Od 1. 1. 2012 došlo k obnovení moderačního práva soudu. Obnovilo se dřívější právo zaměstnavatele při neplatném rozvázání pracovního poměru v případě, kdy přesahuje celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, dobu 6 měsíců. Na návrh zaměstnavatele může soud jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.
Moderační právo soudu lze uplatnit na případy, kde k neplatnému rozvázání pracovního poměru došlo po 31. 12. 2011.
Kdykoliv však může být v případě sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru podle § 49 ZP. V dohodě je možné dohodnout datum skončení pracovního poměru a výši náhrady.
Dojde-li k neplatnému rozvázání pracovního poměru, může se na výši náhrady zaměstnavatel se zaměstnancem buď dohodnout, nebo v případě žaloby vyčká na rozhodnutí soudu a bude-li doba neplatnosti rozvázání pracovního poměru delší než 6 měsíců, je rozumné žádat soud o přiměřené snížení náhrady mzdy. V obou případech jsou však povinnosti zaměstnavatele z hlediska likvidace náhrady stejné, jen výše náhrady se zpravidla liší.
Příklad 1
Zaměstnavatel dal neplatnou výpověď z pracovního poměru k 30. 6. 2023 a oznámil zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení ukončení zaměstnání. Též vystavil evidenční list důchodového pojištění s ukončením pojištění k 30. 6. 2023. Soud vynesl rozsudek, že pracovní poměr skončil neplatně a že pracovní poměr dosud trvá. Mohou nastat dvě situace:
- Pracovní poměr nadále trvá, zaměstnavatel začne zaměstnanci znovu přidělovat práci a bude mu poskytovat mzdu.
- Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodne na tom, že pracovní poměr skončí dohodou k určitému dni, například k 30. 4. 2024.
Pokud k dohodě nedojde, bude pracovní poměr trvat nadále a od doby, kdy zaměstnavatel zaměstnanci začne přidělovat práci podle pracovní smlouvy, bude zaměstnanci poskytovat všechny mzdové náležitosti buď podle mzdového výměru, nebo podle sjednané výše mzdy, byla-li mzda sjednána. Za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do doby platného rozvázání pracovního poměru, respektive za dobu od neplatného rozvázání pracovního poměru do doby, kdy zaměstnanci bude přidělována práce, bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Výpočet náhrady mzdy
Náhrada mzdy bude náležet od 1. 7. 2023, kdy rozhodným obdobím pro výpočet průměrného hodinového výdělku je 2. čtvrtletí 2023. Předpokládejme, že průměrný hodinový výdělek činil 125,56 Kč a zaměstnanec pracoval v rámci 37,5 hodinové týdenní pracovní doby. Zjištěný průměrný hodinový výdělek je stanoven z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Ačkoliv je tento průměrný výdělek platný pro výpočet náhrady mzdy a další pracovněprávní nároky pouze ve třetím čtvrtletí 2023, použije se zpravidla tento průměrný výdělek i pro výpočet náhrady mzdy v dalších obdobích s tím, že pro další období se již považuje za pravděpodobný výdělek.
Zaměstnavatel zúčtoval náhradu mzdy najednou v měsíci dubnu 2024 (výplatní termín v květnu). Náhrada mzdy podléhá zdanění a odvodu zdravotního i sociálního zabezpečení.
Zdanění
Poplatník je stále zaměstnancem a může tedy u zaměstnavatele učinit Prohlášení poplatníka daně z příjmů, pokud ho neučinil u jiného plátce příjmu. V případě, že má již jiného plátce, kde má Prohlášení poplatníka daně z příjmů učiněno, nemůže současně podepsat Prohlášení u tohoto plátce. Ten pak musí zdanitelný příjem zdanit zálohovou daní ve výši 15 % a 23 % bez uplatnění jakýchkoliv daňových slev.
Předpokládejme, že zaměstnanec v měsíci, kdy se náhrada ušlého příjmu poskytuje, neměl jiného plátce daně z příjmu (znamená to, že mohl učinit Prohlášení poplatníka daně z příjmů) a prokázal, že má ve společné domácnosti 2 nezletilé děti, které neuplatňuje druhý z poplatníků žijící ve společně hospodařící domácnosti. V takovém případě se uplatní základní sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě děti, které poplatník prokáže.
