2014.2526.3
Podnikání manželů a společné jmění manželů
Ing. Ivan Macháček
NahoruVymezení společného jmění manželů v novém občanském zákoníku
Manželské majetkové právo je předmětem ustanovení § 708 až § 753 zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (dále jen "NOZ"). V § 708 odst. 1 NOZ se uvádí, že součástí společného jmění manželů je to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Společné jmění manželů podléhá zákonnému režimu, smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.
Zákonný režim je upraven v § 709 až § 715 NOZ. V ustanovení § 709 odst. 1 NOZ se uvádí, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co
- slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
- nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
- nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
- nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
- nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Ze znění § 709 odst. 2 NOZ vyplývá, že součástí společného jmění manželů je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Pronajímá-li například jeden z manželů byty v činžovním domě, který zdědil od své babičky, pak příjmy z nájmu do výše vynaložených výdajů souvisejících s tímto nájmem nejsou součástí společného jmění manželů, ale zisk z nájmu, to znamená rozdíl příjmů a výdajů, je již součástí společného jmění manželů, i když v tomto případě jde o nájem bytů, které nejsou součástí společného jmění manželů.
V § 709 odst. 3 NOZ se uvádí, že součástí společného jmění manželů je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle § 709 odst. 1 NOZ jeho výlučné vlastnictví.
Součástí společného jmění manželů jsou rovněž dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže
- se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
- je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Manželé (rovněž snoubenci) si mohou dle § 716 NOZ ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, tzv. smluvený režim, přičemž si manželé upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Smluvený režim je specifikován v § 716 až § 723 NOZ a může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny. Smlouva se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů. Smlouva dle § 718 NOZ může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.
V režimu oddělených jmění smí podle znění § 729 NOZ manžel nakládat se svým majetkem zcela podle své vůle, tj. bez souhlasu druhého manžela. Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, pak podle znění § 730 NOZ si rozdělí příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.
Připomínáme, že společné jmění může vzniknout pouze mezi manžely a nemůže vzniknout mezi registrovanými partnery. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví, vzniká projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství.
NahoruPoužití majetku ve společném jmění manželů k podnikání
V případě použití majetku, který je součástí společného jmění manželů, k podnikání jednoho z manželů, je nutno postupovat podle znění § 715 NOZ. Zde se uvádí, že má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. Stejně se tak postupuje v případě, má-li být součást společného jmění manželů použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů (např. u veřejné obchodní společnosti).
NahoruPodnikání manželů a zákoník práce
V ustanovení § 318 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále "ZP") se uvádí, že základní pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely nebo partnery. Základním pracovněprávním vztahem se podle § 3 ZP rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).
Z výše uvedeného vyplývá, že podnikatel při své činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, nemůže sjednat se svou manželkou (se svým partnerem) pracovněprávní vztah. Pokud by však mezi osobami nebylo uzavřeno manželství (popř. registrované partnerství) a obě osoby by žily spolu jako přítel s přítelkyní (resp. přítel s přítelem), pak by se na ně zákaz uzavření pracovněprávního vztahu nevztahoval. V tomto případě by podnikatel mohl se svou přítelkyní (přítelem) uzavřít pracovněprávní vztah jako zaměstnavatel.
NahoruPodnikání manželů a insolvenční řízení
Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů se zabývá ustanovení § 268 až § 276 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále "IZ"). V ustanovení § 268 odst. 1 tohoto zákona se uvádí, že prohlášením konkurzu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkurzu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.
Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které
a) zaniklo prohlášením konkursu,
b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno,
c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno.
Podle znění § 270 IZ prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené dlužníkem po prohlášení konkurzu jsou neplatné. Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soud. Insolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy nebo jestliže s ní nesouhlasí věřitelský výbor.
Řešení úpadku formou oddlužení je obsahem § 389 až § 418 IZ. V § 389 se uvádí, že dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o
- právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo
- fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.
Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže
- s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo
- jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo
- jde o pohledávku zajištěného věřitele.
Ustanovení § 394a IZ se zabývá společným návrhem manželů na povolení oddlužení. Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.
NahoruPodnikání manželů z hlediska daně z příjmů
Z ustanovení § 7 odst. 9 ZDP vyplývá, že jde-li o věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů.
Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí:
Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
Tato definice obchodního majetku obsažená v § 4 odst. 4 ZDP vychází s účinností od 1.1.2014 z nové definice pojmu majetek v občanském zákoníku, který definuje v § 495 NOZ pojem majetek jako souhrn všeho, co osobě patří. V § 1011 NOZ je pak uvedeno, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Z toho vyplývá, že v definici majetku je obsažena i podmínka vlastnictví.
Z hlediska uplatnění daňových odpisů hmotného majetku ve společném jmění manželů, odpisuje majetek vždy ten manžel, který má majetek zahrnutý ve svém obchodním majetku.
V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů a věc je současně využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti.
Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku.
… 