Poškození věřitele

9.1.2.8

Poškození věřitele

JUDr. Lucie Kolářová

 Nahoru§ 222 TZ

1. Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že:

a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,

b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,

c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,

d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,

e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,

f) předstírá splnění závazku, nebo

g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

2. Stejně bude potrestán, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že:

a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo

b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.

3. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán:

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu, nebo

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

4. Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán:

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu,

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo

c) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

 NahoruSkutková podstata trestného činu

Trestný čin poškození věřitele patří mezi tzv. úpadkové delikty, ještě spolu s § 223, 224, 225 a 226 TZ, které všechny upravují vztahy mezi věřiteli a dlužníky, jejichž skupinovým objektem je ochrana majetkových práv věřitelů a v menší míře i zájem na řádném úpadkovém řízení dlužníka a řádném průběhu jeho insolvence.

 NahoruObjektivní stránka

Podstatou poškozovacího jednání je takové jednání pachatele, které směřuje vůči majetku dlužníka, ale v konečném důsledku poškodí majetek věřitele, který se nezvětší o odpovídající plnění od dlužníka. Jednání může mít dvě formy, jednak poškození vlastního věřitele, kdy se trestného činu dopustí dlužník, nebo poškození cizího věřitele, kdy trestný čin spáchá osoba od dlužníka odlišná.

Aby mohlo dojít ke vzniku trestněprávní odpovědnosti, musí nejdříve existovat závazkový právní vztah¹ mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitelem, stejně jako dlužníkem, může být jakákoliv fyzická či právnická osoba, bez ohledu na to, zda podniká či nikoliv.

Jednáním pachatele musí dojít ke zmaření uspokojení pohledávky věřitele a ke způsobení škody, tedy věřitel nedosáhne ani částečně uspokojení své pohledávky, popř. u částečného zmaření se uspokojí pouze částečně, když předpokladem plnění je splatnost pohledávky. Trestný čin je dokonán v momentě, kdy pachatel (dlužník) v důsledku majetkových dispozic či jiných jednání uvedených v § 222 TZ již není schopen věřiteli majetkové plnění dle obsahu závazku poskytnout a rovněž ztratil vliv na to, zda bude jeho závazek splněn jinak než z jeho majetku².

Je-li dlužníkem právnická osoba (např. akciová společnost), jednání pachatele se musí týkat jejího majetku použitelného k uspokojení pohledávek jejích věřitelů.

Dalším znakem základní skutkové podstaty tohoto trestného činu dle odstavce 1 je způsobení škody nikoli malé, tedy minimálně ve výši 25 000 Kč.

Způsoby poškozování věřitele jsou vyjmenovány v § 222 odst. 1 TZ taxativně, tedy je nelze rozšiřovat na základě analogie. K trestní odpovědnosti pachatele postačí naplnění kteréhokoliv z nich. Jednání pod písmeny a) až c) představuje zmenšení hodnoty aktiv dlužníkova majetku, z něhož by mohl věřitel uspokojit svou pohledávku, resp. zatížení dlužníkova majetku dalšími pasivy (tj. dluhy).