dnes je 21.12.2024

Input:

Přestupky z pohledu zaměstnavatele - 3. část

10.2.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

2023.03.04.03
Přestupky z pohledu zaměstnavatele – 3. část

Mgr. Tomáš Liškutín

Zaměstnavatelé mají uloženu celou řadu povinností, avšak pouze v případě pochybení, která jsou označena za přestupky, jim hrozí pokuty a další nepříjemnosti. V tomto článku se budeme věnovat přestupkům na úseku rovného zacházení a tomu, jak by měl zaměstnavatel správně postupovat, aby jim předešel.

PŘESTUPEK NA ÚSEKU ROVNÉHO ZACHÁZENÍ

Zaměstnavatel se může dopustit přestupku na úseku rovného zacházení tím, že:

  1. nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
  2. diskriminuje zaměstnance,
  3. postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů, anebo
  4. neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu.

Za toto pochybení hrozí zaměstnavateli pokuta do maximální výše 1 000 000 Kč
(u posledního z vyjmenovaných přestupků maximálně 400 000 Kč).

Pokud je se zaměstnancem nerovně zacházeno a vznikne mu nedoplatek mzdy, platu nebo odměny z pracovní dohody či jiná újma, může se obrátit na inspekci práce s podnětem
na prošetření takové záležitosti a rovněž se může domáhat soudně svých nároků za dobu
až 3 let zpětně, a to včetně zákonných úroků z prodlení a vynaložených nákladů na vymáhání těchto nároků včetně nákladů za právní zastoupení.

POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE ZAJISTIT ROVNÉ ZACHÁZENÍ SE ZAMĚSTNANCI

Zaměstnavatel musí dbát na rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Tato povinnost zaměstnavatele se vztahuje i na zaměstnance pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr i na agenturní zaměstnance při jejich srovnání s kmenovými zaměstnanci faktického zaměstnavatele (uživatele agenturních zaměstnanců).

Za srovnatelného zaměstnance pro posouzení rovného zacházení je považován zaměstnanec, který vykonává stejnou (stejně hodnotnou) práci s přihlédnutím rovněž ke kvalifikaci a délce odborné praxe, a to za stejných (stejně náročných) pracovních podmínek (podmínek pracoviště).

Srovnatelným zaměstnancům nepochybně přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejná mzda, plat nebo odměna z dohody, a to včetně veškerých příplatků a bonusů (např. třináctých a čtrnáctých platů) i prémiová práva zakotvená v kolektivních smlouvách nebo vnitřních předpisech zaměstnavatele, jako jsou například nároky na delší dovolenou, sick days a poskytování stravenek. V rámci pracovních podmínek musí být beze vší pochybnosti dodržena srovnatelná úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci všech srovnatelných zaměstnanců.

Někteří zaměstnanci, přestože odvádí na první pohled stejný druh práce, tak jejich vykonaná práce se ať už co do množství nebo do kvality liší, a v těchto případech je možné přistoupit k odlišnému odměňování bez obav z toho, že by se při tomto postupu jednalo o nerovné zacházení.

Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí pouze práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce (§ 110 odst. 2 až 5 ZP). Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se pak posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídicí náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.

Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti

Nahrávám...
Nahrávám...