5.1.3
Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou
JUDr. Jolana Maršíková
Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou jsou v insolvenčním zákoně opět vymezeny jejich taxativním výčtem provedeným v § 169 odst. 1 IZ a též [ve smyslu písm. h) tohoto odstavce] v dalších ustanoveních IZ, která určitý typ pohledávky výslovně označují jako pohledávkou za majetkovou podstatou; jiný než insolvenční zákon takto stanovit nemůže. Jiné pohledávky, než které jsou do tohoto taxativního výčtu zahrnuty, postavení pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou nemají.
K tomu viz část Postavení věřitelů v insolvenčním řízení a členění jejich nároků a závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 16/2011 ze dne 30. 11. 2011, uveřejněného pod č. 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Podle § 169 odst. 1 IZ jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
a)pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak,
b) pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví,
c) pohledávky státu – Úřadu práce České republiky - za náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, a dále pro insolvenční řízení zahájená od 1.4.2019 (podle zákona č. 80/1991 Sb.) nově také pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty [do účinnosti této novely účinné od 1.4.2019 byly zařazeny mezi pohledávky za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. d) IZ].
d) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,
e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona,
f) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z tohoto důvodu proti dlužníkovi pohledávku z bezdůvodného obohacení,
g) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2 IZ, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria (část Moratorium před zahájením insolvenčního řízení),
h) další pohledávky, o nichž tak stanoví zákon, např.:
- - podle § 43 odst. 3 IZ náklady na vypracování znaleckého posudku o ceně dlužníkova majetku, který na písemnou žádost insolvenčnímu správci vydá soudní exekutor, pokud již náklady nebyly uhrazeny v exekučním řízení – k tomu viz část Součinnost vůči insolvenčnímu správci.,
- - podle § 390a odst. 5 věty za středníkem IZ odměna osoby uvedené v § 390a odst. 1 písm. a) IZ (advokát, notář, soudní exekutor nebo insolvenční správce) za sepsání a podání dlužníkova návrhu na povolení oddlužení a též s ním případně spojeného insolvenčního návrhu, jejíž maximální výše je stanovena v § 390a odst. 3 IZ – k tomu viz část 9.2.1.1.
Nahoru Přechod pohledávek zaměstnanců dlužníka na Úřad práce České republiky
Zaměstnanec dlužníka, který je v platební neschopnosti, má nárok, aby mu příslušný Úřad práce České republiky – za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – vyplatil mzdové splatné nároky, jež mu dlužník jako jeho zaměstnavatel nevyplatil (podrobněji viz část Nároky zaměstnanců dlužníka ve vztahu k úřadu práce). Podle § 11 odst. 3 cit zákona na Úřad práce České republiky přechází do výše vyplacených a odvedených peněžních prostředků mzdový nárok zaměstnance, který má vůči zaměstnavateli. Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, uplatní Úřad práce České republiky pohledávky jednotlivých zaměstnanců v insolvenčním řízení. Z toho plyne, že v rozsahu, v jakém Úřad práce České republiky podle zákona č. 118/2000 Sb. uhradil za dlužníka-zaměstnavatele jeho zaměstnanci mzdové nároky, stává se místo tohoto zaměstnance věřitelem předmětných mzdových nároků. Tyto nároky mají stejné pořadí – jsou na roveň postaveny pohledávkám za podstatou a uplatňují se přímo u insolvenčního správce, případně u dlužníka s dispozičními oprávněními (viz část Jiné způsoby uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení). Bude-li úpadek řešen konkursem, insolvenční správce tyto nároky uspokojí po jejich uplatnění za předpokladu, že na jejich uspokojení má dostatek finančních prostředků, jinak až na základě rozvrhového usnesení vydaného podle § 305 odst. 2 IZ (viz část Uspokojování pohledávek rozvrhem). V případě reorganizace budou tyto pohledávky dlužníkem uspokojeny nejpozději do doby schválení reorganizačního plánu podle § 348 IZ (viz části Podmínky schválení reorganizačního plánu soudem a Účinky schválení reorganizačního plánu).
