Sazby daně z příjmů u fyzických a právnických osob

3.2 Sazby daně z příjmů u fyzických a právnických osob

RNDr. Ivan Brychta

Sazba daně je (v našem případě) procentní částka, kterou se vynásobí základ daně, v některých případech daně snížený o nezdanitelné částky nebo o odčitatelné položky a příslušným způsobem zaokrouhlený, a vypočte se tak daňová povinnost (kterou lze za určitých podmínek ještě snížit o slevy na dani).

Zdanění fyzických a právnických osob v České republice probíhá obvykle některým ze tří různých způsobů zdanění:

• Zdanění v obecném základu daně je nejběžnějším způsobem zdaňování příjmů fyzických a právnických osob. Takové zdanění se děje prostřednictvím daňového přiznání, příp. u zaměstnanců toto provádí jeho zaměstnavatel skrze měsíční odvody z mezd a na základě žádosti zaměstnance i v rámci tzv. ročního zúčtování. Speciálním způsobem tohoto způsobu zdanění může být u podnikajících fyzických osob paušální daň, jsou-li poplatníky v paušálním režimu.

• Zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou (často označované jako zdanění srážkovou daní) provádí u vybraných příjmů místo poplatníka subjekt, který mu takový příjem vyplácí a který je označován jako plátce. Nejčastěji to je zaměstnavatel u vybraných příjmů zúčtovaných zaměstnancům anebo obchodní korporace vyplácející svým společníkům podíly na zisku. Zásadním rysem je, že se musí jednat o zdroj příjmů z tuzemska a odvedená srážková daň je (až na výjimky) konečnou, tudíž se v takovém případě nemusí podávat daňové přiznání. Aplikuje se tak zejména v situacích, kdy chce mít správce daně jistotu, že příjem bude zdaněn, např. při vybraných příjmech vyplácených nerezidentům.

• Zdanění v samostatném základu daně je umožněno pro vybrané druhy příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí pro vybrané druhy příjmů, které - pokud jsou z tuzemských zdrojů - podléhají zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou. Důvodem je zabránění vyššímu zdanění, pokud by takový příjem musel být zdaněn v obecném základu daně kvůli tomu, že plyne ze zdrojů v zahraničí, kdy nelze aplikovat zdanění srážkovou daní. Zdanění v samostatném základu daně je nutné řešit podáním daňového přiznání, ale jak fyzické, tak právnické osoby oddělují výpočet od výpočtu zdanění v obecném základu daně, protože pro samostatný základ daně se aplikují jiné daňové sazby.

• Vybrané právnické osoby mohou být navíc poplatníky tzv. daně z neočekávaných zisků, která se vybírá v určitých případech ze zisků dosažených v částech zdaňovacích období spadajících do kalendářních roků 2023 až 2025. Jde (podle úpravy v § 21 odst. 5 ZDP) o samostatnou daň z příjmů právnických osob. Této svým způsobem mimořádné dani, někdy označované i jako válečná daň, se věnuje samostatně závěr tohoto textu.

Sazba daně z příjmů fyzických osob pro zdanění v obecném základu daně, která byla od roku 2008 do roku 2020 označovaná jako "jednotná daň", je ve výši 15 %. Počínaje rokem 2021 se zdanění rozdělilo na dvě pásma a k 15% sazbě (I. pásmo zdanění) přibyla ještě sazba 23 % (II. pásmo), která je aplikovaná od příjmů nad 48násobek minimální mzdy platné pro daný kalendářní rok. Daň se určí ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP), blíže viz text Odčitatelné položky od základu daně, zaokrouhleného na celé stokoruny dolů, a to jako součet součinů příslušné části základu daně a sazby pro tuto část základu daně (čili jako součet daní vypočtených pro každé pásmo samostatně).

Počínaje rokem 2021 může mít fyzická osoba za určitých podmínek stanovenu paušální daň. Předpokladem je, že fyzická osoba plní kritéria pro vstup do paušálního režimu, vymezeného v § 2a ZDP, a svým oznámením správci daně do tohoto paušálního režimu vstoupila. Oznámení je třeba podat u již podnikajících osob do 10. 1. běžného kalendářního roku, u nově začínajících podnikatelů nejpozději do dne zahájení jejich samostatné činnosti. Kvůli rozdělení paušální daně do tří pásem od roku 2023 je třeba také v spolu s oznámením o vstupu sdělit správci daně příslušné paušální pásmo (pro již podnikající osoby podle výsledku předchozího roku).

