Starý súfijský příběh vypráví o králi jedné mocné říše. Žil v paláci a výzdoba každé z jeho komnat připomínala něžnou krajku, tak šikovní byli stavitelé a štukatéři, kteří pro něho pracovali. Kouzlo zahrad, v nichž se procházel, by mu záviděli i sami andělé, kdyby těchto hříšných myšlenek byli schopni. Lehkonohé tanečnice připomínající motýly mu krátily jeho dlouhou chvíli. Odíval se do nejjemnějšího hedvábí duhových barev a v jeho šperkovnici zářily démanty, třpytily se perly a jiskřily opály a rubíny.
Nebyl to král, jakých bývají desítky – netoužil po novém území, po vládě nad dalšími zeměmi a moři a vším, co v nich přebývá. Ale ani jeho čelo nebylo bez vrásek. Trápila ho jiná otázka – co je na světě nejkrásnější? I rozeslal posly, aby po celé říši i daleko za jejími hranicemi pátrali po odpovědi.
Otázka k zamyšlení:
Jak příběh pokračoval dál? Krále žádná z odpovědí, kterou mu poslové přinesli, neuspokojila, a tak se do světa vypravil sám. Dlouho se trmácel po světě, pátral, vyptával se, ale aby řekl, že vidí nejkrásnější věc, k tomu se neodhodlal.
Jednoho večera dorazil do horské vesnice. Byl unavený, a tak zaklepal na dveře malého kamenného domku. Otevřel mu starý muž a pozval ho dál. Po večeři se hosta zeptal, proč cestuje po světě a co hledá. A král se mu svěřil se svojí otázkou: "Starče, hledám nejkrásnější věc na světě. Viděl jsem mnoho obrazů, soch, vzácných vůní, nádherných květin, okouzlujících tanečnic. Ale stále se nemohu rozhodnout. Už několik let putuji, ale odpověď neznám. Neporadil bys mi?"
Starý muž se jen lehce usmál a řekl: "Znám odpověď na tvoji otázku."
"Že znáš?" vykřikl král udiveně.
"Ano, králi. Nejkrásnější věcí na světě je přece svět sám."
Krása je dítě okamžiku. Abychom ji zahlédli, je třeba mít doširoka otevřené oči. Naplánujte si s ní schůzku a jisté je jen to, že ji minete. Kolikrát se těšíme na divadelní představení, výstavu nebo místo, o kterém jsme četli. Nastane vytoužená chvíle – a často nepocítíme nic zvláštního. Naše očekávání nám nasadí klapky na oči a my odcházíme domů zklamaní a rozmrzelí. A pak nám krása zkříží cestu ve chvíli, kdy…