3.2 Sazby daně z příjmů
RNDr. Ivan Brychta
Sazba daně je (v našem případě) procentní částka, kterou se vynásobí upravený základ daně (tj. základ daně snížený o nezdanitelné částky a odčitatelné položky a příslušným způsobem zaokrouhlený), a vypočte se tak daňová povinnost (kterou lze případně ještě snížit o slevy na dani).
Zákon o daních z příjmů upravuje daňové sazby a způsob zdanění v:
-
§§ 16 až 16ab ZDP pro fyzické osoby,
-
§ 21 ZDP pro právnické osoby,
-
§ 36 ZDP při použití tzv. zvláštní sazby daně,
-
§ 38h ZDP pro zdanění měsíčních záloh ze závislé činnosti u fyzických osob,
-
§ 37 ZDP odkazujícím na zdanění na základě mezinárodních smluv.
Zdanění fyzických a právnických osob v České republice může probíhat třemi různými způsoby:
-
Zdanění v obecném základu daně je nejběžnějším způsobem zdaňování příjmů fyzických a právnických osob. Takové zdanění se děje prostřednictvím daňového přiznání, příp. u zaměstnanců toto provádí jeho zaměstnavatel skrze měsíční odvody z mezd a na základě žádosti zaměstnance i v rámci tzv. ročního zúčtování.
-
Zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou (často označované jako zdanění srážkovou daní) provádí u vybraných příjmů místo poplatníka subjekt, který mu takový příjem vyplácí a který je označován jako plátce. Nejčastěji to je zaměstnavatel u vybraných příjmů zúčtovaných zaměstnancům anebo obchodní korporace vyplácející svým společníkům podíly na zisku. Zásadním rysem je, že se musí jednat o zdroj příjmů z tuzemska, a odvedená srážková daň je (až na výjimky) konečnou, tudíž se v takovém případě nemusí podávat daňové přiznání. Aplikuje se tak zejména v situacích, kdy chce mít správce daně jistotu, že příjem bude zdaněn, např. při vybraných příjmech vyplácených nerezidentům.
-
Zdanění v samostatném základu daně bylo umožněno pro vybrané druhy příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí pro vybrané druhy příjmů, které - pokud jsou z tuzemských zdrojů - podléhají zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou. Důvodem je zabránění vyššímu zdanění, pokud by takový příjem musel být zdaněn v obecném základu daně kvůli tomu, že plyne ze zdrojů v zahraničí, kdy nelze aplikovat zdanění srážkovou daní. Zdanění v samostatném základu daně je nutné řešit podáním daňového přiznání, ale jak fyzické, tak právnické osoby oddělují výpočet od výpočtu zdanění v obecném základu daně, protože pro samostatný základ daně se aplikují jiné daňové sazby.
Sazba daně z příjmů fyzických osob pro zdanění v obecném základu daně, která byla od roku 2008 do roku 2020 označovaná jako "jednotná daň", je ve výši 15 %. Počínaje rokem 2021 se zdanění rozdělilo na dvě pásma a k 15% sazbě (I. pásmo zdanění) přibyla ještě sazba 23 % (II. pásmo), která je aplikovaná od příjmů nad 48násobek minimální mzdy platné pro daný kalendářní rok. Daň se určí ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP), blíže viz text Odčitatelné položky od základu daně, zaokrouhleného na celé stokoruny dolů, a to jako součet součinů příslušné části základu daně a sazby pro tuto část základu daně (čili jako součet daní vypočtených pro každé pásmo samostatně).
Předpokládejme, že základ daně fyzické osoby po snížení o nezdanitelné části a odčitatelné položky činil 1 900 691 Kč. Nejprve zaokrouhlíme základ daně na celé stokoruny dolů, tj. na 1 900 600 Kč, a poté daň vypočteme takto:
-
Pro rok 2021, kdy je 48násobek průměrné mzdy 1 701 168 Kč, počítáme: 1 701 168 x 0,15 + (1 900 600 - 1 701 168) x 0,23 = 255 175,20 + 45 869,36 = 301 044,56. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru bude daň 301 045 Kč.
-
Pro rok 2022, kdy je 48násobek průměrné mzdy 1 867 728 Kč, počítáme: 1 867 728 x 0,15 + (1 900 600 - 1 867 728) x 0,23 = 280 159,20 + 7 560,56 = 287 719,76. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru bude daň 287 720 Kč.
Od roku 2021 se již neaplikuje tzv. solidární zvýšení daně (které činilo 7 % z kladného rozdílu mezi součtem vybraných příjmů fyzické osoby a 48násobkem průměrné mzdy) ani výpočet daně u příjmů ze závislé činnosti na principu superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené z takových příjmů zaměstnavatelem).
Nahoru Samostatný základ daně fyzické osoby
Princip zdanění vybraných příjmů ze zdrojů v zahraničí v samostatném základu daně byl u fyzických osob znovu nastaven od roku 2021 (po více jak 14 letech) v důsledku zavedení dvoupásmového zdaňování příjmů v obecném základu. Daň je pro samostatný základ daně stanovena na 15 % a také okruh příjmů, které mohou být takto zdaněny, se neliší od úpravy pro právnické osoby uvedené v § 20b odst. 1 ZDP (viz podrobněji dále v textu). Odlišnost u fyzických osob ale je:
-
Jde-li o příjmy patřící do samostatné činnosti (uváděné v § 7 odst. 14 ZDP), je jejich zdanění v samostatném základu daně povinné. Takovými příjmy budou příjmy převzaté z veřejné obchodní společnosti jejím společníkem nebo z komanditní společnosti jejím komplementářem, které se u fyzické osoby zdaňují v rámci samostatné činnosti (§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP), a to v případě, jde-li o příjmy, které by patřily do samostatného základu daně právnických osob podle § 20 odst. 1 ZDP. Vzhledem k tomu, že příjmy podle § 7 ZDP, jsou-li zdaněny v samostatném základu daně, nepodléhají odvodům sociálního ani zdravotního pojištění, zákonodárce neumožnil fyzické osobě, aby se rozhodla, zda je dát do samostatného základu daně anebo zda zdanit v obecném základu.
-
Jde-li o příjmy patřící do příjmů z kapitálového majetku (uváděné v § 8 odst. 9 ZDP) nebo do ostatních příjmů (uváděné v § 10 odst. 10 ZDP), je možnost se rozhodnout, zda zahrnout takové příjmy do samostatného základu daně nebo nikoliv. Důvodem pro zahrnutí do samostatného základu daně je zdanění 15% sazbou daně, které bude jistě nižší, než kdyby byla aplikována v obecném základu 23% daň. Pokud jsou ale příjmy fyzické osoby natolik nízké, že aplikace 23% daně v obecném základu daně nehrozí, je jednodušší zdanit vše v obecném základu daně. Má-li fyzická osoba více příjmů, které by bylo možné zdanit v samostatném základu daně, musí postupovat u všech těchto příjmů jednotně (čili nemůže některé zdanit v obecném a jiné v samostatném základu daně).
Pan Ludvík měl v roce 2021 následující příjmy ke zdanění:
-
ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) příjem 500 000 Kč,
-
ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) v rámci svého podnikání byl dílčí základ daně 1 200 000 Kč (příjmy po snížení o odpovídající výdaje) a
-
jako ostatní příjem obdržel vypořádací podíl při zániku své účasti ve slovenském s.r.o. ve výši 2 000 000 Kč; nabývací cena podílu pana Ludvíka byla 200 000 Kč.
Celkově má pan Ludvík ke zdanění 3 500 000 Kč (500 000 Kč podle § 6 ZDP, 1 200 000 Kč podle § 7 ZDP a 1 800 000 Kč podle § 10 ZDP), je tedy zřejmé, že pokud by vše zahrnul do obecného základu daně, zdanil by i část ostatních příjmů 23% sazbou daně. Pan Ludvík se proto rozhodl, že: částku 1 800 000 Kč z vypořádacího podílu (po snížení o nabývací cenu) zahrne do samostatného základu daně a zdaní ji tak 15% sazbou daně.
K předchozímu příkladu doplňme, že pro zdanění v samostatném základu daně se využije od roku 2021 nová příloha č. 4 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Sazba daně z příjmů právnických osob v obecném základu daně se aplikuje na základ daně určený podle § 20 ZDP a snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 ZDP, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
Vývoj sazeb daně od roku 2008
Pro určení sazby daně je u právnických osob rozhodná sazba platná k 1. dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
Nahoru Sazby daně u fondů
Výše uvedené sazby však neplatí pro fondy:
