Smlouva o daňovém poradenství

3.4

Smlouva o daňovém poradenství

RNDr. Ivan Brychta

 NahoruÚvod

V dnešní době se stále více daňových subjektů se svými problémy obrací na daňové poradce. Žádají je o vyplnění daňového přiznání, o zastupování v řízení před správcem daně, ale i o průběžné konzultace po celý rok. Jakou smlouvu s daňovým poradcem uzavřít, případně jaká ustanovení ve smlouvě neopomenout, by mělo být obsahem tohoto textu.

Hned v úvodu by mělo být řečeno, že v dalším budeme předpokládat, že klientem daňového poradce bude podnikatelský subjekt (právnická či fyzická osoba). Určitě existuje také mnoho případů, kdy služeb daňového poradce využije i nepodnikající subjekt, např. k vyplnění daňového přiznání pro daň z nemovitosti apod. Avšak vzhledem k zaměření tohoto textu budeme od takových případů abstrahovat a zaměříme se hlavně na vztah mezi daňovým poradcem a klientem - podnikatelem.

 NahoruDaňový poradce

Základním předpokladem uzavření smlouvy bude, že smlouvu uzavíráme se subjektem oprávněným poskytovat daňové poradenství. Nejčastěji smlouvu uzavíráme přímo s daňovým poradcem. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, je daňovým poradcem fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců vedeném Komorou daňových poradců České republiky (dále jen KDP). Je tedy možné, pokud má klient pochybnosti, informovat se na KDP a zjistit, zda právě ta konkrétní osoba, se kterou máme dohodnutou schůzku, je skutečně daňovým poradcem. Seznam daňových poradců je volně k dispozici i na internetu ( www.kdpcr.cz ).

 NahoruHostující a usazený daňový poradce

Zmíněný zákon č. 523/1992 Sb. uvádí jako osobu oprávněnou poskytovat daňové poradenství v ČR také hostujícího daňového poradce a usazeného daňového poradce. Jde o občany jiného členského státu EU, kteří vykonávají daňové poradenství na území ČR

• dočasně či příležitostně (hostující daňový poradce), anebo

• soustavně (usazený daňový poradce).

Předpokladem je mj. splnění kvalifikačních předpokladů podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace (doložením kvalifikace v jiném členském státu EU, splněním praxe v tomto členském státu, případně i vykonáním rozdílové zkoušky), a zapsání do seznamu daňových poradců, který vede KDP.

 NahoruDaňové poradenství prostřednictvím právnické osoby

Daňové poradenství mohou vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, pokud:

• daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců, a

• mají tuto činnost zapsánu jako předmět podnikání v obchodním rejstříku.

I když budeme v dalším uvádět jen smluvní vztah s daňovým poradcem coby tuzemskou fyzickou osobou zapsanou v seznamu daňových poradců vedeném KDP, za zcela shodných podmínek bude vše platit také pro hostující či usazené daňové poradce anebo pro právnické osoby vykonávající daňové poradenství.

 NahoruSmlouva o daňovém poradenství

Již zmiňovaný zákon č. 523/1992 Sb. uvádí v ustanovení § 3 odst. 3, že:

• daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcem a klientem, a

• za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradci odměna, která však nesmí být sjednána jako podíl na docíleném snížení daně, daňové úspoře nebo daňové úlevě, ani jako podíl na ukazatelích výsledku činnosti nebo formou věcného plnění.

K typu smlouvy se zákon nevyjadřuje. Vztah mezi klientem a daňovým poradcem bude ve většině případů obdobný vztahu příkazce a příkazníka, resp. mandanta a mandatáře, čili se bude možné opřít o příslušná ustanovení těchto smluv v občanském či obchodním právu (např. pro smlouvu mandátní v § 566 a další ObchZ).

 NahoruPrávní úprava

Práva a povinnosti smluvních stran (daňového poradce na straně jedné a jeho klienta na straně druhé) vyplývají především z práv a povinností daňového poradce, upravených v § 6 zákona č. 523/1992 Sb. Dále je nutné přihlédnout k úpravě dané zákonem č. 280/2009 Sb., daňovým řádem (DŘ), např. v §§ 27 až 31 DŘ, kde se upravuje zastupování daňového subjektu v řízení před správcem daně.

