Podíly na zisku

Podíly na zisku

Ing. Ivana Pilařová

Podíl na zisku je příjem člena obchodní korporace, a to jak v kapitálových, tak i v osobních společnostech. Pojem dividenda, který užíval jako název pro výnos z akcie obchodní zákoník, se již počínaje 1. 1. 2014 v zákonech nepoužívá, slangově však stále "dividendy" zmiňujeme jako výnos z držby akcie. Výnosy z akcií i obchodních podílů na s.r.o jsou oficiálně nazývány jako "podíly na zisku". Rekodifikované právo umožňuje vyplácet podíly na zisku také (kromě společníků) i nespolečníkům, pokud se jedná o společnost, která se podřídila zákonu o obchodních korporacích (§ 777 odst. 5 ZOK), a pokud je tato možnost výslovně připuštěna ve společenské smlouvě dotyčné obchodní společnosti.

Poněkud odlišné postupy platí u podílů na zisku ve veřejné obchodní společnosti. V případě komanditní společnosti se jedná o kombinaci podílů na zisku kapitálové společnosti (ve vztahu ke komanditistům) a veřejné obchodní společnosti (ve vztahu ke komplementářům).

Veřejná obchodní společnost

Ve veřejné obchodní společnosti se zisk dělí mezi společníky rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Zvláštností u v.o.s. je především skutečnost, že přestože je samostatnou účetní jednotkou účtující v podvojném účetnictví, zdaňují se podíly na zisku v.o.s. v případě společníků fyzických osob jako jejich příjmy z podnikání dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, a to bez ohledu na to, zda a v jaké výši byly podíly na zisku skutečně vyplaceny. V případě společníků – právnických osob vstupuje do jejich daňového základu též část daňového základu v.o.s. stanovená dle poměru rozdělování zisku v.o.s. Podíl na zisku v.o.s. tedy vždy přímo vstupuje do daňového základu jednotlivého společníka v.o.s. Odlišná je však technika – u účetní jednotky (právnické osoby) se tak musí stát přes účetní výsledek hospodaření a jeho následnou transformaci na základ daně.

Dále se budeme zabývat jen podíly na zisku v kapitálových obchodních společnostech.

V kapitálových obchodních korporacích je možné rozhodovat o rozdělení zisků ať již dosud neschválených, či uložených z minulých let pouze na jedné valné hromadě v roce, a to té, která schvaluje účetní závěrku. Vzhledem k tomu, že tato valná hromada musí být ve všech kapitálových obchodních korporacích konána nejpozději do 6 měsíců po rozvahovém dni, vzniká situace, že ve druhé polovině roku není možné ze zisků obchodní korporace vyplatit jejím členům podíly na zisku. Tuto skutečnost do jisté míry "napravuje" rekodifikované právo připuštěním výplaty zálohy na podíly na zisku.

Dále si nejprve přiblížíme podmínky výplaty podílu na zisku včetně daňových dopadů na společníky i nespolečníky a poté se budeme věnovat zálohám na podíly na zisku.

Podmínky, které budou obchodními korporacemi v souvislosti s podíly na zisku ověřovány, vycházejí ze zákona o obchodních korporacích (ZOK) a počínaje 1. 1. 2016 také ze zákona o účetnictví.

1. Podmínka první (§ 40 odst. 1 ZOK, platný pro všechny obchodní korporace)

Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek. Jedná se o tzv. "protiinsolvenční" pravidlo.

2. Podmínka druhá (§ 161 odst. 4 ZOK pro s. r. o. a § 350 odst. 2 ZOK pro a. s.)

Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit souhrn těchto položek:

• hospodářský výsledek posledního skončeného účetního období,

• nerozdělený zisk z předchozích období,

• po odpočtu ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (pro s. r. o.) či stanovami (pro a. s.).

3. Podmínka třetí – jen pro a. s. (§ 350 odst. 1 ZOK)

Vlastní kapitál musí být vyšší než součet následujících částí vlastních zdrojů:

1. upsaný základní kapitál,
2. fondy, které nelze podle ZOK nebo stanov rozdělit mezi akcionáře.

Tato třetí podmínka musí zůstat zachována i po výplatě podílů na zisku.

Splnění druhé a třetí podmínky se ověřuje z rozvahy sestavené z řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Např. chce-li valná hromada v roce 2018 rozhodovat o výplatě podílů na zisku, bude výše stanovené podmínky posuzovat z rozvahy k 31. 12. 2017 (je-li účetním obdobím společnosti kalendářní rok), pokud v následujícím období nebylo nutné podle zákona (nikoliv dobrovolně) sestavit mimořádnou či mezitímní účetní závěrku. Není přitom podstatné, zda budou vypláceny podíly na zisku, který byl vytvořen v roce 2016, 2017, nebo jde o zisk jiného účetního období.

Zákon o účetnictví (ZÚ) s účinností od 1. 1. 2016 v ustanovení § 28 odst. 7 ZÚ výslovně zakazuje výplaty podílů na zisku účetním jednotkám, které mají v aktivech rozvahy vykázané náklady na vývoj, pokud disponibilní zdroje ve vlastním kapitálu budou nižší než neodepsaná část nákladů na vývoj (nikoliv výzkum). V aktivech rozvahy – dlouhodobém majetku účetní jednotka eviduje náklady na vývoj, pokud je nakoupila nebo vytvořila za účelem obchodování s nimi. Tyto náklady mohou být vykazovány také jako náklady příštích období, nebo komplexní náklady příštích období, a to se stejnými dopady. Toto omezení se netýká nákladů na výzkum a jakékoliv jejich podobě.

Podíl na zisku v kapitálových společnostech je podle § 34 odst. 2 ZOK splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace (v případě s. r. o. a a. s. je jím valná hromada) o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán (opět valná hromada) určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech (v. o. s. a k. s.) je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak.

1. Daňové následky podílů na zisku vyplacených společníkům z hlediska ZDP

Podíly na zisku ve vztahu ke společníkům budou z hlediska daně z příjmů řešeny následovně:

• uplatnění osvobození podílů na zisku podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) ZDP – týká se plátců i příjemců podílů na zisku,

• uplatnění osvobození podílů na zisku podle § 19 odst. 9 ZDP – týká se jen příjemců podílů na zisku,

• zdanění podílů na zisku zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP,

• zdanění podílů na zisku zvláštní sazbou daně podle smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Společníci (osoby fyzické i právnické) přijímající podíly na zisku mají následující možnosti:

• Podíly na zisku nezahrnout do základu daně v daňovém přiznání. Tato možnost se týká fyzických osob – rezidentů, kterým jsou podíly na zisku zdaňovány srážkovou daní. Tyto příjmy se do daňového přiznání nezahrnují, ani se jeho prostřednictví nezdaňují.

• Podíly na zisku vyloučit ze základu daně, neboť v případě splnění zákonem stanovených podmínek jde o příjmy od daně osvobozené. Tato možnost se týká právnických osob, které při splnění podmínek § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP bodu 1 vylučují takto vzniklý výnos v daňovém přiznání na řádku 110.

• Podíly na zisku nezahrnout, případně vyloučit ze základu daně, neboť jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP. Tato možnost se týká zejména právnických osob, které nesplnily podmínky § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP bodu 1 a takto vzniklý výnos vylučují v daňovém přiznání na řádku 120.

• Podíly na zisku plynoucí ze zdrojů v zahraničí zdanit sazbou 15 % v samostatném základu daně z příjmů právnických osob, neboť jde o podíly na zisku plynoucí…