limitem 6 měsíců,

• pouze z důležitých důvodů, 

např. pokud během doby 3 let od schválení oddlužení - aniž by bylo možno vytýkat dlužníku neplnění jeho povinností - nebylo dosaženo potřebné 60% míry uspokojení nezajištěných věřitelů a přitom lze důvodně předpokládat, že by toho dlužník dosáhnul v navržené prodloužené době očekávanými splátkami, popř. je tohoto prodloužení zapotřebí - viz níže - k dokončení zpeněžení majetku (určeného k uspokojení nezajištěných věřitelů) a provedení rozvrhu (jiného vypořádání) takto dosaženého výtěžku.

Z uvedeného plyne, že doba rozhodná pro splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (pro posouzení splacení pohledávek) může při maximálním využití institutu přerušení i prodloužení průběhu tohoto oddlužení nastat po schválení oddlužení /namísto 3 roků/ až za 4,5 roku (3 roky + 1 rok + 1/2 roku) nebo dokonce /namísto 5 roků/ až za 6,5 roku (5 roků + 1 rok + ½ roku), což je maximální možná doba trvání daného oddlužení. Po jejím uplynutí již nepřichází v úvahu zrušení oddlužení dle § 418 IZ, nýbrž jen rozhodnutí…