 NahoruPokyny a příkazy klienta

Ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 523/1992 Sb. hovoří o tom, že daňový poradce je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Je přitom vázán pouze zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta. Toto ustanovení nejvíce odráží naši dedukci, že typově bude smlouva s daňovým poradcem smlouvou mandátní. Daňový poradce je podle něj vázán především příkazy svého klienta. Tyto příkazy však musejí být uděleny v mezích zákonů a obecně právních předpisů. Pokud pro daný problém žádný příkaz od klienta nedostal, je daňový poradce povinen jednat podle svého přesvědčení tak, aby chránil práva a oprávněné zájmy svého klienta. Samozřejmě může nastat situace, kdy klientův příkaz je v rozporu s názorem daňového poradce a pravděpodobně i s klientovým vlastním zájmem. Potom bude záležet na klientovi, jak se v takové chvíli zachová. Daňový poradce je vázán jeho příkazem, ale povinností je vysvětlit mu, že provedení tohoto příkazu není pro klienta nejvýhodnějším krokem. Tehdy musí každý sám zvážit, nakolik důvěřuje svému daňovému poradci a zda je ochoten ustoupit od svého přesvědčení a podřídit se názoru zkušenějšího.

 NahoruOdmítnutí a odstoupení daňového poradce od smlouvy

Daňový poradce je oprávněn odmítnout uzavření smlouvy, resp. odstoupit od uzavřené smlouvy o poskytnutí daňového poradenství, pokud:

• dojde k narušení důvěry mezi ním a klientem,

• neposkytuje-li klient potřebnou součinnost, nebo

• nesložil-li klient bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí daňového poradenství.

Právo odmítnout uzavřít smlouvu není třeba rozebírat, daňového poradce nelze nutit, aby radil právě vám. Pokud odmítne, nezbývá klientovi nic jiného než vyhledat konkurenční kancelář. Pokud je však již smlouva uzavřena, je klient povinen se svým daňovým poradcem spolupracovat, poskytovat mu veškeré informace, nedávat poradci příkazy, jež nejsou v mezích zákona, zkrátka chovat se tak, aby daňový poradce neztratil ve svého klienta důvěru a od smlouvy neodstoupil. Kromě toho je klient také povinen daňovému poradci platit. Odstoupí-li daňový poradce od smlouvy, je povinen do 15 dnů ode dne, kdy klientovi oznámil odstoupení, učinit všechny neodkladné úkony a zúčtovat s klientem zálohu.

 NahoruVymezení předmětu smlouvy

Podle ustanovení § 1 zákona č. 523/1992 Sb. se daňovým poradenstvím rozumí "poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, odvodů poplatků a jiných podobných plateb, jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí“. To je dosti široká definice, proto by každá smlouva s daňovým poradcem měla přesně vymezit předmět smlouvy. Měla by přesně charakterizovat rozsah pravomocí daňového poradce, vymezit oblast, pro kterou je smlouva uzavírána, měla by říci, zda je daňový poradce oprávněn zastupovat klienta před správcem daně, zda jeho činnost spočívá právě jen v tomto zastupování, nebo zda bude poskytovat finančně-ekonomické rady průběžně atd.

 NahoruZastoupení před správcem daně

Právě u zastupování daňového subjektu před správcem daně je třeba se zastavit. Daňový poradce je oprávněn zastupovat svého klienta, a to:

• na základě a v rozsahu plné moci udělené mu daňovým subjektem, anebo

• na základě ustanovení správcem daně.

 NahoruZmocnění plnou mocí

Daňový subjekt coby zmocnitel je povinen vymezit v plné moci rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje.

Pokud by rozsah zmocnění nebyl vymezen nebo byl-li by vymezen nepřesně, vyzve správce daně zmocnitele k úpravě plné moci a ta bude vůči správci daně účinná až po odstranění vad.

Přitom účinky podání učiněného zmocněncem (daňovým poradcem) na základě vadné plné moci zůstávají zachovány, pokud dojde k odstranění vad ve stanovené lhůtě.

I když se připravuje novela, zatím je podmínkou účinnosti plné moci, že je doloženo i její přijetí zmocněncem.

Pokud by dříve vystavené plné moci (za účinnosti ZSDP) měly vady (rozsah přesně nespecifikován, nedoloženo přijetí zmocněncem apod.), s nabytím DŘ nepřestávají platit, ale správce daně je oprávněn vyzvat zmocnitele k předložení nové plné moci, která už podmínkám DŘ vyhoví.

 NahoruNáležitosti plné moci

Jaké by tedy měly být náležitosti plné moci? Např. tyto:

1. Přesné označení zmocnitele, tedy klienta, včetně DIČ a adresy bydliště, příp. sídla. Zvláště u právnických osob je nutno dbát na to, aby byl daňový subjekt označen tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku.

2. Přesné označení zmocněnce, tedy daňového poradce, včetně adresy a čísla, pod kterým je zapsán v seznamu daňových poradců. Toto vše je daňový poradce povinen uvádět při všech písemných úkonech, kterými vykonává daňové poradenství.

3. Rozsah zmocnění. Plná moc může být udělena buď jako neomezená, nebo může být omezena pouze na některé úkony, samozřejmě i na jeden úkon. Pokud bude daňový poradce takto omezen, musejí být úkony, které je…