Příkazní smlouva

4.13.1

Příkazní smlouva

JUDr. Vladimíra Knoblochová

 NahoruDefinice a předmět příkazní smlouvy

Příkazní smlouvou se jedna smluvní strana, která se označuje jako příkazník, zavazuje, že pro druhou smluvní stranu –- příkazce obstará jeho záležitost.

Předmětem příkazu je tedy obstarání záležitosti příkazce, které může spočívat jak v právním, tak i faktickém jednání příkazníka. V praxi tak může jít např. o činnosti za účelem získání stavebního povolení, obstarání letenek, provedení zápisu do obchodního rejstříku, zpracování daňového přiznání, poskytnutí právní pomoci ze strany advokáta apod. Na tomto místě je ale třeba upozornit, že předmětem příkazu není dosažení výsledku (tedy aby bylo stavební povolení skutečně vydáno), ale pouze činnost příkazníka – pokud tedy příkazník splní své povinnosti z příkazní smlouvy a učiní vše za účelem splnění příkazu, a výsledku tím přesto nebude dosaženo (stavební povolení nebude vydáno, soud rozhodne v neprospěch příkazce zastoupeného advokátem), pak nejde o porušení povinnosti příkazní smlouvy a takový neúspěch nejde k tíži příkazníka.

V případě, že by předmětem jednání příkazníka mělo být dosažení určitého výsledku, mohlo by jít např. o smlouvu o dílo či smlouvu o zprostředkování (to vždy bude nutné posoudit podle obsahu).

Příkazní smlouva může s ohledem na osobu příkazníka přesahovat i do zvláštních zákonů, které upravují výkon určité činnosti – např. zákon o advokacii, o znalcích a tlumočnících, o notářích apod. Příkazníkem je zde osoba, která vystupuje jako zástupce určité profese. Cílem těchto předpisů je v konkrétních případech obvykle snaha o veřejnoprávní modifikaci úpravy příkazní smlouvy. Takové právní předpisy pak mají ve vztahu k obecné úpravě příkazní smlouvy v NOZ povahu norem lex specialis.

 NahoruPodstatné náležitosti smlouvy

Podstatnými obsahovými náležitostmi příkazní smlouvy jsou:

• přesné označení smluvních stran – tedy příkazce a příkazníka. K označení účastníků smlouvy je třeba upozornit na § 435 NOZ, podle kterého musí každý podnikatel uvádět na obchodních listinách své jméno a sídlo a podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen uvést též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku je povinen uvést údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku a podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Pokud byl podnikateli přidělen identifikující údaj (např. IČO), uvede i ten;

• vymezení záležitosti příkazce, kterou má příkazník pro příkazce obstarat.

 NahoruForma smlouvy

Pro příkazní smlouvu nestanoví NOZ požadavek písemné formy, proto může být uzavřena i ústně, případně konkludentně. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ).

 NahoruÚplatnost smlouvy

Příkazní smlouva nemusí být uzavřena jako smlouva úplatná. Ustanovení § 2438 NOZ výslovně stanoví, že příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, pokud byla ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Zde je dle našeho názoru v textu zákona chyba, neboť obvyklost odměny by měla být poměřována podle příkazníka, nikoliv příkazce. Obvyklá odměna je např. vždy, je-li příkazníkem advokát, neboť zákon o advokacii výslovně stanoví, že výkon advokacie je činností, která se vykonává za úplatu. Pokud by si v takovém případě strany odměnu nesjednaly a ani si výslovně nesjednaly bezúplatnost smlouvy, pak bude mít příkazník nárok na odměnu ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Doporučujeme tedy ve smlouvě na toto pamatovat a nejlépe si výslovně stanovit, zda je smlouva úplatná (a pokud ano, pak v jaké výši se úplata stanoví), nebo zda je bezúplatná. Pokud smlouva bude o odměně mlčet, pak se bude mít za to, že je smlouva bezúplatná, ledaže by vzhledem k povolání příkazníka byla odměna obvyklá (např. v případě advokáta, daňového poradce apod.).

Pokud si strany sjednaly odměnu, pak je příkazce povinen tuto odměnu platit i v případě, že výsledek nenastal. Tato úprava koresponduje tomu, co bylo uvedeno výše ohledně povinnosti příkazníka – povinností příkazníka je vyvíjet činnost za účelem obstarání záležitosti, nikoliv dosáhnout i výsledek činnosti, ke kterému vykonávaná činnost směřuje. Pokud by ale nezdar byl způsoben porušením povinností příkazníka, pak příkazník nárok na odměnu mít nebude.

 NahoruPovinnosti příkazníka

Příkazník má zejména následující povinnosti:

• Povinnost jednat poctivě a pečlivě podle svých schopností; je přitom povinen použít každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Míra schopností příkazníka bude záviset především na tom, zda příkazník je profesionál nebo laik, s čímž souvisí i to, zda jedná příkazník bezplatně nebo za úplatu.

• Povinnost řídit se pokyny příkazce – od těchto pokynů se může příkazce odchýlit pouze v případě, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Pokud by nebyly splněny podmínky pro to, aby se příkazník odchýlil od pokynů příkazce, pak pokud by tak učinil, odpovídal by za způsobenou škodu.

• Povinnost jednat osobně – zásadně platí, že příkazník je povinen příkaz provést osobně; je-li příkazníkem podnikatel, pak se za osobní jednání podnikatele považuje i plnění závazku pomocí vlastních zaměstnanců, nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného. Osobní jednání je podstatou příkazu, kdy si příkazce volí osobu, které důvěřuje. Pokud by svěřil příkazník provedení příkazu jinému, pak bude příkazci odpovídat stejně, jako by příkaz prováděl sám. Může jít například o situaci, kdy příkazník – advokát byl zmocněn příkazcem k učinění určitého úkonu (např. podání žaloby na soud) a ten k tomu pověřil praktikanta. Praktikant ale žalobu nedoručil a v důsledku toho marně uplynula promlčecí lhůta k uplatnění nároku. Příkazník v takovém případě bude příkazci odpovídat za škodu, jako by žalobu nepodal on sám. Příkazce samozřejmě může dovolit příkazníkovi, aby si ustanovil zástupce (resp. zákon tuto osobu označuje za náhradníka) – v některých případech dokonce možnost ustanovit si zástupce (náhradníka) připouští i zvláštní právní předpis (např. právě zákon o advokacii to umožňuje) – v takovém případě pak bude příkazník odpovídat pouze za zavinění při volbě zástupce: zvolí např. osobu, o které ví, že je nespolehlivá a že nemá dostatečné znalosti a schopnosti ke splnění příkazu. Totéž platí v případě, že bylo ustanovení zástupce nezbytně nutné. V takovém případě příkazník nahradí příkazci škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka.

• Povinnost podávat zprávy o plnění příkazu – pokud o to příkazce požádá, je příkazník povinen podávat příkazci všechny zprávy o postupu plnění příkazu. Tyto zprávy by měly obsahovat i potřebné informace o nákladech, které příkazník při plnění svého závazku vynaložil.

• Povinnost převést na příkazce všechen užitek z provedeného příkazu – příkazník jedná buď vlastním jménem, nebo jménem příkazce, ale vždy na…