Přehled pásem paušálního režimu v návaznosti na rozhodné příjmy:

Pod zkratkou P80 v tabulce rozumíme příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů, tj. ze živnosti řemeslné, zemědělské výroby a vodního nebo lesního hospodaření, a pod zkratkou P60 příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů, tj. z ostatních živností (neřemeslných).

V paušálním režimu pak fyzická osoba zůstává trvale až do okamžiku, kdy dobrovolně nebo při nesplnění podmínek oznámí správci daně ukončení paušálního režimu. Za každý měsíc, kdy je v paušálním režimu, je povinna (vždy do 20. dne běžného měsíce) hradit zálohu na paušální daň společně s částkou zálohy na zdravotní a sociální pojištění ve výši podle daného pásma.

Osoba v paušálním režimu bude mít daň rovnou paušální dani v tom roce, kdy splní podmínky v § 7a ZDP. V takovém případě nepodává daňové přiznání a nebude ani nic doplácet, protože paušální daň uhradila formou záloh v průběhu roku (výše zálohy je podle pásem 100 Kč / 4 963 Kč / 9 320 Kč pro každý měsíc, ve kterém byla povinnost hradit zálohu, takže paušální daň nepřevýší 1 200 Kč / rok pro 1. pásmo, 59 556 Kč / rok pro 2. pásmo a 111 840 Kč / rok pro 3. pásmo).

Princip zdanění vybraných příjmů ze zdrojů v zahraničí v samostatném základu daně byl u fyzických osob znovu nastaven od roku 2021 (po více jak 14 letech) v důsledku zavedení dvoupásmového zdaňování příjmů v obecném základu. Daň je pro samostatný základ daně stanovena na 15 % a také okruh příjmů, které mohou být takto zdaněny, se neliší od úpravy pro právnické osoby uvedené v § 20b odst. 1 ZDP (viz podrobněji dále v textu). Odlišnost u fyzických osob ale je:

• Jde-li o příjmy patřící do samostatné činnosti (uváděné v § 7 odst. 14 ZDP), je jejich zdanění v samostatném základu daně povinné. Takovými příjmy budou příjmy převzaté z veřejné obchodní společnosti jejím společníkem nebo z komanditní společnosti jejím komplementářem, které se u fyzické osoby zdaňují v rámci samostatné činnosti (§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP), a to v případě, jde-li o příjmy, které by patřily do samostatného základu daně právnických osob podle § 20 odst. 1 ZDP. Vzhledem k tomu, že příjmy podle § 7 ZDP, jsou-li zdaněny v samostatném základu daně, nepodléhají odvodům sociálního ani zdravotního pojištění, zákonodárce neumožnil fyzické osobě, aby se rozhodla, zda je dát do samostatného základu daně anebo zda zdanit v obecném základu.

• Jde-li o příjmy patřící do příjmů z kapitálového majetku (uváděné v § 8 odst. 9 ZDP) nebo do ostatních příjmů (uváděné v § 10 odst. 10 ZDP), je možnost se rozhodnout, zda zahrnout takové příjmy do samostatného základu daně nebo nikoliv. Důvodem pro zahrnutí do samostatného základu daně je zdanění 15% sazbou daně, které bude jistě nižší, než kdyby byla aplikována v obecném základu 23% daň. Pokud jsou ale příjmy fyzické osoby natolik nízké, že aplikace 23% daně v obecném základu daně nehrozí, je jednodušší zdanit vše v obecném základu daně. Má-li fyzická osoba více příjmů, které by bylo možné zdanit v samostatném základu daně, musí postupovat u všech těchto příjmů jednotně (čili nemůže některé zdanit v obecném a jiné v samostatném základu daně).

Sazba daně z příjmů právnických osob v obecném základu daně se aplikuje na základ daně určený podle § 20 ZDP a snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 ZDP, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

Vývoj sazeb daně od roku 2008

Pro určení sazby daně je u právnických osob rozhodná sazba platná k 1. dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Výše…