dnes je 21.12.2024

Input:

Smlouva o obchodním zastoupení

29.1.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

4.13.5
Smlouva o obchodním zastoupení

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Právní úprava smlouvy o obchodním zastoupení je obsažena v § 2483 a násl. NOZ.

Podstata smlouvy o obchodním zastoupení

Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost, která směřuje k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se za to zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

V praxi je uzavírání smluv o obchodním zastoupení velmi časté zejména u podnikatelů, kteří uzavírají velké množství smluv se spotřebiteli (např. pojistné smlouvy, smlouvy o dodávce elektrické energie, smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb apod.). Obchodní zástupci pak na účet podnikatele často obcházejí domácnosti a uzavírají smlouvy jménem a na účet podnikatele.

Obchodní zástupce tedy pro zastoupeného zpravidla vyhledává příležitosti k uzavření určité smlouvy, které pak zastoupený s třetí osobou uzavírá, případně tyto smlouvy (pokud je to mezi stranami ujednáno) jménem a na účet zastoupeného uzavírá.

Smlouva nezakládá vztah zástupce a zastoupeného

Smluvní strany smlouvy o obchodním zastoupení se sice označují jako obchodní zástupce a zastoupený, nicméně to neznamená, že je automaticky obchodní zástupce v pozici zmocněnce a že může na základě uzavřené smlouvy za zastoupeného právně jednat. Podle § 2486 NOZ platí, že obchodní zástupce nemá právo uzavírat jménem zastoupeného obchody, cokoliv pro něho přijímat nebo jinak jeho jménem právně jednat. Aby takto byl oprávněn vystupovat, musí si to strany ve smlouvě výslovně ujednat, případně k tomuto jednání musí zastoupený obchodnímu zástupci udělit plnou moc. Pokud zastoupený obchodního zástupce k uzavírání obchodů zmocní, pak platí, že obchodní zástupce smí obchody uzavřít jen za obchodních podmínek, které určí zastoupený, pokud neprojeví zastoupený souhlas s jiným postupem. Je tedy důležité si ve smlouvě dobře sjednat podmínky, za jakých případně obchodní zástupce může obchod na účet zastoupeného uzavřít.

Forma smlouvy

Smlouva o obchodním zastoupení povinně vyžaduje písemnou formu (viz § 2483 NOZ). Z toho současně vyplývá, že i jakákoliv změna smlouvy o obchodním zastoupení musí být písemná (viz § 564 NOZ, podle kterého platí, že pokud zákon vyžaduje pro právní jednání určitou formu, pak je možné obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě).

Obchodní zástupce

Obchodním zástupcem je vždy nezávislý podnikatel. Podle § 420 NOZ se za podnikatele považuje ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení je definice podnikatele ještě dále rozšířena, a to pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 NOZ. Za podnikatele se tedy považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Kdo nesmí být obchodním zástupcem

Zákon vzhledem na možný konflikt zájmů výslovně stanoví, že určité osoby nemohou být obchodním zástupcem. Obchodním zástupcem právnické osoby nemůže být osoba, která může:

  • zavazovat zastoupeného nebo osobu, s níž má být obchod uzavřen, jako člen jejího orgánu,

  • nucený správce právnické osoby,

  • insolvenční správce.

Od tohoto ustanovení se nelze odchýlit ani v případě, kdyby obě strany souhlasily s tím, že vyloučená osoba bude obchodním zástupcem. Zákon stanoví, že k opačným ujednáním se nepřihlíží, a šlo by tedy o zdánlivé (nicotné) ujednání.

Provize

Obchodní zastoupení je vždy úplatné (ustanovení o obchodním zastoupení se nepoužijí, pokud je ujednáno, že zástupce nebude za svou činnost odměňován). Pokud by si strany provizi neujednaly, má obchodní zástupce právo na tzv. obvyklou provizi (tedy provizi ve výši odpovídající zvyklostem v místě jeho činnosti vzhledem k druhu zboží nebo služeb, které jsou předmětem obchodů) – k tomu viz blíže § 2499 NOZ. Zásadně se má za to, že provize obchodního zástupce zahrnuje i náklady, které jsou spojené s obchodním zastoupením. Smluvní strany si ale mohou ujednat, že obchodní zástupce má právo na úhradu nákladů vedle provize.

Zásadně platí, že obchodní zástupce má právo na provizi za úkony provedené při obchodním zastoupení, pokud byl obchod uzavřen v důsledku jeho činnosti nebo s třetí osobou, kterou obchodní zástupce za účelem uskutečnění tohoto obchodu získal před účinností smlouvy. Strany si ale mohou ujednat, že obchodní zástupce má právo na provizi již v případě, že obstará pro zastoupeného příležitost k uzavření obchodu s určitým obsahem (bez ohledu na to, zda je následně zastoupeným obchod uzavřen).

Obchodní společnost Alfa, s. r. o., uzavřela s obchodní společností Beta, a. s., smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které se zavázala vyhledávat pro Alfa, s. r. o., příležitost k uzavírání smluv o dodávkách kogeneračních jednotek na území České republiky. Společnost Alfa, s. r. o., doručila společnosti Beta, a. s., pět závazných objednávek na dodávku kogeneračních jednotek za celkovou kupní cenu 20 mil. Kč. Strany si ve smlouvě ujednaly, že obchodní zástupce má právo na provizi již obstaráním příležitosti k uzavření smlouvy o dodávce kogenerační jednotky, a to ve výši 5 % z kupní ceny kogenerační jednotky. Beta, a. s., uzavřela pouze čtyři smlouvy o dodávce kogenerační jednotky, neboť neměla dostatečné výrobní kapacity. Beta, a. s., je ale povinna obchodnímu zástupci uhradit provizi za všech pět doručených objednávek. Pokud by tohoto ujednání nebylo, pak platí, že obchodnímu zástupci vznikne nárok na provizi jen za skutečně uzavřené smlouvy.

NOZ v § 2499 až 2508 obsahuje řadu ustanovení, které se týkají vyplácení provize, vzniku nároku na provizi, jakož i vydání výkazu o dlužné provizi. Strany si mohou samozřejmě otázku vzniku nároku na provizi, její splatnosti a způsobu vyúčtování sjednat dle vlastní vůle. Je ale třeba upozornit na ustanovení § 2519 NOZ, který upravuje tzv. zakázaná ujednání, tj. ujednání, od kterých se strany nemohou smluvně odchýlit. Mezi tato ujednání patří i některá ustanovení týkající se provize, k nimž se nepřihlíží v případě, že byla odchylná úprava sjednána v neprospěch obchodního zástupce (jde o ujednání, která se odchylují od § 2504 odst. 2, § 2505, § 2506 a § 2507 NOZ).

Rozhodné území

Obchodní zástupce je povinen vyvíjet svoji činnost v určitém

Nahrávám...
Nahrávám...