Pravidla pro audit účetní závěrky

4.38

Pravidla pro audit účetní závěrky

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Struktura vnitřního předpisu o pravidlech pro audit účetní závěrky na:

1. Vymezení pojmu "audit účetní závěrky"

2. Kritéria pro audit účetní závěrky

3. Určení osob odpovědných za komunikaci s auditorem

1. Vymezení pojmu "audit účetní závěrky"

Povinným auditem se rozumí ověření účetní závěrky, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis (zákon o účetnictví nebo jiné právní předpisy) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie.

Součástí auditu účetní závěrky je i ověření výroční zprávy (tu má auditovaná společnost povinnost sestavit). Ověřením výroční zprávy se rozumí ověření, zda údaje obsažené ve výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou.

Auditorskou činnost může vykonávat pouze fyzická osoba nebo právnická osoba, které bylo Komorou auditorů České republiky vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost.

2. Kritéria pro audit účetní závěrky

Kritéria pro audit účetní závěrky stanovuje primárně zákon o účetnictví (§ 20 ZoÚ). Nicméně i další zákony mohou přímo nařizovat povinnost auditu, např. § 17 odst. 9 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20 ZoÚ, zákona o účetnictví stanoví:

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem (auditora určí účetní jednotka způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů):

• Účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

• Velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu).

• Střední účetní jednotky.

• Malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:

  1. aktiva celkem – netto 40 000 000 Kč,
  2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
  3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

• Ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty ze tří výše uvedených.

Účetní jednotka zařazená do kategorie "střední" nebo "velké" má vždy povinnost auditu, to znamená, že netestuje dvě období po sobě jdoucí. Pokud by například vznikla účetní jednotka v roce 2016 a splnila již v tomto roce parametry pro její zařazení do kategorie střední, potom již za rok 2016 má povinnost auditu.

Definice kritérií:

• - aktiva celkem – netto – úhrn aktiv zjištěný z rozvahy;
• - roční úhrn čistého obratu – se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období (specificky vymezený obrat poté mají např. finanční instituce a neziskový…