Zdravotní pojištění
V souladu s ustanovením § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musí zaměstnavatel zaplatit celou výši pojistného z minimálního vyměřovacího základu, není-li minimální vyměřovací základ dosažen z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Znamená to, že celá doba, kdy zaměstnavatel nepřiděloval práci, se musí zpětně posoudit jako překážka na straně zaměstnavatele a z hlediska zdravotního pojištění je nutné za měsíce, kdy nebylo pojistné odvedeno, odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.
Z hlediska zdravotního pojištění je nutné zaměstnance znovu přihlásit k pojištění do 8 dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o této skutečnosti dozvěděl, s použitím kódu "P", aby došlo k pokračování zaměstnání. Dále je nutné doplatit zdravotní pojištění za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do platného ukončení, respektive od neplatného skončení pracovního poměru do kalendářního dne, který předchází dni, kdy zaměstnanec opět nastoupil do práce, za kterou pobíral mzdu. Celou tuto dobu je nutné posoudit z hlediska dodržování minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Nejedná-li se o pojištěnce státu, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, je třeba doplatit dlužné pojistné.
Zaměstnavatel musel zaměstnance znovu přihlásit k pojištění k datu 1. 7. 2023 s použitím kódu "P", aby došlo k pokračování zaměstnání.
Náhrada mzdy byla zúčtována v měsíci dubnu 2024, a proto bude dlužné pojistné na zdravotní pojištění vypočteno za měsíce červenec 2023 až březen 2024.
Pokud by byl zaměstnanec v době neplatného skončení pracovního poměru zaměstnán u jiného zaměstnavatele, je nutné získat potvrzení, že z jeho příjmu bylo v inkriminované době odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a pojistné z minimálního vyměřovacího základu by se u tohoto zaměstnavatele již neodvádělo. Obdobně by se posuzovala situace, kdyby se tento zaměstnanec v době neplatného skončení pracovního poměru stal osobou samostatně výdělečně činnou a za jednotlivé měsíce by hradil zdravotní pojištění v minimální výši platné pro OSVČ, které mají podnikání jako hlavní zdroj příjmů. Pro rok 2023 činila tato výše 2 722 Kč, pro rok 2024 se jedná o částku 2 968 Kč.
V případě, že by "zaměstnanec" v době neplatného skončení pracovního poměru platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, tj. částku 2 336 Kč za červenec až prosinec 2023 a v dalších měsících pak 2 552 Kč, měl by požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o vratku pojistného, neboť povinnost odvádět zdravotní pojištění je na straně zaměstnavatele. V takovém případě by zaměstnavatel vystavil potvrzení o tom, že pracovní poměr trval a v jednotlivých měsících uhradil pojistné i za zaměstnance v rozsahu minimální výše pojistného, tj. za dané období 21 672 Kč.
Při jakémkoliv doplatku pojistného, tedy i pojistného vázajícího se na dobu neplatného skončení pracovního poměru, požadují pojišťovny zpětnou opravu přehledů o výši vyměřovacích základů a výši pojistného za příslušné kalendářní měsíce. Podle stávající právní úpravy však není tento požadavek oprávněný. Je na zaměstnavateli, vyhoví-li požadavku zdravotní pojišťovny, či nikoliv.
Při doplatku dlužného pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vyčíslit penále. Zaměstnavatel má právo požádat o odstranění tvrdosti zákona, tj. žádat o prominutí penále, pokud výše penále činí nejvýše 20 000 Kč. Je v plné kompetenci zdravotní pojišťovny rozhodnout, zda žádosti zaměstnavatele vyhoví. Je-li penále vyšší, rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotních pojišťoven. Žádost o odstranění tvrdosti je nutné podat do 15 dnů po doručení platebního výměru týkajícího se úhrady penále.
Lze se též se zdravotní pojišťovnou dohodnout, že se údaje o výši pojistného a vyměřovacích základech uvedou v přehledné tabulce s rozdělením do jednotlivých měsíců, např. takto:
Nemocenské pojištění
Pokud došlo k neplatnému skončení pracovního poměru, musí být tato skutečnost oznámena okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti zaměstnavatel dozvěděl, pokud nemá…
