Postavení obětí trestných činů v insolvenčním řízení

5.1.4.1

Postavení obětí trestných činů v insolvenčním řízení

JUDr. Jolana Maršíková

Zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, byl s účinností od dne 1. 8. 2013 novelizován IZ zavedením ustanovení vymezujících režim, v jakém se v insolvenčním řízení uplatňují a uspokojují poškození (oběti trestných činů) nároky

• na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem, nebo

• na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem,

zajištěné na majetku dlužníka (obviněného) podle § 47 TrŘ ).

Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil (poškozený), má podle § 43 TrŘ právo navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování; je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě.

Nároky poškozených mohou být v trestním řízení zajištěny majetkem obviněného, a to postupem podle § 47 až § 49 TrŘ (k tomu viz judikát Vrchního soudu v Olomouci v závěru této části).

Podle § 47 odst. 1 TrŘ je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného.

O zajištění rozhoduje dle § 47 odst. 2 TrŘ:

• soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného,

• v přípravném řízení státní zástupce na návrh poškozeného; v přípravném řízení může státní zástupce nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení.

V usnesení o zajištění majetku zakáže soud a v přípravném řízení státní zástupce obviněnému, aby nakládal s věcmi, které jsou uvedeny v usnesení o zajištění nebo které při výkonu takového rozhodnutí budou sepsány; dále obviněnému zakáže, aby po oznámení usnesení majetek převedl na někoho jiného nebo ho zatížil; úkony obviněného učiněné v rozporu s tímto zákazem jsou neúčinné.

Podle § 48 odst. 1 TrŘ soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší, jestliže

a) pomine důvod, pro který bylo nařízeno,
b) trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno nebo skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nebo
c) uplynuly čtyři měsíce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla věc postoupena jinému orgánu.

K problematice uplatnění nároků poškozených v trestním (adhezním) řízení viz výklad v části Vztah trestního řízení a insolvenčního řízení pod heslem "Insolvenční řízení a adhezní řízení, vliv zajištění majetku v trestním řízení".

Z ustanovení § 167 odst. 2 IZ a § 173 odst. 1 věty třetí IZ vyplývá, že

věřitelé vykonatelných pohledávek

• - na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem, nebo
• - na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem,

které byly v trestním řízení o tomto trestném činu zajištěny dle § 47 TrŘ majetkem dlužníka (obviněného), jenž náleží do jeho majetkové podstaty,

a) uplatňují tyto pohledávky v insolvenčním řízení – kdykoli v jeho průběhu – přihláškou, pokud

• - v době podání přihlášky pohledávky její uvedené zajištění stále trvá (neboť ještě nebylo zrušeno soudem podle § 48 TrŘ), nebo
• - věřitel podal návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech v době, kdy uvedené zajištění trvalo;

pro přihlášky těchto vykonatelných pohledávek tedy – za uvedených předpokladů – neplatí propadná lhůta stanovená podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ nebo § 136 odst. 3 IZ v rozhodnutí o úpadku (část Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek),

b) mají postavení zajištěných věřitelů a uspokojují se ze zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byly v trestním řízení zajištěny jejich uvedené vykonatelné pohledávky, jež byly podle ad a) řádně (včas) přihlášeny;

pro tyto věřitele platí pro ně obdobně ustanovení týkající se postavení zajištěných věřitelů s tím, že pro pořadí jejich uspokojení podle § 167 odst. 1 IZ (jestliže se k témuž majetku váže zajištění vícerých zajištěných věřitelů) je rozhodující doba vzniku zajištění podle trestního řádu.

Nutno nicméně poznamenat, že pohledávky za dlužníkem z titulu náhrady škody či nemajetkové újmy způsobené trestným činem anebo z titulu bezdůvodného obohacení získaného trestným činem většinou existují již v době rozhodnutí o dlužníkově úpadku, a to ovšem zatím jako pohledávky nevykonatelné a nezajištěné.

V tom případě se příslušný věřitel musí rozhodnout, zda buď

a) takovou nevykonatelnou a nezajištěnou pohledávku přihlásí do insolvenčního řízení dlužníka, což pak musí učinit v propadné přihlašovací lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku, nicméně potom nemůže tuto pohledávku uplatnit v řízení trestním – brání tomu překážka věci zahájené,

nebo

b) rozhodne se vyčkat rozhodnutí v trestním řízení, ale pak zase riskuje, že

• přísudku deliktní pohledávky (založení této vykonatelné pohledávky pravomocným odsuzujícím rozsudkem) vůbec nedosáhne (protože obviněný nebude pravomocně odsouzen), nebo nedojde k zajištění dlužníkova majetku pro účely trestního řízení, a pro přihlášení pohledávky jako nevykonatelné (a nezajištěné) mu mezitím uplyne stanovená propadná přihlašovací lhůta,

• anebo přísudku deliktní pohledávky (jako vykonatelné) dosáhne, ale až tak pozdě, že k jejímu uspokojení v insolvenčním řízení (na základě přihlášky) nemůže dojít (protože majetek dlužníka již byl mezi věřitele rozvržen, např. částečným nebo konečným rozvrhem); zásadně může být daný věřitel uspokojován jen z nevypořádaného majetku (výtěžku), který v době jeho přihlášení v majetkové podstatě zbývá.

Jestliže věřitel (poškozený) přihlásil do insolvenčního řízení svoji pohledávku jako nevykonatelnou a nezajištěnou (protože do té doby k jejímu přísudku v trestním řízení nedošlo), bude tato pohledávka – jestliže bude zjištěna – uspokojena jako ostatní nezajištěné pohledávky.

Majetek ve vlastnictví dlužníka, který je předmětem zajištění podle § 47 TrŘ, insolvenční správce sepíše do majetkové podstaty s poznámkou o tomto zajištění.

Zpeněžení takového majetku lze podle § 283 odst. 3 IZ (viz část Zpeněžení majetkové podstaty) provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení. Tato úprava navazuje na ust. § 47 odst. 5 TrŘ, podle kterého (při doplnění věty za středníkem a poslední věty s účinností od 18. 3. 2017) s majetkem obviněného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění podle odstavců 1 a 2, lze v rámci výkonu rozhodnutí, veřejné dražby, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn nebo je-li s tímto majetkem v exekučním nebo insolvenčním řízení anebo ve veřejné dražbě nakládáno k uspokojení pohledávky státu. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu rozhodnutí, veřejné dražby, exekuce nebo insolvenčního řízení, se přednostně použije majetek nedotčený rozhodnutím o zajištění.

Diskutabilní nicméně může být otázka, jakou povahu má souhlas orgánu činného v trestním řízení k prodeji majetku zajištěného podle § 47 TrŘ – zda se v případě, kdy k tomuto majetku budou uplatňovat nároky rovněž zajištění věřitelé uvedení v § 2 písm. g) IZ, uplatní jejich pokyny udělované podle § 293 IZ a jakou roli bude mít při udělování souhlasu ke zpeněžení věřitelský výbor či zástupce věřitelů, nebude-li tento majetek předmětem zajišťovacích práv vymezených v § 2 písm. g) IZ.

Nebyl-li ke zpeněžení tohoto majetku souhlas příslušným orgánem činným v trestním řízení dán, může insolvenční správce podle § 227 IZpo předchozím souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu tento majetek z majetkové podstaty vyjmout.

Jestliže…