dnes je 21.11.2024

Input:

Reprezentace v nákladech firmy

26.7.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

Reprezentace v nákladech firmy

RNDr. Ivan Brychta

Co je nákladem na reprezentaci

Reprezentace je jedním z typických nedaňových nákladů, které jsou přímo vyjmenovány v § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Mezi náklady na reprezentaci patří zejména výdaje na:

  • občerstvení,

  • pohoštění,

  • dary.

Vynakládá-li firma prostředky na svou reprezentaci, činí tak též nepochybně za účelem zlepšení svého image či budování dobrého jména. Z tohoto pohledu je správnější považovat náklady na reprezentaci za jakýsi specifický, a přitom daňově neuznatelný druh nákladů na reklamu. Lze-li určité plnění považovat za počin směřující k reprezentaci firmy, jde často zároveň o formu reklamy.

Specifika nákladů na reprezentaci

Specifika nákladů na reprezentaci lze najít především v tom, že:

  1. nikdy nejsou primárně zaměřeny na propagaci konkrétních produktů, převažujícím cílem je budování dobrého jména firmy,
  2. ani toto dobré jméno není budováno zdůrazňováním kvality produkce, připomínáním tradice značky nebo jejího stávajícího image, nýbrž převážně poukázáním na takové vlastnosti firmy, jež jsou v obchodním světě obecně považovány za žádoucí a pozitivní, jako je solventnost, určitá velkorysost, příslušnost k "high society" apod.,
  3. dá se říci, že zatímco daňově uznatelné náklady na reklamu se téměř vždy týkají propagace nějakých konkrétních aspektů (konkrétní výrobek, konkrétní obchodní známka, konkrétní složka image firmy), u nákladů na reprezentaci jde takřka vždy o obecnou polohu (dobré oblečení reprezentuje každého stejně, bez ohledu na kvalitu jeho výrobků a na obor jeho činnosti),
  4. dobrým vodítkem pro rozlišení nákladů na reprezentaci od jiných typů reklamních nákladů je i fakt, že reprezentace je často (i když ne vždy) založena na obdarování někoho (obchodního partnera, kupujícího, potencionálního zákazníka), obohacení někoho o nějakou hodnotu. Tato hodnota je přitom relativně významná, nejde jen o podání informací o výrobku apod.

Reklamní předměty

Daňovým nákladem jsou a za dar se nepovažují předměty propagačního charakteru, které splňují podmínky § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, tzn. předměty splňující zároveň tyto podmínky:

  • hodnota jednotlivého předmětu nepřekročí 500 Kč, a to v úrovni bez DPH,

  • jsou opatřeny obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, případně názvem propagovaného zboží nebo služby,

  • s výjimkou tzv. tichého vína (blíže viz článek Reklama a propagace) nejsou předmětem spotřební daně.

Typickými náklady na reprezentaci, které dispozitivně vyjmenovává i zákon o daních z příjmů, jsou náklady na pohoštění, občerstvení, dary. Všechny tyto náklady odpovídají výše uvedeným čtyřem charakteristikám.

O náklad na reprezentaci jde i tehdy, daruje-li např. firma provozující autosalon svému obchodnímu partnerovi autorádio. Něco jiného však je reklamní akce typu "k vozu zakoupenému do konce roku autorádio zdarma", tam o náklad na reprezentaci nejde.

Za náklad na reprezentaci se považuje i výdaj za ubytování v hotelu, které zaplatíme našemu obchodnímu partnerovi při jeho návštěvě v naší firmě. O náklad na reprezentaci však nepůjde, jde-li např. o návštěvu za účelem vyřízení reklamace našeho výrobku a ve smlouvě s partnerem je jakožto podmínka kontraktu ujednáno, že výdaje tohoto typu jdou na náš vrub. Tato skutečnost má pochopitelně souvislost s cenovými podmínkami kontraktu.

Náklady na pořízení luxusního vozu za 2 000 000 Kč nejsou náklady na reprezentaci, ale náklady na pořízení hmotného majetku. Nelze však zcela vyloučit nepříjemnou otázku ze strany finančního úřadu, jak náklady na pořízení mimořádně drahého vozu souvisejí se zdanitelnými příjmy.

Akciová společnost zakoupí soubor šperků za 75 000 Kč za tím účelem, aby je generální ředitelka nosila na obchodní jednání; ani zde zřejmě nejde o náklad na reprezentaci. Soubor šperků totiž splňuje daňovou definici hmotného majetku i účetní definici dlouhodobého hmotného majetku.

Nahrávám...
Nahrávám...