Rozsah sestavené účetní závěrky a povinnost ověřit účetní závěrku auditorem

Rozsah sestavené účetní závěrky a povinnost ověřit účetní závěrku auditorem

Ing. Dagmar Procházková, Ing. Pavla Strakošová

Podnikatelé, kteří vedou podvojné účetnictví, sestavují účetní závěrku v rozsahu daném kategorií, do které patří. Správné určení kategorie účetní jednotky je klíčové pro určení minimálního rozsahu, v jakém bude účetní závěrka sestavena. Kategorie jsou čtyři a účetní jednotka sama vyhodnotí, do které z nich patří.

Zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie je odvislé od překročení (či nepřekročení) příslušného počtu sledovaných ukazatelů (aktiv celkem – jedná se o aktiva netto, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců). Testování probíhá níže uvedeným způsobem:

V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Zákon o účetnictví ("ZoÚ") totiž pamatuje i na případnou změnu kategorie účetní jednotky. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí (nebo naopak přestane překračovat) dvě z výše uvedených hraničních hodnot, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky.

*) Roční úhrn čistého obratu byl do 31. 12. 2023 stanoven jako výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

Od 1. 1. 2024 je roční úhrn čistého obratu stanoven jako čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12. Čistým obratem se rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Jelikož nová úprava ročního úhrnu čistého obratu se vztahuje až na účetní období, začínající nejdříve od 1. 1. 2024, roční úhrn čistého obratu za předcházející období se vypočte podle předchozího znění zákona o účetnictví.

Po vyhodnocení příslušnosti ke skupině účetních jednotek provede účetní jednotka test pro povinnost ověření účetní závěrky auditorem, a to podle § 20 ZoÚ:

Účetní jednotka, která má povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, sestaví vedle účetní závěrky navíc Výroční zprávu dle § 21 ZoÚ; její součástí bude Zpráva o vztazích dle § 82 ZOK (v případě, že je účetní jednotka obchodní korporací), a v případě, že se bude jednat o akciovou společnost, bude součástí této výroční zprávy též Zpráva o podnikatelské činnosti a stavu jejího majetku dle § 435 a § 436 ZOK.

Minimální rozsah sestavené účetní závěrky

Pro stanovení minimálního rozsahu účetní závěrky jsou klíčové následující skutečnosti:

• kategorie účetní jednotky (mikro, malá, střední nebo velká),

• povinnost ověření účetní závěrky auditorem (viz § 20 ZoÚ),

• zda jde o účetní jednotku, která je obchodní společností (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení) nebo nikoli (fyzická osoba, družstvo).

Výkazy

.

Příloha účetní závěrky

Nově, za účetní období začínající od 1. 1. 2024, má účetní jednotka povinnost vyhotovit "Zprávu o udržitelnosti", pokud kumulativně splní podmínky:

a) má právní formu obchodní korporace podle zákona o obchodních korporacích,

b) je subjektem veřejného zájmu podle § 1a ZoÚ.

Subjekty veřejného zájmu (§ 1a ZoÚ):

• obchodní společnosti, které jsou emitenty cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státě EU, používají pro účtování a sestavení účetní závěrky MÚS (IAS),

• banky podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelních a úvěrových družstev, podle zákona upravujícího jejich činnost,

• pojišťovny nebo zajišťovny podle zákona upravujícího jejich činnost,

• penzijní společnosti podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo

• zdravotní pojišťovnou nebo

• systémově významným obchodníkem,

c) splňuje hodnotová kritéria pro zařazení do kategorie velkých účetních jednotek podle § 1b odst. 4 ZoÚ, tj. je velkou účetní jednotkou bez ohledu na to, zda je subjektem veřejného zájmu [viz § 1b odst. 5 písm. a) ZoÚ, podle kterého se za velkou účetní jednotku vždy považuje účetní jednotka, která je subjektem veřejného zájmu], a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

Nově, za účetní období začínající od 22. 6. 2024, má samostatná účetní jednotka povinnost vyhotovit "Zprávu o daních z příjmů", pokud je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19   miliard Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19  miliard Kč.

Přehledy jako povinná součást účetní závěrky

Pro velké (mimo ty, které vedou účetnictví podle IFRS) a střední účetní jednotky, které jsou obchodními společnostmi, platí vedle výše uvedených povinných součástí účetní závěrky též povinnost sestavení Přehledu o peněžních tocích a Přehledu o změnách vlastního kapitálu. Pro ostatní účetní jednotky jsou tyto součásti dobrovolné.

.