Sazby daně z příjmů u fyzických a právnických osob

3.2

Sazby daně z příjmů u fyzických a právnických osob

RNDr. Ivan Brychta

Sazba daně je (v našem případě) procentní částka, kterou se vynásobí základ daně, v některých případech daně snížený o nezdanitelné částky nebo o odčitatelné položky a příslušným způsobem zaokrouhlený, a vypočte se tak daňová povinnost (kterou lze za určitých podmínek ještě snížit o slevy na dani).

 NahoruPrávní úprava

 NahoruZpůsoby zdanění

Zdanění fyzických a právnických osob v České republice probíhá obvykle některým ze tří různých způsobů zdanění:

• Zdanění v obecném základu daně je nejběžnějším způsobem zdaňování příjmů fyzických a právnických osob. Takové zdanění se děje prostřednictvím daňového přiznání, příp. u zaměstnanců toto provádí jeho zaměstnavatel skrze měsíční odvody z mezd a na základě žádosti zaměstnance i v rámci tzv. ročního zúčtování. Speciální variantou tohoto způsobu zdanění může být u podnikajících fyzických osob paušální daň, jsou-li poplatníky v paušálním režimu.

• Zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou (často označované jako zdanění srážkovou daní) provádí u vybraných příjmů místo poplatníka subjekt, který mu takový příjem vyplácí a který je označován jako plátce. Nejčastěji to je zaměstnavatel u vybraných příjmů zúčtovaných zaměstnancům anebo obchodní korporace vyplácející svým společníkům podíly na zisku. Zásadním rysem je, že se musí jednat o zdroj příjmů z tuzemska a odvedená srážková daň je (až na výjimky) konečnou, tudíž se v takovém případě nemusí podávat daňové přiznání. Aplikuje se tak zejména v situacích, kdy chce mít správce daně jistotu, že příjem bude zdaněn, např. při vybraných příjmech vyplácených nerezidentům.

• Zdanění v samostatném základu daně je umožněno pro vybrané druhy příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí pro vybrané druhy příjmů, které - pokud jsou z tuzemských zdrojů - podléhají zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou. Důvodem je zabránění vyššímu zdanění, pokud by takový příjem musel být zdaněn v obecném základu daně kvůli tomu, že plyne ze zdrojů v zahraničí, kdy nelze aplikovat zdanění srážkovou daní. Zdanění v samostatném základu daně je nutné řešit podáním daňového přiznání, ale jak fyzické, tak právnické osoby oddělují výpočet od výpočtu zdanění v obecném základu daně, protože pro samostatný základ daně se aplikují jiné daňové sazby.

• Vybrané právnické osoby mohou být navíc poplatníky tzv. daně z neočekávaných zisků, která se vybírá v určitých případech ze zisků dosažených v částech zdaňovacích období spadajících do kalendářních roků 2023 až 2025. Jde (podle úpravy v § 21 odst. 5 ZDP) o samostatnou daň z příjmů právnických osob. Této - svým způsobem mimořádné dani, někdy označované i jako válečná daň, se věnuje samostatně závěr tohoto textu.

• Další daní, kterou mohou být zatíženy větší právnické osoby, je tzv. dorovnávací daň, která byla na základě implementace směrnice Rady EU 2022/2523 implementována do českého práva zákonem č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, účinným od 31. 12. 2023. Této svým způsobem výjimečné mezinárodní dani se ale podrobně věnovat nebudeme. Pouze doplňme, že se může týkat takových společností působících v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem alespoň 750 000 000 EUR, pokud by jejich zdanění nedosáhlo 15 % efektivní daně z příjmů.

 NahoruFyzické osoby

Sazba daně z příjmů fyzických osob pro zdanění v obecném základu daně, která byla od roku 2008 do roku 2020 označovaná jako "jednotná daň", je ve výši 15 %. Počínaje rokem 2021 se zdanění rozdělilo na dvě pásma a k 15% sazbě (I. pásmo zdanění) přibyla ještě sazba 23 % (II. pásmo). Daň se určí ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP), blíže viz text Odčitatelné položky od základu daně, zaokrouhleného na celé stokoruny dolů, a to jako součet součinů příslušné části základu daně a sazby pro tuto část základu daně (čili jako součet daní vypočtených pro každé pásmo samostatně).

 NahoruHranice pro II. pásmo

Hranicí, od které se aplikovalo II. pásmo, byla v letech 2021 až 2023 částka převyšující 48násobek průměrné mzdy (resp. 4násobek v případě měsíčního zdanění příjmů ze závislé činnosti). Počínaje rokem 2024 se aplikuje sazba pro II. pásmo již od 36násobku průměrné mzdy (resp. 3násobku v případě měsíčního zdanění příjmů ze závislé činnosti). Z porovnání částek pro rok 2023 s rokem 2024, které ukazuje následující tabulka, plyne, že fyzickým osobám s vyššími příjmy se v důsledku změny pro rok 2024 zvýší daňové zatížení:

 NahoruPaušální daň

Počínaje rokem 2021 může mít fyzická osoba za určitých podmínek stanovenu paušální daň. Předpokladem je, že fyzická osoba plní kritéria pro vstup do paušálního režimu, vymezeného v § 2a ZDP, a svým oznámením správci daně do tohoto paušálního režimu vstoupila. Oznámení je třeba podat u již podnikajících osob do 10. 1. běžného kalendářního roku, u nově začínajících podnikatelů nejpozději do dne zahájení jejich samostatné činnosti. Kvůli rozdělení paušální daně do tří pásem od roku 2023 je třeba také v spolu s oznámením o vstupu sdělit správci daně příslušné paušální pásmo (pro již podnikající osoby podle výsledku předchozího roku).

Přehled pásem paušálního režimu v návaznosti na rozhodné příjmy:

Pod zkratkou P80 v tabulce rozumíme příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů, tj. ze živnosti řemeslné, zemědělské výroby a vodního nebo lesního hospodaření, a pod zkratkou P60 příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů, tj. z ostatních živností (neřemeslných).

V paušálním režimu pak fyzická osoba zůstává trvale až do okamžiku, kdy dobrovolně nebo při nesplnění podmínek oznámí správci daně ukončení paušálního režimu. Za každý měsíc, kdy je v paušálním režimu, je povinna (vždy do 20. dne běžného měsíce) hradit zálohu na paušální daň společně s částkou zálohy na zdravotní a sociální pojištění ve výši podle daného pásma.

Osoba v paušálním režimu bude mít daň rovnou paušální dani v tom roce, kdy splní podmínky v § 7a ZDP. V takovém případě nepodává daňové přiznání a nebude ani nic doplácet, protože paušální daň uhradila formou záloh v průběhu roku (výše zálohy je podle pásem 100 Kč / 4 963 Kč / 9 320 Kč pro každý měsíc, ve kterém byla povinnost hradit zálohu, takže paušální daň nepřevýší 1 200 Kč / rok pro 1. pásmo, 59 556 Kč / rok pro 2. pásmo a 111 840 Kč / rok pro 3. pásmo).

 NahoruSamostatný základ daně fyzické osoby

Princip zdanění vybraných příjmů ze zdrojů v zahraničí v samostatném základu daně byl u fyzických osob znovu nastaven od roku 2021 (po více jak 14 letech) v důsledku zavedení dvoupásmového zdaňování příjmů v obecném základu. Daň je pro samostatný základ daně stanovena na 15 % a také okruh příjmů, které mohou být takto zdaněny, se neliší od úpravy pro právnické osoby uvedené v § 20b odst. 1 ZDP (viz podrobněji dále v textu). Odlišnost u fyzických osob ale je:

• Jde-li o příjmy patřící do samostatné činnosti (uváděné v § 7 odst. 14 ZDP), je jejich zdanění v samostatném základu daně povinné. Takovými příjmy budou příjmy převzaté z veřejné obchodní společnosti jejím společníkem nebo z komanditní společnosti jejím komplementářem, které se u fyzické osoby zdaňují v rámci samostatné činnosti (§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP), a to v případě, jde-li o příjmy, které by patřily do samostatného základu daně právnických osob podle § 20 odst. 1 ZDP. Vzhledem k tomu, že příjmy podle § 7 ZDP, jsou-li zdaněny v samostatném základu daně, nepodléhají odvodům sociálního ani zdravotního pojištění, zákonodárce neumožnil fyzické osobě, aby se rozhodla, zda je dát do samostatného základu daně anebo zda zdanit v obecném základu.

• Jde-li o příjmy patřící do příjmů z kapitálového majetku (uváděné v § 8 odst. 8 ZDP) nebo do ostatních příjmů (uváděné v § 10 odst. 10 ZDP), je možnost se rozhodnout, zda zahrnout takové příjmy do samostatného základu daně nebo nikoliv. Důvodem pro zahrnutí do samostatného základu daně je zdanění 15% sazbou daně, které bude jistě nižší, než kdyby byla aplikována v obecném základu 23% daň. Pokud jsou ale příjmy fyzické osoby natolik nízké, že aplikace 23% daně v obecném základu daně nehrozí, je jednodušší zdanit vše v obecném základu daně. Má-li fyzická osoba více příjmů, které by bylo možné zdanit v samostatném základu daně, musí postupovat u všech těchto příjmů jednotně (čili nemůže některé zdanit v obecném a jiné v samostatném základu daně).

 NahoruPrávnické osoby

Sazba daně z příjmů právnických osob v obecném základu daně se aplikuje na základ daně určený podle § 20 ZDP a snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 ZDP, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

Vývoj sazeb daně od roku 2008