Přehled judikatury trochu jinak - Příplatek za vedení

Jednou z nárokových složek platu je u vedoucího zaměstnance (případně u zaměstnance, který ho zastupuje nebo který sice není vedoucím zaměstnancem, avšak je podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny) příplatek za vedení dle ustanovení § 124 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen "ZP"). Vedoucímu zaměstnanci přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce, přičemž zákoník práce stanoví pro jednotlivé stupně řízení minimální a maximální výši tohoto příplatku v procentech z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen.

Jsou zaměstnavatelé, kteří přiznají zaměstnanci příplatek za vedení pevnou částkou, tu promítnou do platového výměru dle ustanovení § 136 ZP a při změně platových tarifů se výše tohoto příplatku nezmění (musí být ale pořád v relaci minimální zákonem požadované částky). Najdou se ale i zaměstnavatelé, kteří vyjádří příplatek za vedení procentem z odpovídajícího rozpětí a počítají s tím, že tohle procento si zaměstnanci nesou "s sebou" a s každým zvýšením nebo snížením platových tarifů se upraví logicky i výše příplatku za vedení. Který postup je správný? Nebo jsou přípustné oba?

V rámci soudního sporu o případný doplatek na příplatku za vedení se v této věci vyjádřil už Nejvyšší soud. Dospěl k závěru, že je potřeba rozlišovat mezi způsobem určení výše…