Převedení zaměstnance na jinou práci podle § 41 ZP

3.3.26

Převedení zaměstnance na jinou práci podle § 41 ZP

JUDr. Věra Bognárová

.........................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Zaměstnanec převzal dne:

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 19 odst. 2 ZP

• § 41 ZP

• § 44 ZP

• § 46 ZP

• § 139 ZP

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních sužbách, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

Komentář:

Převedení na jinou práci je jednostranné právní jednání, kterým zaměstnavatel, zpravidla bez souhlasu zaměstnance, mění po určitou dobu druh práce sjednaný se zaměstnancem v pracovní smlouvě. Na rozdíl od změny pracovní smlouvy, k níž dochází podle § 40 ZP po dohodě smluvních stran pracovního poměru, o převedení rozhoduje výhradně zaměstnavatel a zaměstnanec, jsou-li splněny podmínky, tj. především jsou-li dány důvody uvedené v § 41 ZP, je povinen se rozhodnutí zaměstnavatele podřídit. Převedení na jinou práci zasahuje do smluvní volnosti smluvních stran pracovního poměru. Jednostranně se totiž mění podmínky výkonu práce, které byly se zaměstnancem sjednány v pracovní smlouvě. Jedná se proto o výjimečné opatření, k němuž musí vždy existovat důvod uvedený v § 41 ZP. Zaměstnavatel může zaměstnance převést na jinou práci, i kdyby s tím nesouhlasil, jsou-li dány zákonné důvody (§ 41 odst. 3 ZP).

Převést na jinou práci je možné pouze z důvodů a za podmínek upravených v § 41 ZP. Z jiných než v zákoně uvedených důvodů nelze zaměstnance na jinou práci převést. Zaměstnance není možné převést na jinou práci z důvodu "nezbytné provozní potřeby", jak se stále řada zaměstnavatelů mylně domnívá. Nejsou-li dány důvody pro převedení, musí zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci podle sjednané pracovní smlouvy, protože to mu ukládá § 38 odst. 1 písm. a) ZP. Pokud zaměstnavatel nemůže z různých důvodů zaměstnanci práci přidělovat a zaměstnanec je schopen a ochoten sjednanou práci konat, jedná se zpravidla o překážku v práci na straně zaměstnavatele.

Nastanou-li důvody převedení, je možné se se zaměstnancem dohodnout na změně pracovní smlouvy ve sjednaném druhu práce podle § 40 ZP. Aby byla sjednána změna pracovní smlouvy, musí s tím zaměstnanec souhlasit. Pokud se změnou pracovní smlouvy zaměstnanec nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést na jinou práci, má-li k tomu důvod uvedený v § 41 ZP.

Při převedení na jinou práci je nutné dodržet:

• k převedení na jinou práci musí existovat zákonem upravený důvod,

• zaměstnanec musí být zdravotně způsobilý k výkonu práce, na kterou je převáděn, což se zjišťuje stejným způsobem jako při vzniku pracovního poměru lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb,

• zaměstnanci přísluší při převedení na jinou práci mzda nebo plat podle vykonávané práce; jestliže zaměstnanec dosahuje na práci, na kterou je převeden, nižší mzdu nebo plat, přísluší mu v případech uvedených v § 139 ZP doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Převedení na jinou práci je:

• povinné v případech uvedených v § 41 odst. 1 ZP, nastane-li skutečnost, se kterou je spojeno převedení na jinou práci, zaměstnavatel tak učinit musí a nesmí zaměstnance nechat vykonávat dosavadní práci; nemá-li pro zaměstnance jinou práci, na kterou by ho mohl převést, jedná se v těchto případech o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,

• dobrovolné – zaměstnavatel zaměstnance může převést, je k tomu oprávněn, není to však jeho povinnost, záleží na jeho úvaze v případech uvedených v § 41 odst. 2, 4, 5 ZP.

Povinné převedení nastává:

1. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo…