Smluvní zastoupení akciové společnosti

4.11.2

Smluvní zastoupení akciové společnosti

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Lucie Kolářová

Obecná úprava smluvního zastoupení je obsažena v ust. § 441 a násl. NOZ. Vychází z toho, že ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. V plné moci uvede zmocnitel rozsah zástupčího oprávnění. Písemná forma plné moci je vyžadována v případech, kdy se zmocnění netýká jen určitého jednání.

 NahoruVznik smluvního zastoupení

Smluvní zastoupení vzniká na základě dohody stran, nikoliv na základě plné moci. NOZ tak rozlišuje dohodu o plné moci a samotnou plnou moc. Zatímco dohodu o plné moci lze považovat za dvoustranné právní jednání mezi zmocněncem a zmocnitelem, na jehož základě vznikne vztah zastoupení, pojem plná moc je používán především ve smyslu jednostranného právního jednání zmocnitele, které je adresováno třetím osobám. Hlavní funkcí plné moci tak je prokázání již vzniklého smluvního zastoupení na základě dohody stran.

Je-li zmocnitelem akciová společnost, pak s ohledem na ustanovení § 435 ZOK zastupuje akciovou společnost představenstvo. Dohodu o plné moci tak uzavře se zmocněncem představenstvo akciové společnosti, resp. člen představenstva oprávněný v tomto smyslu jednat. Stejně tak připojí svůj podpis na plnou moc, která dohodu o plné moci stvrzuje.

 NahoruPlná moc

S povahou plné moci souvisí rovněž rozsah zástupčího oprávnění udělený zmocněnci. V případě tzv. generální plné moci je zmocněnec oprávněn ve všech případech, kde by mohl jednat sám zmocnitel, v případě plné moci speciální je oprávnění uděleno pouze v konkrétním vymezeném případě. Akciová společnost může udělit plnou moc generální, stejně jako plnou moc speciální.

 NahoruForma plné moci

Písemná forma je vyžadována v případech, kdy se zastoupení netýká pouze určitého právního jednání, v ostatních případech postačí plná moc ústní. Poněkud problematickým se pak stalo ust. § 441 NOZ v jeho poslední větě, která stanovila, že: "Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc." Pochybnosti nastaly v případě, kdy některé plné moci měly mít s ohledem na toto ustanovení formu notářského zápisu.

Výše uvedené ustanovení se od počátku účinnosti NOZ začalo vykládat v tom smyslu, že se dané pravidlo má vztahovat pouze na formu plné moci, tedy zda musí být udělena písemně či ústně. V praxi bylo toto výkladové pravidlo zčásti používáno, když rovněž bylo zakotveno do tzv. výkladových stanovisek KANCLu¹. Nicméně pro přetrvávající pochyby bylo třeba rozkolísanou praxi sjednotit, neboť dosud nebylo zřejmé, jaké důsledky má nedodržení zákonem požadované formy plné moci. Tak se stalo usnesením Nejvyššího soudu ČR, ze kterého vyplývá, že postačí, je-li plná moc udělená písemně, a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen.

 NahoruPrvní novela občanského zákoníku

Jakékoliv výkladové nejasnosti byly odstraněny první novelou občanského zákoníku účinnou od 28. 2. 2017², která do ustanovení § 441 NOZ doplnila na konec odstavce 2 větu: "Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem." V současné době je tedy již najisto postaveno, že i když je plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, tato plná moc formu notářského zápisu mít nemusí a postačí na ní pouze úředně ověřený podpis zmocnitele.

Je-li však plná moc udělována (podepisována s úředně ověřeným podpisem) v zahraničí, je nutné ji zpravidla ještě opatřit apostilační doložkou nebo tzv. superlegalizací (zda je doložka požadována a v jaké formě závisí na státě, v němž je plná moc podepisována a zda má s tímto státem Česká republika uzavřenou smlouvu o právní pomoci či zda je tento stát signatářem haagské Úmluvy o apostile – seznam států, jakož i bližší informace o těchto doložkách, jsou průběžně aktualizovány na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti).

 NahoruPrávnická osoba jako zmocněnec

Byla-li k zastoupení zmocněna určitá právnická osoba, v našem případě akciová společnost, náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí (viz ust. § 443 NOZ). Vzhledem k tomu, že NOZ dále nestanoví, co se rozumí pojmem "určení jiné osoby", ani nespecifikuje formu, jakou má být určení statutárním orgánem provedeno, zřejmě tak bude možné učinit v jakékoliv formě.

 NahoruZánik zmocnění

Smluvní zmocnění může zaniknout učiněním právního jednání, na které bylo uděleno, odvoláním zmocnitele, vypovězením zmocněncem, smrtí zmocněnce nebo zmocnitele, dohodou zmocněnce a zmocnitele, uplynutím doby, na kterou bylo zmocnění uděleno, zánikem právnické osoby (je-li zmocněncem či zmocnitelem). V případě zániku právnické osoby zaniká zmocnění v případech, kdy není ujednáno něco jiného. V ostatních případech zmocnění vždy zaniká.

 NahoruProkura

Prokura, coby institut sloužící k zastoupení podnikatele, je upraven obecně v NOZ, když jde o zvláštní smluvní zastoupení. Udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, ke kterým je zapotřebí zvláštní plné moci. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno. Institut prokury doznal v rámci rekodifikace několika dílčích změn. Prokuru je možné udělit nejen pro právní jednání, ke kterým dochází při provozu celého obchodního závodu, ale také pro právní jednání při provozu pobočky. Změny byly přijaty rovněž v úpravě překročení zástupního oprávnění, stanoven byl tzv. standard péče a konečně udělení prokury již není nadále spjato se zápisem do obchodního rejstříku.

 NahoruObecná právní úprava

Jak již bylo uvedeno, prokura je zvláštním smluvním zastoupením podnikatele. Proto i s ohledem na systematické členění ustanovení o prokuře, která na smluvní zastoupení navazují, se na prokuru použijí subsidiárně ustanovení upravující zastoupení smluvní, nikoliv ustanovení o členech orgánů právnických osob, ledaže zákon stanoví jinak. Tak se stalo právě v případě obchodních korporací, když zvláštní pravidla pro prokuru v obchodních korporacích obsahovalo ust. § 58 ZOK, které upravovalo pravidla střetu zájmů v případě prokuristy.